Proč Praha vyhlásila soutěžní dialog na proměnu stavby, která byla zrekonstruovaná celkem nedávno?
Kritici vítězného návrhu často zmiňují, že takzvaná nová odbavovací hala ze 70. let minulého století rekonstrukci nepotřebuje. Prošla ji mezi lety 2006-2010 podle projektu Patrika Kotase, Jaroslava Smoly a Karla Hájka.
Tehdejší investice společnosti Grandi Stazioni se podle Institutu plánování a rozvoje zaměřila na proměnu interiérů a nevedla k vyřešení problémů stropní desky odbavovací haly, na které se dnes nachází parkoviště. "Do střechy budovy zatéká a je třeba její kompletní sanace. To vychází z analýzy Správy železnic, která byla součástí zadání," říká Jakub Hendrych, který měl soutěžní dialog na starosti.
Podle jeho kolegyně Marianny Páleníkové se území musí proměnit i proto, že se zdvojnásobí počet cestujících ze sta na dvě stě tisíc denně a současná hala na to kapacitně nebude stačit: "Zároveň dnes máme jiný přistup k mobilitě lidí ve městě než v čase, kdy si člověk myslel, že autem přijede na střechu haly, tam ho zaparkuje a na tři týdny odjede na dovolenou," vysvětluje. Jedním z nejpalčivějších míst je dnes parkoviště na střeše budovy.
"Dřevěná pergola" za dvě miliardy korun?
Odpůrcům vítězného návrhu vadí dřevěné zastřešení, a proměna proto získala přízvisko "nejdražší pergola v Česku".
"Tento projekt není jen o proměně haly. Je i o propojení celého území s navazujícími ulicemi a celky, jako je Václavské náměstí nebo Fantova budova. Je také důležité připomenout, že se nebude jednat o finance vynaložené jen Prahou, nýbrž i Správou železnic a Dopravním podnikem. Hlavní nádraží má dnes tři hlavní problémy - špatný stav veřejného prostoru, špatnou dostupnost a prostupnost celého území a havarijní stav odbavovací haly," vysvětluje Jakub Hendrych.
Projekt za dvě miliardy korun je rozdělený na tři části. Částka se vztahuje na vybudování nového parku, úpravu tramvajové trati včetně budování nových zastávek, rekonstrukci interiéru haly, její zastřešení a proměna parkoviště. Úprava magistrály, kde má do roku 2028 vzniknout nový přechod, není součástí soutěžního dialogu. Jeho realizaci by Praha uskutečnila bez ohledu na soutěžní dialog.
Proč vypadá Nový Hlavák jako z Abú Dhábí?
Podle některých odpůrců působí dřevěné zastřešení jako stavba hodná spíše městům na Blízkém východě. Pilíře sloupů jsou podle nich pro Prahu příliš ornamentální.
Vzhledem střechy se architekti podle Institutu plánování a rozvoje snažili navázat na interiér Fantovy kavárny, která je v secesním stylu. Řešení pilířů se během projektování může ještě změnit. Odborná porota už architektům vytkla umístění některých sloupů. Jasná ještě není ani finální barevnost střechy z lepeného dřeva. Zásadní výhodou organického tvarosloví je podle Hendrycha to, že jednotlivá pole okolo pilířů dokážou svádět vodu do retenční nádrže. Vodu pak správci budovy využijí k závlaze zeleně.
Nebude na nás pršet při čekání na tramvaj?
Lidé mají obavy, že novým zastřešením bude do interiéru zatékat a převážně v zimním období jim při čekání na tramvaj bude zima.
Dřevěná konstrukce navržená vítězným týmem je střechou, kam neprší. Zastřešení, které je z lepeného dřeva a překrývá ho folie ETFE (ethylen-tetrafluorethylen) se solárními panely, zakrývá větší prostor než současná hala a z tramvaje tak vystoupíte přímo pod ni. Zastřešené jsou i vstupy do metra.
"Mezi zastávkou tramvaje a vstupem do haly bude podobné klima, jako je dnes na nástupišti, přesto však nebude třeba čekat na vlak v mrazech. Prostor, který dnes většina cestujících vyhledává, tedy ten nejblíže dojezdům, se zvětší a během zimy bude uzavřený díky prosklení, které vyjedou ze střechy a oddělí obě části. V letním období bude celý prostor otevřený," popisuje Hendrych. Zázemí bude poskytovat i Fantova budova, která prošla rekonstrukcí a postupně se znovu stane součástí nádraží.
Kudy půjdeme k vlaku?
Někteří si z návrhu neumí dobře představit, kudy se od Vrchlických sadů dostanou k vlakovým nástupištím.
