Terezínu vadí památník za miliony. Budovy, kudy prošly tisíce Židů, se hroutí, tvrdí

Terezínu vadí památník za miliony. Budovy, kudy prošly tisíce Židů, se hroutí, tvrdí
Město stát dlouhodobě upozorňuje na dezolátní stav celkem čtyř obřích komplexů, které se nacházejí v bývalém ghettu, tak zvané Hlavní pevnosti, jíž během druhé světové války prošlo 1500 Židů. Investice na opravu Muzea ghetta by podle něj pomohly stabilizovat části budovy a zachránit je před dalším samospádem.
"Nechali jsme si vypracovat statický posudek, který říká, že neučiníme-li do dvou let záchranné práce, budeme muset objekt zdemolovat. Uvědomujeme si, že oprava tak velkého komplexu by stála alespoň miliardu korun, to ale po státu nikdo nechce. Už sedm let se snažíme o to, získat příspěvek v řádech desítek, stovek milionů korun, který by pomohl zafinancovat ty nejnutnější práce. Celková rekonstrukce pak může počkat," vysvětluje za město Robert Czetmayer, vedoucí odboru rozvoje, výstavby a správy majetku.
Zanedbaná je i budova zbrojnice, která tvoří jeden komplex se zrekonstruovanými dělostřeleckými kasárnami. Ve vnitřním nádvoří komplexu je od roku 2017 umístěn divadelní vagon Vlaku Lustig, který je součástí projektu Centra studií genocid Terezín. Poslední názory expertů varují před zřícením střechy objektu. V budově zbrojnice do 90. let minulého století fungovalo mimo jiné i terezínské kino.
Muzeum ghetta vzniklo v roce 1991 přestavbou školy a spadá pod příspěvkovou organizaci ministerstva kultury, tak zvaný Památník Terezín. Návrh, který kromě rekonstrukce stávající budovy počítá i s přístavbou prosklené haly s věží, se plánuje začít realizovat už příští rok. Přestavba ale zatím nemá povolení památkářů ani stavebního úřadu.
Foto: Michal Nohejl
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
18. 7. 2022 5:59
Ministerstvo kultury chce v Terezíně investovat peníze do opravy a nové přístavby Muzea ghetta. V mezinárodní soutěži zvítězil návrh skleněné věže za 160 milionů korun. Záměr vyvolal kritiku obyvatel, vedení města i tamních spolků. Peníze by podle nich pomohly stabilizovat rozpadající se památky holokaustu, jimž stát slíbil pomoc.

Soutěž, do níž se přihlásilo 22 architektonických ateliérů z různých zemí světa, se týkala nové expozice a rekonstrukce budovy Muzea ghetta spadající pod Památník Terezín - příspěvkovou organizaci ministerstva kultury. Vítězem se stal návrh architektů z týmu Marcely Steinbachové, který kromě rekonstrukce stávající budovy počítá i s přístavbou prosklené haly s věží od amerického architekta Stevena Holla, také autora futuristického koncertního sálu v Ostravě. 

Výsledky soutěže vzbudily ve městě kritiku. Terezínským se nelíbí podoba přístavby, která podle nich naruší atmosféru historické zástavby z 18. století. Ještě větší problém mají s tím, že stát investuje peníze do budovy, která to z jejich pohledu tolik nepotřebuje. "Nic proti památníku, ale můj názor je, že by měl zůstat tak, jak je. Žádné novoty, žádná skleněná monstra. Ministerstvo kultury by nemělo mrhat penězi na blbosti, zvlášť když se jedinečné kulturní a architektonické památky hroutí," píše na sociálních sítích například Jan Plíšek.

K obyvatelům se přidává i Centrum studií genocid působící v Terezíně, které společně s městem stát dlouhodobě upozorňuje na stav obřích komplexů v tak zvané Hlavní pevnosti. "Tady se nejedná o jeden chátrající dům, ale o čtyři rozsáhlé objekty v dezolátním až havarijním stavu, které dohromady tvoří více než polovinu plochy kasárenských objektů Hlavní pevnosti, kde bylo během druhé světové války umístěno židovské ghetto. Vedení Památníku Terezín, potažmo jeho zřizovatel ministerstvo kultury, udělalo chybu, že vůbec dalo takové zadání, když ví, že pomoc státu teď potřebujeme jinde," myslí si ředitel Centra studií genocid Šimon Krbec.

Ve špatném stavu jsou v Terezíně komplexy, které by svou rozlohou vydaly na tři pražské Invalidovny. Tak zvaným Drážďanským kasárnám chybí od orkánu Herwart z roku 2017 kusy střech a třítisícové město, které nemá finance na opravu rozsáhlých poškození, tak už několik let žádá stát, aby si památky vzal buď do své správy, nebo zafinancoval desetiprocentní účast, která je potřeba k získání milionových dotací z programu Evropské unie.

