LEGO® příběh | Foto: Aktuálně.cz

Top filmy roku 2014 podle Martina Svobody

1. Ona - Intimní sci-fi, které rozumí lidským citům jako málokterý film z loňské nabídky v českých kinech. O tomhle Jonzeově kousku se říká, že je "divný". Mně však především přijde až nesnesitelně autentický.

2. LEGO® příběh - Nečekané překvapení, jež si velmi chytře hraje se zadáním. Z čeho mohl vzniknout otravný celovečerní katalog, se vyklubal jeden z nejnápaditějších a nejchytřejších CGI animáků.

3. Chlapectví - Unikátní film, kdy nezvyklý způsob natáčení prostupuje každý aspekt filmu, takže vyzdvihování dvanáctileté produkce není samoúčelné, ale naopak nezbytné.

4. Zmizelá - Precizní v každém ohledu, ale především nečekaně zábavné a sebeuvedomělé. Studie nekonečné životní přetvářky Davida Finchera má rozhodně potenciál strhnout a v rámci žánrové zábavy nemají trable Bena Afflecka konkurenci.

5. Zátah 2 - Naprosto přelomové akční scény, které dávají zapomenout na vše srovnatelné z posledních let. Není nic lepšího než vidět, že kinematografie může pořád ohromovat intenzitou něčeho tak "banálního" jako bitky.

6. Vlk z Wall Street - Nekorektní oslava kapitalistických orgií dokázala, že schopný filmař umí vzdorovat věku. Scorsese v sobě objevil víc dravosti, než mají jeho o dvě generace mladší kolegové, a po nostalgickém Hugovi se úžasně odvázal.

7. Mapy ke hvězdám - David Cronenberg už jiný nebude a jeho nahlédnutí do kroniky rodinných perverzí uprostřed Hollywoodu obsahuje většinu toho, proč mám jeho tvorbu tolik rád.

8. Grandhotel Budapešť - Wes Anderson už jede tak trochu na autopilota, což je nepochybně škoda a chyba, nicméně stále umí chytnout za srdce a jeho na oko hravé a v jádru tvrdé příběhy rozhodně naplní očekávání.

9. Dva dny, jedna noc - Dardenni jsou stále ve skvělé formě a tentokrát snad nabídli i trochu zvráceného humoru. Na jejich posledním kousku mě nejvíc oslovuje nejednoznačnost, s jakou můžeme přistoupit k protagonistce.

10. Nick Cave: 20 000 dní na Zemi - Dokument o tom, jak Nick Cave přestal být 20 000 dní po svém narození člověkem. Spíš než intimní rozbor se nám tvůrci nabídnou proniknutí do života živoucího symbolu. Což rozhodně má čím zaujmout.