Grafika - Hlasovali: Karel Veselý, Benjamin Slavík, Dominik Zezula, Pavel Zelinka, Andrea Šafářová, Tomáš Turek, Luboš Vedral, Michal Bystrov, Marek Pros.
Karel Veselý, Benjamin Slavík, Dominik Zezula, Pavel Zelinka, Andrea Šafářová, Tomáš Turek, Luboš Vedral, Michal Bystrov, Marek Pros
Damon Albarn - Everyday Robots (recenze)
Stalo se to, co si hudební fanoušci roky přáli a zároveň se toho děsili. Damon Albarn přestal skrze experimenty hledat tu správnou hudební estetiku a natočil album o sobě samém. Byla radost s ním tančit, smát se i plakat.
Aphex Twin - Syro (recenze)
Popření času a prostoru, ve kterém společně s hudební popkulturou žijete. Aphex Twin vlastně dokázal pouze starou známou pravdu, že nejlepší alba nejsou ta, která vystihují současnost, ale ta romanticky utopická, ta o hezčích, než našich, dobách.
Ariel Pink - Pom Pom
Zvrácenost, divnost, úchylnost, pornografický náhled na moderní dějiny popmusic. Nevzrušuje vás to? Aha. Tak asi pořád posloucháte Stinga. Smutné. Ale je to vlastně pouze váš problém.
Liars - Mess
Chtěli se změnit. Chtěli to udělat už před několika lety. Povedlo se jim to teprve nyní. Liars na svém letošním albu vstoupili do světa elektronické hudby. Její pravidla nastudovali tak poctivě, že v něm nepůsobí jako fascinovaní návštěvníci. Což se stane skoro každému, kdo se o podobnou transformaci pokusí.
Angel Olsen - Burn Your Fire For No Witness
Toto album je pozvánkou do dob, kdy žena, která bere do ruky kytaru, aby o sobě a světě něco zazpívala, ještě měla sílu. Angel Olsen se na jednu stranu vrátila časem zpět, na tu druhou nezaujala pózu muzeálního exponátu. Ne, není to retro, ani motlitba za stará alba PJ Harvey, ale deska, kterou hrají v těch správných kavárnách.
Shabazz Palaces - Lese Majesty
Přiletěli z vesmíru, aby spasili vaši duši zašpiněnou od všech sraček moderního bytí. Shabazz Palaces nabízí estetickou a morální katarzi na pozadí poslechu psychedelických hiphopových filozofických divností.
Spoon - They Want My Soul (recenze)
Pořád má smysl poslouchat kytarovky. Třeba Spoon. Už kvůli tomu, jak nápaditě své melodické háčky aranžují. Po své nejhorší desce letos vydali jednu z nejlepších. Pro vás z toho plyne, že si nejdříve dobře rozmyslete, než nějakou kapelu odepíšete.
A Sunny Day In Glasgow - Sea When Absent
Ano, shoegaze je milý žánr. Ale poslední roky se - u těch, kteří na něj nezapomněli - stal spíše naplňovaným stylistickým konceptem, než žijícím žánrem. A Sunny Day In Glasgow na svém novém albu pak nabízí svou osvěžující interpretaci.
Thom Yorke - Tommorows Modern Boxes
Zpěváka Radiohead má stále smysl ve všech jeho projektech sledovat, neboť nabízí téměř nevyčerpatelné množství odstínů hudebních depresí. Protrápit se jeho druhým sólovým albem je pak povinností každého vousatého hipstera. Proč? Deprese jsou novými radostmi. Až v tak krásné/zvrácené době žijete.
