Zemřel maďarský spisovatel a disident György Konrád. Vzdoroval komunistům i Orbánovi

ČTK ČTK
13. 9. 2019 22:23
Ve věku 86 let zemřel tento pátek maďarský spisovatel, sociolog a čelný představitel disentu v dobách komunistického režimu György Konrád. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na prohlášení rodiny, podle níž byl Konrád těžce nemocný a skonal doma v Budapešti.
György Konrád
György Konrád | Foto: ČTK

Konráda mezinárodně proslavil román Kurátor z roku 1969, který od poloviny 90. let minulého století znali i čeští čtenáři. Kvůli politickým názorům později maďarští komunisté zakázali vydat jeho dílo Zakladatel města (1977). V češtině mu loni vyšly paměti pod názvem Odjezd a návrat / Nahoře pod zatmělým sluncem.

V rozhovoru pro deník Die Zeit z roku 1974 Konrád řekl: "Píšu to, co píšu. Státní nakladatelství v Maďarsku ať si z mého díla vydají, co chtějí. Já se snažím vydávat co nejvíc," řekl Konrád, který byl v posledních desetiletích maďarského komunismu zakázaným autorem.

Narodil se do bohaté židovské rodiny 2. dubna 1933 v Debrecínu ve východním Maďarsku. S nejbližší rodinou přežil holokaust, na rozdíl od mnoha svých příbuzných.

Konrád byl považován za neochvějného obhájce osobních svobod. Angažoval se v protikomunistickém disentu a roku 1988 stál u zrodu liberální politické strany Svaz svobodných demokratů (SZDSZ). Od roku 1989 byl jedním z hlavních myslitelů, kteří se v Maďarsku podíleli na přechodu k demokracii.

Podle agentury Reuters otevřeně kritizoval konzervativního premiéra Viktora Orbána, který vládne od roku 2010. Konrád mu vyčítal především erozi demokracie v Maďarsku. "Má země začíná připomínat postsovětské diktatury ve střední Asii, někteří jí dokonce říkají Orbánistán. Mnoho mladých Maďarů se chystá odejít, mnoho z nich do západní Evropy," napsal v článku pro americký deník The New York Times.

V letech 1990 až 1993 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu, celosvětového sdružení spisovatelů s bezmála stoletou historií, které se skrze literaturu snaží propagovat porozumění mezi národy a svobodu slova. V letech 1993 až 1997 pak pracoval jako prezident Akademie umění v Berlíně. Byl vyznamenán mnoha cenami za literaturu a boj za lidská práva.

 

Právě se děje

Další zprávy