"Nesměl jsem nastoupit na gymnázium, protože to soudruzi z KSČ zakázali," vzpomíná Petr Stolín, který po základní škole nuceně nastoupil na zednickou praxi v Liberci. "Moc mě ta profese nelákala, ale co se dalo dělat."
Během učňovských let nasával atmosféru statisícového města a ve volných chvílích utíkal do přírody. V zimě jezdil lyžovat na Ještěd a večer se procházel ulicemi a pozoroval tramvaje i svítící neony na obchodním domě Jiskra. "Oproti Svitavám, kde jsem strávil dětství, to pro mě bylo velkoměsto," dodává.
Od roku 1993 vede v Liberci vlastní ateliér a za svou tvorbu získal řadu cen z domova i zahraničí. Je dvojnásobným držitelem České ceny za architekturu a získal i Grand Prix Obce.
S Alenou Mičekovou začali spolupracovat už před dvanácti lety a od té doby fungují jako skvělý autorský tandem. Zenové domy, které si navrhli a současně v nich tvoří, se staly předlohou pro nejlepší stavbu Česka 2019, Mateřskou školu Nová Ruda ve Vratislavicích nad Nisou.
"Vrátil jsem se do dětství"
Mateřská škola Nová Ruda stojí ve Vratislavicích nad Nisou. Je zatím nejvrcholnějším dílem tandemu Stolín a Mičeková a zahrnuje v sobě vše podstatné, o co se architekti dlouhodobě snaží. Mezi charakteristické znaky patří jednoduchost, tajemnost, nápaditost i malé náklady.
"Naše zakázky jsou většinou na severu republiky, a tak často pracujeme s malým rozpočtem. Cílem naší práce je ukázat, že peníze nerozhodují o výsledné kvalitě budovy - dobrá stavba nemusí být nákladná a okázalá," říká spoluautorka Alena Mičeková.
Pozemek, na kterém mateřská škola stojí, sousedí se starou budovou střední školy a několika rodinnými domy. "Přes pozemek navíc vede i několik tras infrastruktury, nová silnice a parkovací stání, což nám také zásadně ovlivnilo koncepci vlastní školky," uvádí její architekt.
Dvoupatrová budova s průsvitnou fasádou je zvláštní svým vzhledem i uspořádáním vnitřního prostoru. Otevřené místnosti a vestavěné útulny podle Stolína vybízí děti k objevování a dávají jim možnost si prostor přizpůsobit podle sebe.
"Děti mají na sobě pořád něco barevného a jsou často obklopené velmi barevnými věcmi. Proto jsme volili materiály ve světlých neutrálních tónech jako podklad, chtěli jsme, aby samy děti přemýšlely nad tím, jak si prostor přizpůsobí, a naučily se interpretovat svou fantazii."
Mateřská škola Nová Ruda se skládá ze dvou tříd, které uvnitř nejsou jen obdélníkového tvaru, ale jejich proporce je úzká, vysoká a po stranách se celý prostor do nekonečna rozšiřuje pomocí průhledů paralelními okny. Dům je zkrátka jedna velká prolézačka, která děti vybízí ke hře a objevování.
"Musel jsem se vrátit do dětství a přemýšlet, jak na mě v mateřské škole působil prostor, vůně i exteriér. Chtěl jsem se vyvarovat všem negativům, která jsem si s mateřskou školou v klukovských letech spojoval," říká architekt a dodává:
"Učitelky nám říkají, že děti si ve školce všímají světla. Vnímají ho velmi pozitivně, víc jsme si snad ani nemohli přát."
Spoluautorku Alenu Mičekovou dojala i další věc. "Máme tam takové dvě malé útulny, kam se vejdou maximálně dvě děti. Úžasná zpráva pro nás byla, že se o ně děti nehádají, ale diskutují spolu kdy a jak je kdo využije."
Japonská jednoduchost
Odborníci se vesměs shodují, že práce Petra Stolína a Aleny Mičekové je ovlivněna japonskou filozofií, kdy se stavba oprostí od všeho nadbytečného, aby v ní byl prostor pro nové myšlenky. Pro architekty je v architektuře nejdůležitější, jak otevírá možnosti života v ní. Při své tvorbě se soustřeďuje hlavně na každodennost poetiky střídmosti.
Typickým příkladem jsou tzv. zenové domy nazvané Zen-Houses, za které autorská dvojice dostala Českou cenu za architekturu v roce 2016. Jsou to dva vzájemně propojené kvádry, které překrývají akrylátové panely. Stavba je z jednoduchých materiálů, víceúčelová a za málo peněz.
"Pro českou krajinu architekt objevil velmi přívětivý impulz. Neokázalé, skromné, levné a přitom nevídaně působivě uspořádané objekty, jeden pro bydlení, druhý pro tvorbu," uvedla porota Architekta roku 2021.
Dřevostavby jsou ze sendvičových panelů, které mají na šířku jen tři metry. Díky velkým oknům však prostor nepůsobí stísněně, okna ho propojují s vnějším světem. Sami architekti dům momentálně testují, v jednom kvádru bydlí a v druhém pracují.
"Když jsem se stěhoval, prošel jsem radikální změnou, protože jsem byl nucen zbavit se všech věcí, které k životu nejsou potřeba. Spoustu jsem toho vyházel a dost se mi tím ulevilo. V Zen-Houses se nám žije dobře," uzavírá architekt.
