Praha - Usilují o uznání druhých a snaží se dělat všechno správně. Chtějí být dobří manželé, milenci i otcové. Věří mýtu, že pokud budou pozorní, hodní a obětaví, ženy si je zamilují. Žijí život pro druhé, ale na ten svůj jako by zapomněli. Americký psycholog Robert Glover diagnostikuje tuto skupinu mužů jako "hodné kluky".
"Snaží se učinit svou partnerku šťastnou a chtějí jí vyjít ve všem vstříc. Nevybočují z davu a nepřímo usilují o uznání od okolí a o to, aby potěšili svou matku," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz kouč Robert Gajdoš, který Gloveru knihu Rádce pravého muže nedávno vydal v češtině.
Aktuálně.cz: Je podle vás špatná vlastnost muže, když chce, aby jeho žena byla šťastná?
Robert Gajdoš: Nelze říct, že by to byla špatná vlastnost. Ale když muž ztratí ve snaze učinit svou partnerku šťastnou sám sebe a odpojí se od svých potřeb, tvořivosti a cesty, tak se z něho stane takový neuchopitelný a neurčitý tvor, kterého už ani samy ženy nechtějí. Ženy si na jednu stranu přejí, aby je muž učinil šťastnými, ale zároveň taktového dokonalého služebníka taky tak trochu nechtějí. Muž by měl mít vlastní cíle, cestu, zájmy i život. Polarita mezi mužskou a ženskou energií se totiž čím dál tím více posouvá. Ženy jsou silnější, samostatnější, nezávislejší a zároveň hodně mužů, neříkám, že všichni, je citlivějších, empatičtějších, vnímavějších a snaží se podporovat ženy.
A.cz: Vnímáte jako chybu, že se ta polarita mezi pohlavími vytratila?
Chybou bych to nenazýval. Když chce člověk mít partnerský vztah, ve kterém funguje určitá polarita, tak je nesmírně důležité si ji uvědomit a vědomě s ní pracovat. Sebepoznání a uvědomění si těchto věcí je základem všeho.
A.cz: Aha, takže abychom obnovili genderovou polaritu, naženeme ženy zpátky ke sporákům, ať chlapům vrátíme jejich tradiční roli, aby už nebyli nešťastní?
Ženy chtějí, aby muži převzali vedení v duchovním rozvoji. I když to tak na první pohled nevypadá, tak většina žen posun k větší upřímnosti a hloubce ocení.
To právě ne! (smích) Nepovažuju se za člověka, který by znal recept na to, co je správně a co ne. Muž by si ale měl uvědomit, ve kterých situacích má více ženské energie a kdy naopak více té mužské. Toto poznání v sobě nese velký transformační potenciál. Pokud je muž v některých momentech přecitlivělý a snaží se všem lidem vyjít vstříc i za cenu, že při tom zásadně popírá sám sebe, měl by si objektivně uvědomit svoji mužskou roli a více si stát za svým názorem.
A.cz: Je opakem hodného kluka zlý kluk, který je drsný, hrubý, sobecký a dělá si vše po svém?
Opakem asi jo, ale nikoliv řešením. Cílem je, aby muži našli vlastní podstatu a zjistili, kým ve skutečnosti jsou za maskou hodného nebo i zlého kluka. Uvědomění nás může přivést k větší opravdovosti, autenticitě a lepší schopnosti komunikovat vlastní pocity a potřeby.
A.cz: Může za vznik hodných kluků ženská emancipace a radikální feminismus?
Nestudoval jsem vývojovou psychologii, ale přijde mi, že jde o celkový trend i u žen. Nedokážu posoudit, do jaké míry za to může právě emancipace či feminismus, ale všichni se jakoby ztrácíme sami v sobě a snažíme se formovat do nějakého image, o němž si myslíme, že ho od nás okolí chce. Ženy se stylizují do silných, nezávislých bojovnic a muži zase do hodných hochů.
Všichni se jakoby ztrácíme sami v sobě. Ženy se stylizují do silných, nezávislých bojovnic a muži zase do hodných hochů.
A.cz: Chápu tedy správně, že když budu sobecký a bude mě zajímat pouze moje dobro, budu konečně opravdu šťastný?
