Praha – "Procházela jsem tramvají, a když jsem míjela poslední sedačku, na které seděl starší muž, poklepal si na koleno a řekl 'na kolínko?' Pokračovala jsem dál kolem něj na konec vozu, ale po zbytek cesty jsem nad tím nevěřícně přemýšlela. Napadlo mě, jestli by se podobná situace přihodila, že by procházel tramvají muž a dostalo se mu podobné 'nabídky' od nějaké ženy," zní jeden z příspěvků Příběhů každodenního sexismu.
Cílem stránek je upozornit na sexismus, se kterými se dennodenně setkávají ženy, muži nebo LGBTQ osoby.
Za projektem stojí organizace Nesehnutí, která pořádá i soutěž Sexistické prasátečko; v té se od roku 2009 volí reklamy ovlivněné genderovými stereotypy. Podle koordinátorky projektu Petry Havlíkové ale soutěž nereflektuje, jaký vliv má tato diskriminace na chování lidí. Proto vznikl partnerský projekt, jenž dává lidem možnost podělit se o své příběhy.
Stránka funguje necelé dva týdny a zatím obsahuje několik desítek příspěvků. Ženy různého věku i povolání píší, jak musejí snášet pokřikování a oplzlosti na svou osobu, znevažování svých schopností kvůli pohlaví i fyzické ataky od mužů například v městské hromadné dopravě. Projekt podporuje program Dejme (že)nám šanci, který je financovaný z Norských fondů.
"Stránky jsme neuzavírali ani mužům, kterých přispívá mezi 10 a 20 procenty, takže se ukazuje, že tento problém se týká opravdu každého," říká Havlíková s tím, že často píší muži za své ženy, které se potýkají s diskriminací například v práci.
Najdou se ale i odlehčené příspěvky. "Pracuji v nadnárodní korporaci, kde panuje přísný dress code. A zatímco ženy mají povoleno nosit sukně a otevřenou obuv, muži se musí pařit v kalhotách. Nosit sukně je mužům také odepřeno," stěžuje si utiskovaný muž.
"Pravidla i v korporátní sféře mohou poškozovat i muže. Pokud má dotyčný pocit nějaké nespravedlnosti, nepřispívá to k dobrým vztahům, což je pro nás zásadní," vysvětluje Havlíková a dodává, že stejně jako neovlivňují nominace reklam do soutěže Sexistické prasátečko, tak nemají v úmyslu zasahovat ani do těchto příběhů.
Soutěž sexistických reklam působí na první pohled jako bizarní projekt, podle Havlíkové ale má jejich iniciativa značný dopad. "Například jedna z firem, se kterou bylo zahájeno správní řízení, byla ze Zlínského kraje a shodou okolností vyhrála také v Sexistickém prasátečku, tuším, v roce 2013 za reklamu na záclony. Byl v ní polonahý muž, který si kryje jisté partie záclonou a titulek zněl: 'Poslední kapka jde do textilu'. Tato reklama byla v rozporu se zákonem," říká Havlíková.
Stažení reklamy bylo docíleno komunikací s úřady, které mají dohled nad etikou v reklamě.
"Společnost se mění poměrně rychle, ale pořád tu vidíme prostor, jak bychom se k sobě mohli chovat ještě lépe," uzavírá koordinátorka projektu Příběhy každodenního sexismu.
