Život v izraelské armádě s nadhledem Švejka. Čech popisuje, jak sloužil v Gaze

ČTK ČTK
30. 5. 2024 12:32
Život v izraelské armádě přibližuje David Shorf ve své knize Sloužil jsem v Gaze skrze osobní příběhy. Autor, který získal v roce 1992 izraelské občanství a o tři roky později tam absolvoval půlroční vojenskou službu, se snaží ukázat, že izraelsko-palestinský konflikt není černobílý.
David Shorf, autor knihy Sloužil jsem v Gaze
David Shorf, autor knihy Sloužil jsem v Gaze | Foto: ČTK

"Když došlo k událostem ze 7. října 2023, kdy Hamás zaútočil na Izrael, rozhodl jsem se, že napíšu knihu, která pomůže českým a slovenským čtenářům nasát z běžného izraelského života víc, než mohou vidět v televizi nebo na internetu. Nic není černobílé a pro izraelsko-palestinský konflikt to platí dvojnásob. Myslím, že historie se dá lépe pochopit z příběhů. Schindlerův seznam vydá za miliony zbytečných a nudných přednášek," zdůraznil Shorf.

Obálka knihy Sloužil jsem v Gaze od Davida Schorfa
Obálka knihy Sloužil jsem v Gaze od Davida Schorfa | Foto: Albatros

K napsání knihy autora inspirovala jeho služba v izraelské armádě v jednotce bojového inženýrství. Čtenářům tak nabídne vhled do běžného armádního života. "Příběhy v izraelsko-palestinských kulisách jsou napsány s mírným cynismem a všudypřítomnou ironií, takže připomínají atmosféru Černých baronů nebo Dobrého vojáka Švejka," uvedla za nakladatele Eva Karasová.

Shorf v knize mimo jiné popisuje, proč ultraortodoxní Židé nechodí do armády, proč existuje rasismus i mezi Židy, proč Palestinci rádi pracují v Izraeli nebo proč se jeden arabský osel jmenuje po izraelském veliteli. Knihu doplňuje rozhovor s Petrosem Michopulosem z podcastu Kecy a Politika.

David Schorf vystudoval anglickou literaturu na Hebrew University of Jerusalem. Po armádní službě v Izraeli se vrátil do Česka, kde působil jako novinář v redakci Lidových novin.

Kniha vychází ve zlomové době

Kniha vychází v době, kdy už přes půl roku válčí Izrael s Hamásem. Izrael zahájil bombardování a koncem října také pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy po teroristickém útoku vedeném Hamásem na pohraniční obce 7. října. Bojovníci při něm zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a zajali více než 250 rukojmích. Při dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka z nich výměnou za palestinské vězně. Asi 125 rukojmích je v Pásmu Gazy stále zadržováno.

Ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem uvedlo, že při izraelské ofenzivě přišlo od 7. října o život nejméně 36 tisíc Palestinců a více než 81 tisíc jich bylo zraněno. Většinu obětí podle něj tvoří ženy, děti a mladiství. Další tisíce těl zřejmě zůstávají v sutinách zborcených budov.

Tyto údaje nelze nezávisle ověřit, úřady OSN je nicméně považují za věrohodné. Nerozlišují mezi zabitými civilisty a bojovníky, jichž izraelská armáda podle posledního vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua zabila kolem 14 tisíc. Válka také v Pásmu Gazy způsobila humanitární krizi a stovky tisíc lidí se podle úřadů OSN ocitly na pokraji hladomoru.

 

Právě se děje

Další zprávy