Ústředním motivem všech vizualizací je velké schodiště vedoucí přímo před Fantovu budovu. Toto spojení nenahrazuje přístup k vlakům. "Je to nové spojení s prostorem, který většina cestujících nikdy nenavštívila, protože je tam dnes kromě pohledu na magistrálu mnoho nečeká. Schodiště včetně výtahů usnadňují přestup na autobusy či taxi. Cestující zde budou opět kryti před deštěm," vysvětluje Hendrych.
Po příchodu na nádraží cestující budou moct zamířit k vlaku úplně stejně jako dnes. Přímo k odjezdům a na nástupiště. Schodiště je prvek spojující historickou budovu, nádražní halu a park.
Proč je vítězný návrh nejlepší pro spojení s centrem a parkem?
Lidé se také často ptají na to, proč porota soutěžního dialogu vybrala právě návrh od dánské studia Henning Larsen Architects. Zajímá je, v čem byl nejlepší.
Zásadní přínos vítězného návrhu je podle Institutu plánování a rozvoje prostupnost a přehlednost celého území. Navržené řešení podle něj zlepší propojení ze všech směrů. Železniční nádraží je na rozdíl od jiných dopravních uzlů v úplném centru Prahy a je tedy důležité se na něj dostat co nejpohodlněji pěšky a veřejnou dopravou.
"Návrh nově umožňuje vstup ze všech čtyř směrů, pomáhá zpřehlednit celou lokalitu a vytváří nová spojení s halou, která dnes nejsou možná. Nejvýraznější změnou je přímá cesta z ulice Bolzanova a výrazně posílená vazba směrem od Václavského náměstí, která dnes zapomenutý mys parku probouzí," říká Hendrych.
Neubere zastřešení zeleň, která je dnes součástí Vrchlických sadů?
Návrhu dominuje dlažba, která podle některých kritiků zbytečně ubere zeleň v centru města.
Podle Marianny Páleníkové bude v novém parku stejné množství stromů jako doposud: "Počítá se s novou výsadbou, protože některé stromy jsou sto let staré. Byly vysazené v době, kdy hlavní nádraží bylo na okraji města, dnes je z něj centrum a kvůli magistrále je v parku nepříznivě teplé klima. Musíme vysázet jiné odrůdy. Ale stromy, u nichž dendrologický průzkum ukáže, že jsou zdravé, ponecháme," říká.
Ubudou trávníky, které jsou dnes součástí Vrchlických sadů. Nahradí je dlažba a menší zelené plochy s jasně danou funkcí. "Z pohledu klimatické změny nejsou trávníky pro město tím nejpřínosnějším zeleným prvkem. Nezadržují moc vody a tráva je pak žlutá a vysušená. Součástí zadání proto bylo navrhnout takovou zeleň, na níž si lidé budou moct dát piknik, venčit psy nebo sportovat. Každá z těch ploch bude mít jasně definovanou funkci. Návrh ale ještě není definitivní a bude se upravovat," říká Páleníková.
Co památková ochrana odbavovací haly?
To je stěžejní téma posledních dní. Právě sem se přesunula odborná debata. Je budova památkově chráněná a může být takto radikálně přestavěna?
Podle Jakuba Hendrycha bylo zadání specifikováno v souladu s Národním památkovým ústavem, kdy hala památkově chráněna nebyla. "Situace se změnila za pochodu a v tomto momentě je značně nejasná. Nyní Správu železnic, majitele budovy a investory rekonstrukce i Prahu čeká diskuse s NPÚ a až podle výsledku bude rozhodnuto o dalším postupu," vysvětluje Hendrych.
Podle Marianny Páleníkové je situace komplikovaná i tím, že vyhlášení kulturní památky proběhlo nestandardním způsobem. Praha kvůli tomu podává trestní oznámení na neznámého pachatele. "Při standardní situaci víme, jaké prvky je potřeba uchránit pro další generace. Jsou jasně definované hodnoty stavby a s tím se dá nějakým způsobem pracovat. Teď jsme v situaci, kdy není definováno nic, a kulturní památkou je teoreticky nejen odbavovací hala, ale i magistrála a parkoviště," vysvětluje s tím, že prohlášení stavby za kulturní památku neznamená, že do ní architekti nebudou moct zasáhnout.
Je podoba návrhu konečná?
Lidé mají výtky hlavně k designu organického zastřešení. Je pravděpodobné, že by zastřešení mělo ve výsledku jinou podobu?
Design střechy je rukopisem dánského studia a podle Marianny Páleníkové by záviselo hlavně na ochotě architektů současnou podobu přepracovat. "Přinesli návrh, za nímž si do nějaké míry stojí, a nevím, jak je reálné, aby po nich město chtělo úplně něco jiného. Ale nejspíš to ještě bude součástí nějaké odborné debaty," dodává.
