Šachty našli vědci tři kilometry od posvátného místa, které vzniklo pravděpodobně v období megalitické kultury a patří mezi nejzáhadnější místa ze Seznamu světového dědictví UNESCO. Valy jsou zhruba dva kilometry dlouhé, proto se archeologové domnívají, že jejich hlavním smyslem bylo chránit místo před nepřáteli a magickými i přírodními vlivy.
Podzemní jámy tvoří celistvý kruh a opisují osu tak zvané Durrington Walls (kamenné řady, které se nachází na chráněném území Stonehenge). Jsou zhruba pět metrů hluboké a deset metrů široké. Podle vědců to dokazuje teorii, že obří menhiry byly součástí většího náboženského komplexu. Ten se pravděpodobně dělil na posvátné místo (menhiry) a půdu, kde lidé žili (Durrington Walls a neolitická vesnice).
Profesor Richard Bates serveru BBC řekl: "Pečlivě odebrané vzorky nám dají jasnější informace o tom, co se dělo v minulosti a jak vypadalo společenství a život lidí z mladší doby kamenné."
Bates také poznamenal, že lidé z doby neolitu "žili v souladu s přírodou v tak velké míře, jakou si dnes jen těžko dokážeme představit." Jeho kolega Tim Kinnaird prozradil, že odebrané vzorky sedimentace půdy dávají lidstvu komplexní informace o období, které trvalo několik tisíc let. "Vzorky z šachet nám dají komplexní pohled na to, jak se v průběhu čtyř tisíc let měnily přírodní podmínky v oblasti Stonehenge."
Vědci se domnívají, že z rozborů sedimentace půdy zjistí, jak se měnilo podnebí, zda naši předci čelili přírodním katastrofám, suchu, nebo záplavám. Až zjistí přesný účel prehistorických šachet, pomůže jim to pochopit, jak lidé z mladší doby kamenné přemýšleli, před čím se chránili a jak bylo uspořádané jejich společenství.
Objev britští archeologové ohlásili v den po jarní rovnodennosti, v době, kdy se u Stonehenge každoročně sejdou tisíce lidí, aby si užily nejdelší den v roce. Letos ale tradiční slavnost zakázala vláda kvůli pandemii koronaviru.