Dezolátního stavu obřích komplexů si loni povšimla i zahraniční média jako BBC nebo Deutsche Welle, která Česko kritizovala za zkázu největšího památníku holokaustu na svém území. Na podzim letošního roku navíc vláda plánuje v rámci předsednictví Evropské unie uspořádat velkou mezinárodní konferenci, která má zdůraznit pokračující význam odkazu holokaustu, tak zvané Terezínské deklarace.

Význam a problém Terezína

Pevnostní město v Ústeckém kraji bylo vybudované Josefem II. pro ochranu Rakouska-Uherska před nájezdy Prusů. Z historického hlediska je pozoruhodné svým urbanismem a je na indikativním seznamu UNESCO. Podél širokých ulic dodnes stojí civilní domy, jízdárna a několik kasárenských budov s mohutným opevněním. Protože Terezín nebyl v historii nikdy dobýván, začal žít společenským životem, dokonce se mu přezdívalo "malá Praha". Bylo v něm 52 hospod, parky a promenády lázeňského typu.

Během druhé světové války město zabrali nacisti. Malá pevnost (opevnění) spadala pod gestapo, z Hlavní pevnosti (jádra města s obřími kasárnami) se stalo židovské ghetto, kde lidé se žlutou hvězdou čekali na transport do vyhlazovacích táborů jako byla Osvětim. Do osvobození městem prošlo více než 150 tisíc Židů, včetně například spisovatele Arnošta Lustiga. Protože ghetto mělo být ukázkou pro okolní svět, měli v něm Židé povolenou kulturu a fotbal. Zápasy na nádvoří Drážďanské kasárny nebo také Žižkovy se díky Františku Steinerovi zapsaly do historie jako "Fotbal pod žlutou hvězdou".

Po druhé světové válce patřily obří budovy Československé armádě a řada lidí v nich pobývala během povinné základní vojenské služby. Od 90. let minulého století, kdy armáda z města odešla a budovy v celkové hodnotě tří miliard korun získala radnice, se třítisícová obec potýká s nedostatkem obyvatel i financemi na opravu dosluhujících staveb. V havarijním stavu jsou čtyři budovy - kromě Drážďanské kasárny je to Vojenské nemocnice, Proviantní sklad a objekt bývalé Zbrojnice. Jen oprava "Drážďanek", jejíž budovy jsou v nejhorším stavu, se odhaduje na miliardu korun.

Terezín je rozdělený na tak zvanou Malou a Hlavní pevnost. Malou pevnost, kam směřuje většina turistů, spravuje příspěvková státní organizace Památník Terezín. Z její návštěvnosti ale město nemá žádné příjmy. O údržbu chátrajících památek v Hlavní pevnosti, kde dříve bylo židovské ghetto, se stará město s přibližně 50 milionovým rozpočtem na rok společně s Ústeckým krajem.

"Resortování" problému

S rekonstrukcí Muzea ghetta počítá ministerstvo kultury údajně dlouhodobě, v e-mailové korespondenci Aktuálně.cz napsalo, že má vyjít na 160 milionů korun. Osud Drážďanských kasáren a dalších památkově chráněných objektů v Hlavní pevnosti ale podle něj není v jeho gesci. "K těmto objektům připravuje materiál ministerstvo pro místní rozvoj, jedná se o komplexní problém obnovy města Terezín a je nezbytné, aby toto probíhalo pod jeho vedením za součinnosti dalších zainteresovaných subjektů," sdělila mluvčí ministerstva.

Terezín je od roku 2008 na indikativním seznamu UNESCO a řediteli Centra studií genocid Šimonu Krbcovi tak vadí, že rozvoj města není řízen jedním orgánem a komplexně. "Resortování dílčích rekonstrukcí je z mého pohledu absurdní. Nechápu, že zatímco ministerstvo pro místní rozvoj prosazuje zachování památkového charakteru pevnosti, ministerstvo kultury v ní plánuje postavit skleněnou novostavbu," říká. 

Finanční pomoc s obnovou a rozvojem Terezína slibuje stát městu od roku 2020, kdy pevnost navštívil tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Ten už dříve pověřil ministerstvo pro místní rozvoj, aby ve spolupráci s dalšími resorty, městy a kraji vypracovalo strategii na financování, obnovu a využití chátrajících budov v Terezíně a Josefově. Komise pod vedením ministryně Kláry Dostálové (ANO) nakonec prosadila ve vládě financování z tak zvaného evropského projektu Národního plánu obnovy. Pevnostním městům Terezín a Josefov slíbila miliardu a tři sta tisíc korun.

