Historie Tetrisu se začala psát 6. června roku 1984, když se softwarový inženýr Alexej Pažitnov ze Sovětské akademie věd v Moskvě začal v práci nudit. Role akademického pracovníka mu totiž příliš blízká nebyla. "Pořád jsem bádal, pracoval na vážných věcech, jako je zlepšování moderní umělé inteligence, automatické rozpoznávání řeči a podobně. V mém srdci ale byly hádanky a hlavolamy," přiznává pro Aktuálně.cz nyní téměř sedmdesátiletý vývojář, který o druhém adventním víkendu navštívil Prahu ke příležitosti 21. ročníku konference Game Developers Session.
Jednoho dne dostal za úkol otestovat výkon nového typu počítače Elektronika 60. K zadání přistoupil kreativně a namísto rutinních zkoušek se rozhodl zařízení podrobit neobvyklé prověrce. Začal na počítači vyvíjet hru. Tetris, který v příštím roce oslaví čtyřicet let, dodnes baví hráče po celém světě.
Co je to Tetris?
Název dnes už kultovního titulu vývojář Alexej Pažitnov odvodil od řeckého slova tetra, které znamená čtyři, a tenisu, což je vývojářův nejoblíbenější sport. Každý díl virtuální skládačky je tvořen čtyřmi kostičkami, které mají tvar písmene I, L, J, O, S, T nebo Z. Náhodně padající díly pak musí hráč skládat do jedné řady, přičemž s každým dílem může otáčet. Když se mu podaří složit řadu tak, že v ní není jediná mezera, zmizí a ostatní čtverečky umístěné nad ní se posunou o kus níže. Během hraní se rychlost padajících kostek zvyšuje. Když přesáhnou hrací plochu, je konec.
Videohru silně inspirovala slavná logická skládačka Pentomino. "Je v ní dvanáct dílků složených z pěti čtverečků, podobně jako u Tetrisu. Hráč musí rozdílné tvary naskládat do krabičky. Občas to zabere i čtyřicet minut, Já se do toho hlavolamu zamiloval, hrál jsem ho opravdu hodně. A když jsem začal programovat, došlo mi, že by v něm mohl hrát roli čas," popisuje Pažitnov chvíli, v níž se podle něj zrodil Tetris.
Domácí počítače byly v Rusku a v době, kdy Tetris vznikal, spíše vzácností. K zařízení se mnohdy lidé dostali jen jako pracovníci státních institucí. To, že by videohra mohla být jednou komerčním produktem, tak vývojáře zprvu vůbec nenapadlo. Že půjde o hit, mu bylo naopak jasné hned. "Abych byl upřímný, už při testování prvního prototypu jsem věděl, že jsem vytvořil hru, která bude slavná. Sám jsem nemohl přestat," říká s širokým úsměvem.
První verzi, kterou vývojář připravoval na alfanumerické obrazovce pouze dva týdny, mohli zprvu testovat jen jeho kolegové. "V té době neměly počítače vůbec žádnou grafiku. Měl jsem jen monitor s písmeny a čísly na obrazovce. Takže abych mohl skládat čtverce, používal jsem hranaté závorky. Nebylo snadné zařídit, aby to fungovalo a vypadalo dobře," vypráví o výzvách, kterým musel při tvorbě hry čelit. Velikost paměti počítače byla navíc menší než u dnešních kalkulaček.
Známí později Pažitnova poprosili o vytvoření verze hry, která by fungovala na domácím počítači IBM PC. Ten se stal s odstupem času rozšířenějším než Elektronika 60 a disponoval lepší grafikou.
V tu dobu Pažitnov na hře pořád nevydělával ani to neměl v úmyslu. Protože hra vznikla ve státní instituci, autorská práva fakticky patřila Sovětskému svazu. Tetris si tak lidé předávali mezi sebou.
