Foto: Herbert Slavík

Čarodějovi učni

Že život není pohádka, víme my dospělí moc dobře. Ale někdy nám naloží na ramena více, než jsme schopni sami unést. Já jsem se o tom přesvědčil na vlastní kůži. Vychovávat sám pět dětí je celkem těžká disciplína. Byl jsem pod velkým tlakem, a do toho přišla vážná nemoc.

V nouzi nejvyšší nám pomohly SOS dětské vesničky. S dětmi jsme se přestěhovali do vesničky v Karlových Varech, kde zůstáváme i nadále - stal jsem se totiž sám pěstounem.

Vše, co dělám, dělám pro děti. Fungujeme jako dobře promazaný stroj. Každý večer si všichni připravíme hromádky s oblečením, ráno děti rozvezu do škol a školky, jedu do práce. Po kroužcích svážím děti domů, učíme se, připravujeme večeři. Každý den čaruji, jak se dá. Naštěstí mám zdatné pomocníky.