Dokázal omladit televizní svět v Afghánistánu řadou novátorských programů, a to navzdory hrozbám konzervativních náboženských hodnostářů, píše agentura AFP.
Tento devětatřicetiletý podnikavý muž sedí ve své skromné kanceláři a bez přestání sleduje šest televizí, jejichž obrazovky neustále září. V polovině prosince se vrátil z Paříže, kde dostal cenu nevládní organizace Reportéři bez hranic za svoji "angažovanost v zájmu svobody šíření a přijímání informací".
Tato odměna je oceněním odvahy televize Tolo, která se jako první odvážila přivést na obrazovky svůdné indické tanečnice s odhalenýma rukama a nohama (v hudebním pořadu Hop!), hovořit o problémech žen s psychologem (talk-show Bonu), nechala zpívat mladé lidi z nejrůznějších prostředí (Afghánské hvězdy) nebo se začala zabývat korupcí v zemi, kterou ovládá přísný islám
a místní mafie.
Saad Mošení získal vzdělání v Austrálii, kde jeho rodina nalezla koncem 70. let útočiště, a se sestrou a dvěma bratry se vrátil do vlasti až roce v roce 2002.
Jeho televize Tolo začala vysílat v říjnu 2004 a její popularita začala hned stoupat. Brzy se stala prvním z pěti afghánských kanálů. Mošení už počátkem roku 2003 začal provozovat vysílání rádia Arman FM, prvního soukromého rádia v zemi.
V chudé a málo elektrifikované zemi, kde má k televizi přístup jen třetina obyvatel, si Tolo (v perštině to znamená úsvit) získala diváky svými moderními programy převzatými ze zahraničí. Její počátky byly chaotické, zejména poté, co proti Tolu povstali největší nepřátelé - konzervativní mulláhové a nejvyšší soud.
"Chtěli nás zavřít," vzpomíná Saad Mošení, který nakonec zvítězil. "V této zemi mají lidé strach, jakmile jde o věci spojené s náboženstvím nebo kulturou," řekl.
Tolo musela také čelit aféře s Šaimou Rezajíovou, bývalou konferenciérkou programu Hop!, která byla v květnu ve svém bytě zastřelena. "Západní média z ní chtěla udělat symbol. Ale ona už u nás nepracovala a stala se obětí rodinných sporů," řekl Saad Mošení.
Dnes už je kanál Tolo v mediálním světě Afghánistánu zabydlený. Vysílá přes satelit, lze ho přijímat ve všech velkých městech a v příštím pololetí by se měl rozšířit i do méně obydlených provincií. Vysílá sedm až osm hodin denně a má 220 zaměstnanců s průměrným věkem 24 let.
Hlasy konzervativních kruhů už v podstatě ztichly. "Tolo má své dobré i špatné stránky. Tou dobrou jsou informace, ale jeho hudba a filmy jsou z pohledu islámu špatné," soudí člen Nejvyšší rady ulemů Kjamuddin Kašaf.
"Cenzurujeme scény filmů, jsme ještě konzervativnější než některé arabské země," řekl Saad Mošení. "Problém není ale náboženský. To lidé nechtějí nic změnit," řekl několik týdnů poté, co byl program o korupci promítnut i nejvyššímu soudu.
Tolo bylo založeno za pomoci Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). "Ale dnes jsme nezávislí. Nikdo nás neovládá a my nikoho také nešetříme," řekl Mošení, jehož některé konzervativní kruhy a povstalci bývalého režimu Talibanu obvinili, že posluhuje Američanům a vládě Hamída Karzáího podporované Washingtonem.