V roce 1986 přišla Pažitnovovi telexem zpráva od Roberta Steina, obchodníka maďarské softwarové společnosti Andromeda. Stein, který na Tetris narazil v Maďarsku, chtěl získat práva na jeho prodej na Západě.
Angličtina ruského vývojáře, který nyní žije v Americe, byla tehdy špatná. To vedlo ke komunikačnímu šumu. "Dal jsem dohromady nějakou pozitivní odpověď, že jsme velmi rádi, že jsme návrh přijali, a že by mohlo dojít k nějaké dohodě," vypráví Pažitnov. Věděl, že obchodování se západní firmou by ho mohlo dostat do vězení ještě předtím, než by vydělal nějaké peníze.
Stein si vývojářovu odpověď vyložil jako povolení a okamžitě začal hru vyrábět. Když se však připravoval na spuštění prodeje, obdržel další teletext od sovětské organizace Electronorgtechnica, která dohlížela na vývoz softwaru a hardwaru z Ruska. Ve vzkazu stálo, že právo na distribuci Stein rozhodně nemá a jeho chování je protizákonné.
Navzdory tomu Stein nakonec Sověty přesvědčil a Tetris byl v roce 1988 vydán jako komerční titul pro počítače ve Velké Británii a USA. Hra odkazovala na svůj původ prostřednictvím ilustrací s motivy Kremlu a znaků v cyrilici.
Tetris vzbudil u počítačových hráčů zájem. Herní odvětví však v osmdesátých letech prosperovalo jinde - v oblasti herních konzolí. Henk Rogers, nizozemský vývojář videoher a podnikatel žijící v Japonsku, si jako první uvědomil, že se Tetris skvěle hodí pro Game Boy, tehdy novou kapesní konzoli, kterou společnost Nintendo vydala v Japonsku na začátku roku 1989. Rodgers se rozhodl společnost přesvědčit, aby kopii hry přibalila do každé krabice s konzolí.
Získat licenci nebylo snadné. Po úspěchu však firma dokázala prodat neuvěřitelných 35 milionů kusů hry pro kapesní konzoli. Právě hra na Game Boy je pro mnohé, včetně Pažitnova, dodnes tou nejoblíbenější verzí Tetrisu.
Navzdory úspěchu hry Pažitnov stále nevydělával. Nechtěl se se Sovětským svazem soudit o vlastnictví, a tak se rozhodl práva Výpočetnímu středisku Sovětské akademie věd na deset let přenechat. "Netrápilo mě to. Dělal jsem hru pro radost svoji i svých přátel, ne pro peníze," tvrdí Pažitnov.
Právní problémy vyvrcholily potyčkou mezi společnostmi Nintendo a Atari o práva na Tetris pro domácí konzole. Koncem roku 1989 rozhodl soudce ve prospěch společnosti Nintendo, čímž zasadil smrtelnou ránu společnosti Atari, která již vyrobila stovky tisíc dnes již nepoužitelných kopií své verze hry pod sloganem "Tetris: Sovětská hra mysli". Společnost Nintendo zvolila jiný přístup a zvolila slogan "Z Ruska se zábavou".
Příběh hry na plátně
O vleklých sporech mezi SSSR a západními firmami letos vyšel celovečerní film. Americko-britské biografické drama oslovilo i samotného Pažitnova, podle kterého je děj až na pár dramatizujících prvků velmi přesným odrazem reality. Scénář k dramatu napsal Noah Pink a režie se ujal Jon S. Baird. V hlavních rolích se představil Taron Egerton, Nikita Jefremov a Toby Jones.
Pažitnov odjel z Moskvy do Seattlu v roce 1991 s pomocí svého přítele Henka Rogerse. A když mu v roce 1995 vypršela smlouva na práva, začal konečně dostávat za hru patřičnou odměnu. O rok později dokonce založil vlastní firmu s názvem The Tetris Company. "Nezměnil bych na svém životě nic. Mám velmi dobrou kariéru. V životě jsem prostě uspěl," prohlašuje hrdě.
