Skupina Senlife, která v Česku opravuje památky a posléze je mění na bydlení pro seniory, navrhla pro bývalou vojenskou nemocnici kombinaci nájemního a družstevního bydlení s pečovatelskou službou, komunitní zahradou, kavárnou, restaurací nebo pekárnou. Na rozdíl od jejích předešlých projektů, jako je seniorský dům v mělnickém klášteře nebo na zámku v Tmáni, by v Terezíně chtěla vyjít vstříc i mladým rodinám a aktivním seniorům ve věku 55+.
"Postupně zjišťujeme, že kromě seniorského domu se zvláštním režimem je poptávka po menších bytech pro mladší důchodce, kteří například neutáhnou rodinný dům nebo trpí samotou a hledají dostupnější bydlení s možností účastnit se nějaké komunity nebo využít terénní pečovatelské služby," popisuje jeden ze zakladatelů skupiny Senlife Lukáš Drásta.
Areál bývalé nemocnice je podle něj dostatečně velký k tomu, aby pojmul různé věkové skupiny, které by si časem mohly vzájemně vypomáhat. "Družstevní bydlení bychom chtěli nabídnout i mladým rodinám, které kvůli rostoucím cenám bydlení v Praze a na jejím okraji hledají dostupnější byty v dojezdové vzdálenosti od práce. Výhoda komunitního bydlení je, že aktivní senioři 55+ mohou rodičům dětí nabízet hlídání, doučování nebo úklid domácnosti," myslí si Drásta.
Senlife chce opravit staré budovy a areál zacelit novostavbou s celkem 80 byty. Projekt je zatím v úrovni vizualizace, do jednání se musí zapojit i památkáři. Vedení města Terezína se ale projekt komunitního bydlení líbí. V areálu by chtělo vlastnit několik bytů, které by mohlo nabízet k pronájmu a tím získat i větší příjmy do veřejné kasy.
"Bohužel nemáme žádný bytový fond. Skoro vše se v minulosti rozprodalo a zbylo nám jen 82 bytových jednotek. Nedokážeme sem přitáhnout nové obyvatele, protože jim zkrátka nemáme co nabídnout nebo jak je podpořit," vysvětluje starosta obce René Tomášek (RESET).
Nechceme dotace, jen záruku státu nebo kraje
Zakladatelé skupiny Senlife si na rekonstrukci, kterou odhadují na bezmála miliardu korun, chtějí půjčit bezúročně od Evropské investiční banky. Běžně si od ní půjčují veřejné samosprávy, jako jsou města, kraje nebo stát. Při velkých investicích o ně může požádat i soukromý investor, potřebuje ale, aby se za něj zaručil kraj nebo stát.
"V Ústeckém kraji je momentálně kupní síla, ale není to Praha ani Středočeský kraj a tomu musíme přizpůsobit ceny. Celý projekt se tím dostává do sociální roviny a bude pro nás nízkopříjmovým. Jelikož nechceme čerpat dotace, je pro nás nejlepší cestou půjčit si peníze bezúročně, tak abychom nezatížili rozpočet celého projektu v provozní části," popisuje jednatel Senlife.
Skupina má vlastní projekčně-stavební kancelář, s níž je schopná navrhovat rekonstrukce a památky si ušít na míru. "Zjistili jsme, že nám nejvíc vyhovuje, když si to celé můžeme udělat sami a nezdržovat se výběrovými řízeními, která se často pojí s dotacemi nebo půjčkami od státu. Od Evropské investiční banky si peníze můžeme půjčit a v průběhu let je splatit, aniž bychom byli svázáni nějakými pravidly," říká.
Lukáš Drásta s Tomášem Eckschlagerem dříve pracovali na manažerských postech německého penzijního fondu. V roce 2019 je oslovil bývalý klášter augustiniánů v Pšovce u Mělníka, jejž chtěli společnými silami zachránit. Odešli z firmy, půjčili si peníze od banky a během dvou let klášter proměnili na dům s pečovatelskou službou. Letos na podzim plánují otevřít další opravený areál v bývalém zámku v Tmani, nedaleko Berouna.
