Čtyřiadvacetiletá Klára se po studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy rozhodla opustit velkoměstskou bublinu a přestěhovat se z Prahy do severních Čech. Problematiku klimatických změn, která ji dlouhodobě trápí, by totiž ráda dostala také do regionů. "Přišlo mi, že v kruzích levicových aktivistů se hodně mluví o sociální solidaritě a spravedlnosti, ale nakonec se o environmentálních otázkách pořád baví ti stejní lidé mezi sebou," vysvětluje, co ji do Ústeckého kraje přivedlo.
Od září učí na základní škole v Děčíně občanskou výchovou a dějepis a věří, že se jí v hodinách podaří otevřít právě i témata životního prostředí. "Základem je navázat vztah se svým okolím a s přírodou. Dvě stě metrů od školy začíná CHKO České středohoří, tak doufám, že budu mít příležitost s dětmi chodit co nejvíc ven," plánuje Klára.
Zároveň by nerada působila jako holka, co sotva dostudovala, a už chce lidem v chudém kraji radit, jak mají žít. "Když člověk musí řešit, z čeho zaplatí příští nájem a jestli mu zbydou peníze ještě na školní pomůcky pro děti, nelze mu vyčítat, že se nezabývá tak plíživou hrozbou, jakou je měnící se klima. Vzdělanější, bohatší lidé, kteří mají základní potřeby zaopatřené, by se ale o problém zajímat měli," zdůrazňuje Klára.
Sama v zájmu ochrany životního prostředí ještě jako teenagerka přestala jíst maso nebo začala nakupovat potraviny v bezobalových obchodech. "Tyhle návyky jsem si ponechala dodnes, ale postupně jsem si uvědomila, že k opravdové společenské změně nestačí. Velkým znečišťovatelům vyhovuje, když lidé budou jen úzkostlivě třídit každý papírek od sladkostí nebo si chodit pro čočku s vlastním pytlíkem, ale nebudou se bouřit proti systému. Podobnými snahami si sice vyčistíte černé svědomí z toho, že si žijete nad poměry, ale nemají takový dopad," upozorňuje Klára.
V posledních dvou letech se proto zapojila do aktivit hnutí Univerzity za klima, které od vlády požaduje konec uhelných elektráren a přechod na obnovitelné zdroje. Podílela se mimo jiné i na stávkách, při nichž studenti nocovali ve školách, což se u části veřejnosti setkalo s nepochopením. "Aktivisté, kteří se snaží zburcovat veřejné mínění, čelili nenávistným reakcím vždycky. Setkávaly se s nimi hnutí za rovnoprávnost Afroameričanů v 60. letech i feministky v 70. letech. Dneska už je přitom obdivujeme. Proto věřím, že činnost klimatických aktivistů budoucí generace taky jednou docení," říká Klára.
Připouští, že když chtějí aktivisté o závažnosti klimatické krize přesvědčit lidi napříč různými společenskými skupinami, musí zmiňovat témata, která se jich dotýkají. "Chápu, že většinu české společnosti trápí spíš horká a suchá léta než vychýlení mořských proudů. Aby vás nějaký problém pálil, musí pro vás být nejdřív hmatatelný. Požár v Českém Švýcarsku je pro vás přece jenom palčivější než hořící Rhodos. Frustruje mě ale, jak rychle lidé klimatickým změnám přivykají. Čtyřicetistupňová vedra ve městech nebo hořící národní parky už berou jako něco normálního," všímá si Klára. Rozhovor najdete ve všech podcastových aplikacích: Soundcloud, Spreaker, Spotify, Apple Podcasty a Google Podcasty.
Co z tebe bude?!
Podcast "Co z tebe bude?!" je o niterných problémech mladých lidí v rychle se měnícím světě. Podzimní řada mimo jiné reaguje na epidemii zhoršujícího se duševního zdraví a řeší také klimatickou úzkost. Pořad moderují Tomáš Maca a Clara Zanga. Nový díl vychází každý pátek.
