Peking - Když se loni v květnu v čínském S'-čchuanu zatřásla zem, mluvil Peking o přírodní pohromě, které se nedalo zabránit. Zemřelo nebo beze stopy zmizelo 80.000 lidí, dalších 5 milionů přišlo o střechu nad hlavou.
Už v červnu se ale začaly ozývat hlasy, že by ničivé zemětřesení mohlo souviset s obří přehradou, vzdálenou pouhých 550 metrů od jeho epicentra. Tuto teorii teď potvrdili také vědci z americké Kolumbijské univerzity.
"Netvrdím, že by bez přehrady k zemětřesení nedošlo," řekl agentuře AP Fan Siao, hlavní inženýr Geologické kanceláře v S'-čchuanu. "Ale vodní dílo C'-pching-pchu mohlo ovlivnit jeho rozsah a načasování."
V souvislostech: Sirotky po zemětřesení nikdo nechce
Tlak vody
Přehradu C'-pching-pchu, dokončenou před čtyřmi lety, Číňané postavili v bezprostřední blízkosti místa, kde je porušená zemská kůra a kde se vyskytuje takzvaný aktivní zlom.
Poté, co se nádrž v roce 2006 naplnila 320 miliony tun vody, napětí podél zlomu zesílilo. Okraje zemských desek se tak do sebe ještě více zaklínily a zvýšilo se tření.
"Obrovské množství vody zónu destabilizovalo," uvedl seismolog Christian Klose z Kolumbijské univerzity.
Pokud existují pro zemětřesení předpoklady, může ho taková spousta vody uspíšit, tvrdí i jeho kolega Leonardo Seeber.
"Stalo by se to tak jako tak," vysvětlil Seeber v rozhovoru pro list New York Times. Pro lidi, které zemětřesení zasáhlo, ale bylo jeho načasování samozřejmě naprosto klíčové, dodal.
Příklady z minulosti
Ačkoliv to zní spíš jako scénář z Hollywoodu, nebylo by to poprvé, kdy přehrada ovlivnila zemětřesení.
Asi nejznámějším příkladem je to z roku 1967 o síle 6,5 stupně Richterovy škály.
Došlo k němu poté, co se v Indii vodou naplnila přehradní nádrž Koyna. Následné otřesy nepřežilo přes 200 lidí.
Podobnou, i když méně tragickou zkušenost mají i Američané. Od roku 1939, kdy v Nevadě zprovoznili Hooverovu přehradu, se země v oblasti zatřásla už více než 600krát.
Politická rozbuška
Výstavba nádrže C'-pching-pchu přišla čínskou vládu na v přepočtu 750 milionů dolarů. Velkolepý projekt měl pomoci čínskému jihu a západu, aby dohnaly vyspělejší části země.
Po ničivém zemětřesení je ale vše naopak.
Pokud by se navíc prokázalo, že za pohromu nesou - byť jen zčásti - odpovědnost čínské úřady, mohla by se výstavba pár let staré přehrady stát doslova "politickou rozbuškou", připomínají New York Times.
Velkou část obětí květnového zemětřesení tvořily děti, které zemřely v nedbale postavených školních budovách. Podle rodičů mohou za jejich zbytečnou smrt právě zkorumpovaní úředníci.
Čtěte více: Zřítily se skoro všechny školy. Čína se ptá, proč
Oficiální místa viní Číňané i z nedávného skandálu se zdravotně závadným kojeneckým mlékem, kvůli němuž zemřelo šest dětí a dalších 300 tisíc má vážné zdravotní problémy.
Čtěte více: V aféře s otráveným mlékem padly tresty smrti
"Jakákoliv s vládou spjatá pohroma by momentálně byla velmi, velmi zdrcující a politicky extrémně citlivá," souhlasí Čcheng Li z amerického think tanku Brookings Institution.
Další zprávy o zemětřesení:
