Podle matky tří dětí pak péče o postižené děti v Keni vypadá tak, že když už si člověk může potřebné terapie dovolit, dvakrát týdně za nimi musí cestovat půl dne až do Nairobi.

Možnost chodit do vhodné školy je pak podle Veroniky v podstatě nereálná. Proto se rozhodla s dětmi přestěhovat do Česka za manželem, který zde studoval. 

Se situací v Africe se ale nesmířila: rozhodla se pomáhat rodičům, kteří jsou v podobné situaci. Založila svépomocné skupiny rodičů na sociálních sítích a o autismu začala veřejně mluvit. Úspěšně také uspořádala několik sbírek na chybějící vybavení pro keňské děti, jako jsou třeba pleny, které tam není možné běžně koupit.

Sledujte další dokument sdružení rodičů s názvem Děti úplňku, kteří natáčí příběhy rodin dětí s postižením autistického spektra a usilují o systémovou změnu fungování a financování sociálních služeb.