Ano, dá se na to jít i z téhle strany: ono se ne náhodou říká "miluj bližního svého jako sebe sama" – ani míň, ani víc, ale právě tak jako sám sebe. Kdybych to měl vzít ze své vlastní zkušenosti, tak mi štěstí a spokojenost přináší právě pocit, že je můžu sdílet s druhými a že dělám něco pro své bližní. A když svoje skutečné pocity a potřeby potlačím a nemluvím o nich, tak to pokřiví i moje vztahy, protože do nich svoje nenaplněná přání a potřeby začnu nutně promítat. Když naopak své potřeby naplním, tak jako spokojený a vyrovnaný člověk mohu dát své partnerce a lidem ve svém okolí více ze sebe. To mi sobecké nepřijde, právě naopak.
A.cz: Na co tedy vlastně muž potřebuje nějaký trvalý svazek s ženou, když najde svou "pravou podstatu"? Každodenní rutina manželství ho akorát frustruje a vyčerpá, protože nebude moct naplno naplňovat své potřeby.
Proto jsem asi rozvedený (úsměv). Růst a vývoj nespočívá v tom, že jakmile jednou něco pochopím, tak už se dále nic neděje. Osobnostní růst je kontinuální a cyklický. Abychom se v životě vyvíjeli a rostli, potřebujeme reagovat s okolím, a právě partnerské vztahy jsou ta nejlepší duchovní škola. Být šťastný v meditaci kdesi v jeskyni o samotě není až tak těžké. Když to pak má člověk naplnit ve vztahu, který může být frustrující a obtížný, tak tam nastává opravdový růst.
A.cz: Je muž zbabělec, když podle Roberta Glovera souloží pouze proto, aby ejakuloval?
Jakou s tím máte zkušenost vy?
Robert Gajdoš
- Narozen 1974 v Ostravě
- Nakladatel, kouč, průvodce transformačním dýcháním
- Svou první knihu Jediný od Richarda Bacha vydal ve svých 19 letech v roce 1994. Od té doby stojí v čele vydavatelství Synergie.
- Až polovinu roku tráví na cestách, na kterých mimo jiné získává také inspiraci pro svou nakladatelskou činnost
A.cz: Zeptám se tedy jinak. Může odstranění syndromu hodného kluka zlepšit sexuální život muže?
Ta kniha pomáhá uvědomit si přítomnost, nutí nás sundat si masky a podívat se, kdo ve skutečnosti jsme. A když si pak člověk i v sexu dokáže říct, co by ve skutečnosti chtěl či nechtěl, tak jeho zážitek může být opravdu daleko niternější a intenzivnější. Existují i hlubší úrovně orgasmu, než je ejakulace…
A.cz: Mně to pořád nedá… Když se muži přestanou stydět za svoje sexuální vášně a začnou o nich otevřeně komunikovat, tak narazí zpravidla na blok u partnerky, které nemusí být zrovna po chuti, že ji muž bude chtít například třikrát do týdne zbičovat. Jak má muž tento rozpor řešit, když je třeba deset let v manželství?
Hluboká až tajná přání mají v sobě velkou sílu právě proto, že jsou skrytá a nevyjádřená. Když někomu odhalím svoji fantazii a řeknu přání nahlas, tak to ve mně uvolní velkou část napětí. Druhá věc je, že když se o své potřeby podělím s partnerkou, neznamená to, že se v naší intimitě musí něco zásadního změnit. V Česku se začínají rozšiřovat tzv. mužské kruhy, kde mohou muži své fantazie sdílet s ostatními muži, což je o něco bezpečnější než to začít hned řešit s přítelkyní nebo manželkou.
Když muže partnerka kvůli jeho tajným potřebám odmítne, tak se vlastně jiným způsobem dozví, že ho žena nepřijímá takového, jaký je. A to nezáleží na tom, jestli jí řekne jednu fantazii, nebo ne. Skrze upřímnost se může rychleji katalyzovat další vývoj toho vztahu.
A.cz: Co těm mužům radíte?
Poradil bych jim najít si takovou partnerku, která je schopná přijmout a ustát upřímnou komunikaci. Když to vezmeme podle toho, co píše David Deida, tak ženy chtějí, aby muži převzali vedení v duchovním rozvoji. I když to tak na první pohled nevypadá, tak většina žen posun k větší upřímnosti a hloubce ocení.