S brownfieldem bývalé vojenské nemocnice se na ně před rokem obrátila státní příspěvková organizace CzechInvest. "Oslovili jsme Senlife, protože ve svých projektech ukazuje, že má velmi dobře nastavený byznys model, architektonické a stavební know-how a chuť se pouštět do věcí, které jsou na první pohled velmi složité. Pro bývalou nemocnici by to byla šance na záchranu," říká ředitel divize pro přípravu podnikatelských ploch z CzechInvestu David Petr.
Význam a problém Terezína
Terezín nechal v 18. století vybudovat Josef II. pro ochranu Rakouska-Uherska před nájezdy Prusů. Z historického hlediska je pozoruhodné svým urbanismem a je na indikativním seznamu UNESCO. Podél širokých ulic dodnes stojí civilní domy, jízdárna a několik kasárenských budov s mohutným opevněním. Protože Terezín nebyl v historii nikdy dobýván, začal žít společenským životem, dokonce se mu přezdívalo "malá Praha". Bylo v něm 52 hospod, parky a promenády lázeňského typu.
Během druhé světové války město zabrali nacisti. Malá pevnost (opevnění) spadala pod gestapo, z Hlavní pevnosti (jádra města s obřími kasárnami a nemocnicí) se stalo židovské ghetto, kde lidé se žlutou hvězdou čekali na transport do vyhlazovacích táborů jako byla Osvětim. Do osvobození městem prošlo více než 150 tisíc Židů, včetně například spisovatele Arnošta Lustiga.
Po druhé světové válce patřily obří budovy Československé armádě a řada lidí v nich pobývala během povinné základní vojenské služby. Od 90. let minulého století, kdy armáda z města odešla a budovy získala radnice, se třítisícová obec potýká s nedostatkem obyvatel i financemi na opravu dosluhujících staveb. V Národní databázi brownfieldů je celkem pět terezínských objektů - Žižkova kasárna, stará nemocnice, intendanční sklad, zbrojnice a kavalír 4.
Terezín je rozdělený na tak zvanou Malou a Hlavní pevnost. Malou pevnost, kam směřuje většina turistů, spravuje příspěvková státní organizace Památník Terezín. Z její návštěvnosti ale město nemá žádné příjmy. O údržbu chátrajících památek v Hlavní pevnosti, kde dříve bylo židovské ghetto, se stará město s přibližně 60 milionovým rozpočtem na rok společně s Ústeckým krajem.
Projekt má šanci nastartovat město
Třítisícová obec s rozpočtem 60 milionů ročně řeší celkem pět chátrajících objektů, pro něž se jí dlouhodobě nedaří najít využití. S financemi musí pomoct stát, ten ale vedle Terezína řeší i další skomírající pevnostní město - Josefov.
"Není v tuto chvíli reálné najednou investovat do pevnostních areálů vysoké částky v řádu desítek miliard, dokud nemáme jasnou představu o budoucím využití objektů. Přednost má samozřejmě záchrana staveb v havarijním stavu," říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který vede tým hledající finance na podporu pevnostních měst.
Téměř všechny investiční příležitosti iniciované státem v minulosti selhaly, včetně vize obřího univerzitního kampusu. Projekt by tak městu mohl po letech vytrhnout trn z paty. "Terezín stejně jako Josefov kvůli své historické predispozici moc možností rozvoje nemá. Musí se využít stávající objekty a investorů zajímajících se o tento typ budov je jako šafránu, proto by dle mého byla chyba nevyužít možností, které projekt revitalizace nemocnice od Senlife nabízí," vysvětluje David Petr.
Podle Lukáše Drásty by komunitní bydlení do města mohlo přilákat 600 nových obyvatel, a to i přesto, že v roce 2019 byl Terezín v anketě CzechTourism zvolený jako nejděsivější město v Česku.
"Lidé sem nemají důvod nechtít. Je to velmi příjemné město, a pokud tu budou služby a dostupné bydlení, je to ideální domov pro seniory i rodiny s dětmi. Je tu hezká zástavba, okolní příroda a klid. Dojezdová vzdálenost do centra Prahy je navíc jen 40 minut. Pokud by se nám povedlo dostat sem část nových lidí, nabalí se na ně další skupiny a s tím vzniknou nové příležitosti. Za pár desítek let to může pomoci celému kraji," věří.
