Odborníci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity přinášejí do Česka dosud málo známé techniky aplikované behaviorální analýzy, jež zjednodušeně řečeno zkoumá příčiny chování a způsoby, jak ho měnit. Z plánované desetidílné série nyní vyšel první díl s názvem Domluvme se.
Český překlad úspěšné americké publikace slouží jako pomůcka rodičům, jak s dětmi lépe vyjednat plnění úkolů prostřednictvím smluv. "Knížka je záměrně nejméně odborná a náročná, protože je určena ke společnému čtení a používání rodičů s dětmi," vysvětluje její český odborný garant Karel Pančocha, proděkan Pedagogické fakulty.
Publikace je koncipovaná jako příručka pro děti i rodiče a je psaná jako příběh rodiny Jelínkových, která se potýká se stanovováním a plněním úkolů. Popisuje techniku takzvaných behaviorálních smluv. Když rodiče chtějí, aby se dítě chovalo určitým způsobem, zanesou to do smlouvy ve formě přesně vymezených úkolů. Stanoví zde také odměnu za splněné úkoly.
Metoda se často používá u dětí s poruchou autistického spektra, nebo tam, kde dítě není schopno plnit si své povinnosti a potřebuje k tomu nějakou motivaci. Nicméně sepisování smluv si může zkusit jakákoliv rodina s dětmi, metoda je zejména v americkém prostředí velmi rozšířená a osvědčená.
"Když něco dětem říkáte, tak třeba neposlouchají, nebo zapomenou, písemná smlouva toto eliminuje," vysvětluje odborník.
Kniha obsahuje i formuláře, které je možné rovnou použít k uzavření první písemné dohody s dítětem.
"Velmi se nám osvědčilo používat fyzickou podobu smlouvy, protože si jde jednoduše připomenout, co je jejím obsahem. Když jde o předškolní děti, mohou ji klidně tvořit obrázky," přibližuje Karel Pančocha.
Dokument je pak dobré vylepit přímo na "místo činu". Jedná-li se například o uvaření večeře, připnout si ji na ledničku, pojednává-li smlouva o úklidu dětského pokoje, pak ji rodina může přilepit třeba na dveře pokojíčku a sepsat v ní, jak často se má místnost uklízet, v jakém rozsahu a jaká odměna za to dítěti náleží.
Důležité ovšem je, aby smlouva byla dobrovolná a obě strany se na ní jako partneři dohodly. "Že by rodiče dětem nadiktovali, co musí udělat, to zkrátka nefunguje. Rodina se musí dohodnout, kdo je co schopný udělat, rozdělit si úkoly po společné diskusi," upozorňuje Pančocha.
Tomu se musí přizpůsobit i formulace úkolů. Tedy ne "Měj neustále uklizeno v pokojíčku, 365 dní v roce", nýbrž "Aspoň třikrát za týden si v pokojíčku ukliď". Zde se již totiž otevírá pro obě strany prostor k diskusi, například kdy je možné povinnost vynechat a jaké dny je naopak na úklid dost času.
Může se zdát, že metoda smluv dítě vede spíše k pragmatismu (když udělám večeři, budu moci půl hodinu trávit u tabletu) namísto zdravé a tolik potřebné empatie (měl bych udělat večeři, aby maminka nebyla tak unavená).
Podle proděkana Pedagogické fakulty se tomu dá zabránit tím, že se smlouva bude používat jen v případech těch nejproblémovějších úkolů a ne na každou činnost, která by pro dítě měla být samozřejmostí. Tím se mu neustálí vzorec "mám něco udělat, dobře, ale co za to"?
"Metoda smlouvy zkrátka nastává až v případech, kdy selhávají jiné postupy. Na tento argument já většinou říkám, že bych také přestal chodit do práce, kdyby mi přestali platit."
Odměnou u smluv rodičů s dětmi nemusí být peníze, ale třeba vyměřený čas na mobilu či tabletu, nebo návštěva kina, rodinný výlet… "Každopádně i způsob odměny musíme s dítětem konzultovat. Protože rodiče mohou považovat za největší odměnu třeba společně strávený čas, ale dítě to může naopak považovat spíše za trest a raději by si zalezlo do pokojíčku s tabletem," upozorňuje Karel Pančocha.
Konečným cílem této metody je postupné odstraňování smluv, návyky úkolů a odměn tak, že písemná ujednání a konkrétní odměny už budou zbytečné. Výchova by v této fázi měla pokročit do fáze, v níž hmatatelné benefity (zvýšení kapesného, hraní na tabletu) postupně nahradí abstraktnější výhody - dítěti udělá radost, že rodiče budou mít radost, budou šťastní, méně unavení, budou se mu moci více věnovat nebo v domácnosti zavládne větší pohoda.
Kniha Domluvme se zobrazuje situaci, kdy děti chtějí uzavírat smlouvy i v "opačném gardu", tedy že určí úkoly a odměny pro rodiče. Tato varianta, případně nějaká písemná dohoda mezi maminkou a tatínkem může být podle Pančochy ideálním startem pro všechny. Dítě totiž zjistí, jak vše probíhá a že to funguje, a spontánně se pak k uzavírání smluv připojí.
V září začal všem školou povinným nový školní rok, nástěnky a Google kalendáře se kupí rozpisy, kdo má do kdy vyučování, kdo má jaké kroužky, koho mají rodiče kdy vyzvednout. Řeší se, kdo a kdy v tomto soukolí povinností zvládne všednodenní domácí práce. Nastává tedy období ideální pro sepisování nových smluv.
"Začátek školního roku se k těmto smlouvám přímo nabízí, ale pozor, velmi důležité je nepřehnat to a nesepsat s dětmi kupu smluv. Začal bych zlehka, jednu aktivitu, u níž je pravděpodobné, že ji dítě zvládne. Pak si zažije ten správný 'aha efekt' - já to zvládl a díky tomu se kolem mě dějí dobré věci," dodává Pančocha.
Kniha Domluvme se
- Kniha je první z desetidílné série, kterou chystá Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Autory jsou Američané Jill C. Dardigová a William L. Heward.
- Technika behaviorálních smluv je jedna z mnoha, které se používají v aplikované behaviorální analýze, což je forma pomoci lidem s problémy v chování nebo s narušenou komunikační schopností. Mnohé metody však lze použít u jakýchkoliv dětí.
- V Česku jsou aktuálně jenom dva odborníci, kteří ji praktikují, proto si Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity nechala akreditovat kurzy, ve kterých připravuje nové specialisty. Součástí této přípravy je právě také vydávání zahraničních publikací v češtině.
