Za každou návštěvu Facebooku facka. Podnikatel objevil radikální řešení prokrastinace

Magazín Magazín
2. 12. 2021 8:38
Prokrastinace se už dlouho řadí mezi civilizačního choroby západního světa. S chorobným odkládáním úkolů bojují studenti i špičkoví manažeři. Podnikatel Maneesh Sethi ale vynalezl účinnou metodu, jak svou pracovní morálku zlepšit. Najal si dobrovolnici, která mu dávala facku, kdykoli od svých povinností odbíhal na sociální sítě.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Je to už devět let, co si americký podnikatel indického původu Maneesh Sethi poprvé najal člověka, který mu dá facku, kdykoli ho uvidí jít na Facebook. "Díky aplikaci RescueTime jsem zjistil, že na Facebooku trávím 19 hodin denně, a řekl jsem si, že je čas s tím skoncovat. Sám bych to ale nezvládl, tak jsem na internetu zveřejnil inzerát, ve kterém jsem lidem nabízel osm dolarů za hodinu, pokud na mě budou dohlížet," přiblížil Sethi. Částka, o které mluví, je v přepočtu 180 korun.

Netrvalo dlouho a na nabídku reagovalo zhruba 20 zájemců. Podnikatel z uchazečů o nezvyklou pozici nakonec vybral ženu jménem Kara, která se stala jeho specialistkou na fackování. "Nepomohla mi jen v tom, že jsem se bál jejích facek. Hlavně jsem měl nad sebou konečně nějakého šéfa, na což jsem jako podnikatel nebyl zvyklý, a mohl jsem na ni chrlit své nápady," vyzdvihl Sethi. O jeho řešení boje s prokrastinací píše magazín Vice.

Fackovací metoda byla podle podnikatele tak účinná, že čtyřnásobně zvýšila jeho pracovní tempo. Nechal se proto trestat několik měsíců a už si ani nepamatuje, kolik ran při tom dostal. Když se s Karou rozloučil, měl facky ve své hlavě už natolik zafixované, že ho jen vzpomínka na ně okamžitě odradila od bezcílného surfování na sociální síti, a dokázal se tak plně věnovat své práci.

Rychlé myšlenkové výměny, které si tak oblíbil s Karou, ho navíc naučily pracovat týmově. Nyní už podle svých slov dovede některé úkoly delegovat na své spolupracovníky a sám se věnuje jen tomu nejdůležitějšímu. Na konci letošního listopadu jeho techniku ocenil i známý vizionář a nejbohatší muž světa Elon Musk, což ze Sethiho udělalo virální senzaci.

"Lidé se s mým nápadem snadno ztotožňují, protože je nekonvenční a zároveň pomáhá řešit problém, se kterým se mnozí z nich sami potýkají. V současnosti jsou navíc potíže s prokrastinací ještě naléhavější, protože během pandemie často pracujeme z domova, kde býváme společensky izolováni," zdůraznil Sethi.

Fackovací experiment ho navíc přiměl navrhnout chytré zařízení jménem Pavlok, které si člověk nasadí na libovolnou část těla a které ho následně odměňuje, či naopak trestá za to, jak plní svá předsevzetí. Kdykoli uživatel splní některý úkol na svém seznamu, dostane od přístroje příjemnou vibraci. Pokud naopak něco poruší nebo na některou povinnost zapomene, musí počítat s lehkým elektrošokem.

Mohlo by vás zajímat: Chceme si užít a odkládáme spánek. Spánková prokrastinace je nový fenomén, říká Šóš

Když si každý den zkrátíme náš obvyklý spánek o hodinu, budeme na konci týdne ve stavu jako s jedním promile alkoholu v krvi, popisuje psychiatr. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Záchranná stanice Prahy pro volně žijící živočichy loni přijala 5275 zvířat

Pracovníci záchranné stanice hlavního města pro volně žijící živočichy loni přijali 5275 zvířat 138 druhů, podobně jako o rok dříve. ČTK to sdělila Petra Fišerová, mluvčí městské organizace Lesy hlavního města, která záchrannou stanici v pražských Jinonicích provozuje. Stanice se loni starala o 786 ježků, což byl nejvyšší počet v historii stanice.

"Rok 2021 byl výjimečný příjmem velkého množství ježků. Celkem jsme jich přijali 786, z toho bylo více než 280 osiřelých ježčích mláďat. Důvodem vysokého počtu přijatých ježků mohou být vhodné klimatické podmínky pro opakované vrhy ježků, ale zároveň více střetů s aktivitami člověka," uvedla Fišerová.

Nejčastěji se do záchranné stanice dostávali živočichové, kteří utrpěli zranění. Obvykle šlo o střety s vozidlem nebo o nárazy do překážek jako jsou skleněné plochy nebo trolejové vedení. Dvě třetiny zvířat v záchranné stanici loni tvořili ptáci. V péči pracovníků záchranné stanice loni skončilo také 219 zajíců, 114 veverek, zhruba stovka netopýrů a 50 srnců.

Počet zraněných či jinak handicapovaných zvířat, které stanice ročně přijme, podle mluvčí v posledních letech stoupá. Zatímco například v roce 2017 bylo nově přijato 4134 zvířat, v roce 2021 jich bylo zhruba o tisíc více. Dosud nejvíce zvířat bylo přijato v roce 2019, kdy se pečovatelé starali o 5368 živočichů. Stanice v pražských Jinonicích funguje od roku 2012.

Zdroj: ČTK
Další zprávy