Po loňských volbách ale financování zrušil nový ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) s tím, že projekt není v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Celý proces se tak vrátil znovu na začátek. "Řešit dříve slíbené dotace z Národního plánu obnovy se ukázalo jako zcela nereálné. Národní plán obnovy má jasné podmínky využití a pro rekonstrukci města nešel využít od samého počátku. Těžko v Národní památce Terezín můžete splnit kritéria jako digitalizace nebo podpora životního prostředí," vysvětluje Bartoš.

Pojem "Národní památka Terezín" ale neexistuje. Chátrající areály jsou jen kulturní památkou, na něž se při rekonstrukci z programu EU mohla vztahovat výjimka ohledně energetické udržitelnosti. V dokumentu Národního plánu obnovy se píše, že k zelené transformaci má přispět 37 procent ze všech finančních prostředků přidělených Evropskou komisí. Digitalizaci by mělo být vyhrazeno dalších 22 procent přidělených finančních prostředků a týká se spíše veřejné správy. Další procenta se vztahují na obnovu Česka a jeho růst. 

Podle materiálů, které má Aktuálně.cz k dispozici, chce teď ministerstvo pro místní rozvoj znovu zřídit a koordinovat komisi složenou ze zástupců příslušných resortů, krajů, měst a dalších institucí, které se budou podílet na nastavení nových modelů financování "pro obnovu a následnou správu objektů včetně variant majetkoprávního vypořádání". První setkání skupiny se ministerstvo zavazuje svolat do 31. září a koncem března příštího roku chce vládě předložit novou strategii k projednání a schválení. Návrh ministerstva, k němuž se do poloviny července měly vyjádřit jednotlivé orgány, však neříká nic konkrétního o tom, kde a jakým způsobem stát na obnovu památek vezme finance. Stejně jako v minulosti se jen zavazuje k tomu, že vytvoří plán na řešení celé situace. 

Využití Drážďanských kasáren

"Pro potřeby města Terezín by bylo vhodné umístit do bývalých kasáren co nejvíce bytů (předpoklad 40 procent z celkové podlažní plochy), v přízemí doplněných o pronajímatelné prostory a společné prostory komunitního charakteru pro obyvatele těchto bytů (coworkingové kanceláře ve vazbě na nějakou kavárnu nebo restauraci). U objektu velikosti Drážďanských kasáren už je třeba zajistit jistou míru polyfunkčnosti. Různé funkce zajistí, že objekt bude v průběhu dne rovnoměrně využíván a bude v rámci něj docházet k prolínání různých společenských vrstev, profesí, věkových skupin, což je klíčový sociální
jev dobře fungujícího města," píše se v dokumentu ministerstva pro místní rozvoj.

Hraje se o čas, ale nikdo nechce rozhodnout

Koncem června se po silných deštích a krupobití zřítila další část střechy Drážďanských kasáren a město se obává, že pokud nepřijde finanční pomoc v řádech měsíců, bude "strategický materiál" ministerstev k ničemu. "Nechali jsme si vypracovat statický posudek, který říká, že neučiníme-li do dvou let záchranné práce, budeme muset objekt zdemolovat. Uvědomujeme si, že oprava tak velkého komplexu by stála alespoň miliardu korun, to ale po státu nikdo nechce. Už sedm let se snažíme o to, získat příspěvek v řádech desítek, stovek milionů korun, který by pomohl zafinancovat ty nejnutnější práce. Celková rekonstrukce pak může počkat," vysvětluje za město Robert Czetmayer, vedoucí odboru rozvoje, výstavby a správy majetku.

Statistický posudek má Aktuálně.cz k dispozici a kromě už zmíněného z něj vyplývá, že pokud nezačnou záchranné práce krovů, střech a obvodových zdí, dojde v dohledné době ke stavu, "kdy bude ohrožen život a zdraví osob pohybujících se v přilehlých ulicích". Záchranné práce statik doporučil začít i u budov zbrojnice, proviantního skladu a vojenské nemocnice.

Stav Drážďanských kasáren. Nahoře stav z roku 2021, dole začátkem července 2022 po silných deštích a krupobití.
Stav Drážďanských kasáren. Nahoře stav z roku 2021, dole začátkem července 2022 po silných deštích a krupobití. | Foto: Město Terezín

Podle ředitele Centra studií genocid Šimona Krbce, který je seznámený s návrhem ministerstva pro místní rozvoj, se situace s Drážďanskými kasárnami nechává jen dál volně plynout. "Poslední propad střechy objektu Drážďanských kasáren a nový statický posudek jsou důkazem toho, že degradace ohrožených historických budov postupuje rychleji, než si kdo dokázal představit. Situace si vyžaduje adekvátní reakci v podobě záchranných prací a nikoli další koordinování už vytvořených koordinačních skupin." 

Czetmayer vidí problém v tom, že za osud chátrajících objektů nechce nést nikdo odpovědnost. Strategické plány na financování a využití kasáren se řeší už roky, ani jedno z ministerstev přitom doslovně neřeklo, že o záchranu objektů skutečně stojí. "Tady se musí rozhodnout, jestli ten objekt chceme, nebo nechceme zachránit. Je to kulturní památka, a tak jestliže ministerstvo kultury výslovně řekne, že o její záchranu stojí, pak se do ní musí investovat peníze. Někdo ale musí najít odvahu a rozhodnout, jakým směrem se vydáme," říká.

Podle Czetmayera město neví, na koho se ohledně zabezpečení kasáren obrátit. Okolo rozsáhlého komplexu se nacházejí rezidenční domy a radnice nemůže zaručit bezpečnost pro kolemjdoucí. Vyhlášení architektonické soutěže na rekonstrukci Muzea ghetta navíc atmosféru ve městě ještě zhoršilo. "Osobně si myslím, že kdyby na ministerstvu kultury někdo rozhodl, že namísto rekonstrukce Muzea ghetta se teď dá přednost terezínským kasárnám, nikomu by to nevadilo a městu by to pomohlo. Muzeum není ve špatném stavu, může počkat klidně dalších sedm let, existenčním problémem města jsou Drážďanské kasárny," říká.

Mohlo by vás zajímat: Útoky proti Židům? Antisemitismus se stal módou, kolektivní paměť slábne, říká Kraus

Společnost se radikalizuje, to, co se děje v okolních zemích je jenom poslední kamínek do mozaiky, míní tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Bidenovi začala letní dovolená, stráví ji s rodinou v Jižní Karolíně

Americkému prezidentovi Joeu Bidenovi začala letní dovolená, informuje agentura AP. Šéf Bílého domu podle ní stráví se svou rodinou v Jižní Karolíně nejméně sedm dní. Biden opustil Bílý dům v doprovodu první dámy Jill Bidenové. Na Andrewsově letecké základně v Marylandu nedaleko hlavního města Washingtonu na ně čekal prezidentský speciál Air Force One, který je dopravil do Charlestonu. Na palubě byli také prezidentův syn Hunter Biden, snacha Mellisa Cohenová a vnuk Beau.

Prezidentský pár má podle AP v plánu strávit dovolenou na ostrově Kiawah, kde bude mít k dispozici soukromou pláž a golfový resort. Na místě podle agentury zůstanou do úterý.

Bílý dům nereagoval na žádost AP o podrobnosti k Bidenovým dovolenkovým plánům, včetně dotazu, kdy se prezident vrátí do Washingtonu.

Letní dovolené jsou prezidentskou tradicí. George Bush mladší často trávil srpen prací na svém texaském ranči v téměř čtyřicetistupňových vedrech. Barack Obama se zdokonaloval v golfu na ostrově Martha's Vineyard u pobřeží Massachusetts. Donald Trump trávil čas ve svém soukromém golfovém klubu v New Jersey. Loni Bidenovy letní plány narušil legislativní kalendář, nárůst počtu případů covidu-19 a chaotické stahování amerických sil z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Německá policie čelí kritice za to, že zastřelila nezletilého černocha v dětském domově

Německá policie čelí kritice za pondělní zásah v Dortmundu, při kterém její příslušník zastřelil nezletilého černocha. Uvedla to agentura DPA. Policie byla přivolána do dětského domova, protože mladík měl nůž. V Dortmundu se v úterý i ve středu uskutečnily demonstrace, jejichž účastníci požadovali vyšetření postupu policie.

Policejní hlídku přivolala v pondělí zaměstnankyně jednoho dětského domova v Dortmundu. Ohlásila, že viděla jednoho ze svěřenců s nožem. Na místě zasahovalo 11 policistů, kteří proti nezletilci použili oslňující granáty a slzný plyn. Když mladík zaútočil, jeden z policistů na něj vystřelil ze samopalu MP5 a pětkrát ho zasáhl.

Podle státní zástupkyně Carsten Dombertové je v případu stále mnoho nejasností. Podle ní se šestnáctiletý Senegalec léčil s psychickými problémy a neuměl dobře německy. Vyšetřovatelé také zvažují možnost, že si mladík chtěl nožem ublížit či spáchat sebevraždu. Podle Dombertové zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v postupu policistů sehrála nějakou roli barva kůže útočníka.

V Dortmundu demonstrovaly stovky lidí za nezávislé prošetření události. Demonstranti se také pozastavují nad použitím samopalu při zásahu, kde bylo 11 policistů. Podle kriminologa Thomase Feltese tato okolnost mohla zvýšit napětí. Německá asociace právníků DAV kritizuje, že případ vyšetřují policisté z nedalekého města Recklinghausen a nikoli nezávislý orgán.

Zdroj: ČTK
Další zprávy