Praha - Většina českých denních motýlů nežije v národních parcích, ani chráněných krajinných oblastech, ale v Praze.
Entomologové při svém výzkumu objevili v hlavním městě a nejbližším okolí 84 ze 141 druhů denních motýlů, kteří se nyní na území republiky vyskytují. Některé druhy - například modrásek východní - mají v Praze poslední perspektivní populace.
Entomologové si to vysvětlují tím, že Praha má poměrně hustou síť chráněných území a navíc i členitou krajinu, která umožnuje mnohým motýlům žít i mimo rezervace - například v parcích, zahradách nebo na železničních náspech a okrajích cest. Rezervace navíc hlavní město i různé spolky a organizace vhodně ošetřují.
"V Praze se udržela spousta druhů díky značné přírodní variabilitě," řekl Aktuálně.cz Tomáš Kadlec, který pracuje na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a je hlavním autorem studie. Ta už vyšla v uznávaném mezinárodním vědeckém časopise Landscape and Urban Planning.
Téměř devadesát rezervací
V oblasti velké Prahy existuje 88 chráněných území o celkové rozloze 2353 hektarů.
"Málokteré světové velkoměsto má ve svém obvodu tolik neporušené přírody jako Praha. Některé druhy motýlů jsou unikátem v evropském i světovém měřítku," konstatoval Martin Konvička z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který se na studii také podílel.
Mnohá chráněná území jsou navíc poměrně blízko u sebe, takže někteří motýli mohou přelétávat z jedné rezervace do druhé. Také proto našlo na 60 procent druhů motýlů útočiště právě v Praze.
V Praze ubývá motýlů pomaleji než v otevřené krajině
Dalším překvapivým zjištěním vědců je, že v hlavním městě nejsou motýli zdaleka tak ohroženi jako ve volné krajině, kde ubývají mnohem rychlejším tempem.
"Zatímco obdobné studie v zemědělské krajině běžně zjišťují, že za několik desítek let zmizelo okolo třetiny druhů, v Praze ubylo jen dvanáct procent a přibyla čtyři procenta druhů," poznamenal Konvička.
Hrozba pro motýly? Zarůstání pusté přírody křovinami
Entomolog Kadlec uvedl, že největší hrozbou pro pražské motýly je zarůstání jejich tradičních míst křovinami a dalšími "nepřátelskými" rostlinami. Mnohé druhy totiž vyžadují ke svému životu kupříkladu holé skály. Dříve se na těchto místech pásly kozy a ovce, ovšem v současnosti postupně zarůstají.
"Příkladem mohou být Barrandovské skály nebo některá místa v Radotínském údolí. Na historických fotografiích jsou zcela holé, dnes zarostlé křovinami," upozornil Tomáš Kadlec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ovšem například do Prokopského údolí se ovce a kozy zase vrátily.
Kvůli zarůstání vhodného prostředí takřka zmizel z české přírody okáč skalní, který byl ještě v 80. letech minulého století označován za "pražského motýla".
Jeho osud mohou následovat další motýli, pokud se nepřistoupí k radikálnímu odstraňování keřů a stromů z některých stepních území. Příkladem může být modrásek východní, jehož počty v posledních letech prudce klesají.
