Patří mezi nejpozoruhodnější domy Vinohrad. Teď v něm můžete přespat

Laichterův dům stojí v Chopinově ulici na pražských Vinohradech od roku 1908. V avantgardistickém stylu ho navrhl Jan Kotěra pro rodinu Laichterů.
Několik desetiletí do domu nikdo neinvestoval. Ale možná díky tomu se v něm dochovala řada cenných prvků, které jdou s trochou péče a rozumným množstvím peněz obnovit.
Na oškrábaných stěnách jsou artefakty, které majitel společně s autorkami proměny našly na půdě.
Z bytu do nakladatelství rodina dříve scházela po tomto schodišti, které zdobí výmalba od Františka Kysely a lustr z pera Františka Anýže.
"Jedním ze základních témat, které vzešly ze studie, pro nás bylo vrstvení. Dům se v průběhu let měnil, narůstal, transformoval se v rámci zachování své další užitnosti," uvádějí designérky Johana Němečková a Barbora Kolerusová ze studia Other Projects. Zobrazit 24 fotografií
Foto: Magdaléna Medková
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
před 2 hodinami
Laichterův dům, který od začátku dvacátého století vyhlíží do pražských Riegerových sadů, je jednou z nejpozoruhodnějších staveb na Vinohradech. Zastavit se u něj stojí za to nejen díky jeho autorovi architektu Janu Kotěrovi, ale i protože minulost původních majitelů je stejně vrstevnatá jako jeho vnější fasáda. Dnes o ní vypráví jejich dědic Štěpán Laichter, který v domě lidem umožňuje i přespat.

Dům, který jeho předkovi Janu Laichterovi v 50. letech minulého století zabavili komunisti, dostala rodina zpátky až po několika desetiletích. Přestože nebyl v nejlepší kondici, dochovala se v něm řada historických prvků, které by s trochou odborné péče šlo snadno obnovit. Finanční prostředky se na ni Štěpán Laichter snaží sehnat různými způsoby, jednou z nich byla investice do opravy části bytu po praprarodičích, jejž nyní nabízí ke krátkodobému pronájmu. 

Štěpán Laichter dům zdědil po své rodině a v posledních letech v něm pořádá kulturní akce a komentované prohlídky.
Štěpán Laichter dům zdědil po své rodině a v posledních letech v něm pořádá kulturní akce a komentované prohlídky. | Foto: Magdaléna Medková

"Tím, že tu lidé přespí, nám pomohou financovat obnovu zbylého původního prostoru. Chtěl bych v něm vybudovat muzeum mých předků a jejich nakladatelství, které v roce 1949 komunisti zlikvidovali. Odvezli odtud a následně spálili 27 tisíc knih, včetně svazků, které nikdy nevyšly," vysvětluje dědic domu s pohnutou historií.

Místo, kde genius loci oživují nové prvky

Byt jeho předků měl na začátku rekonstrukce zářivé stěny. Původní výmalbu si totiž před restitucí tehdejší nájemník překryl latexovými barvami. "Všechno bylo růžové, ale když jsme tu barvu nechaly ze stěn odstranit, objevila se tahle omlácená omítka. Rozhodly jsme se ji nechat v původním stavu," vysvětluje designérka Johana Němečková, která na proměně bytu spolupracovala se svou kolegyní Barborou Kolerusovou ze studia Other Projects.

Svými zásahy nechtěly narušit křehkou kontinuitu, kterou představuje nejen Kotěrova práce, ale také pozdější úpravy jeho žáka, funkcionalisty Pavla Janáka. "Nechtěly jsme měnit tvář domu ani jeho interiéru. Naším cílem bylo vytvořit další vrstvu, další zápis o jeho historii," uvádí Kolerusová a její kolegyně k tomu dodává: "Nejlepší na tom prostoru je to, že v něm je spousta artefaktů odkazujících k minulosti. Mohly jsme je oprášit a znovu využít, což nám pomáhalo zachovat ducha místa."

 Designérky Johana Němečková a Barbora Kolerusová ze studia Other Projects.
Designérky Johana Němečková a Barbora Kolerusová ze studia Other Projects. | Foto: Magdaléna Medková

Mezi historické prvky patří třeba dřevěné vnitřní schodiště spojující ložnici v patře a koupelnu v přízemí, zdobené katedrálové sklo, několik kusů nábytku a dekorace na stěny. "Většinu těch dobových prvků jsme s majitelem našli na půdě. S restaurátory jsme je očistili a dali jim v prostoru novou funkci," doplňují autorky. Oddělit staré od moderního jim pomohly nové tvary i barvy. "Hodně jsme řešily, do jaké míry dělat kopie původních prvků, například dlažby, a kde už to posunout novým směrem. Nechtěly jsme, aby měl apartmán muzeální charakter, ale zároveň jsme si přály, aby tady byla poznat věrohodná citace základu," vysvětlují.

Apartmán k pronájmu má ložnici, koupelnu, toaletu, saunu a na přání současného majitele i tematickou knihovnu, která upomíná na cenzuru a systematickou likvidaci soukromých nakladatelství v roce 1949. "V krátkodobých ubytováních jsou často falešné knihy. My je použili také, ale v tomto případě symbolizují publikace, které kvůli cenzuře nikdy nevyšly. Vedle nich jsou ty, které v 50. letech vycházely v obrovských nákladech," upozorňuje Laichter na spisy v knihovně, kde vedle černých obálek stojí kompletní dílo Aloise Jiráska nebo Leninovy spisy.

Vydejte se s námi na návštěvu bytu Louisy a Jana Laichterových.

 

Právě se děje

Další zprávy