Reliéf vědci našli na nalezišti Vichama severně od peruánské metropole Limy. Podle archeoložky Ruth Shadyové zobrazuje stvoření, které je napůl ropuchou a napůl člověkem, a lidskou tvář. Pro nejstarší z amerických civilizací ropucha představovala vodu, obličej zobrazený pod ní ukazuje člověka, který čeká na životodárný déšť.

Další reliéf nalezený nedaleko zobrazuje čtyři lidské hlavy obtočené hady a semínko s lidskou tváří. Podle vědců byly reliéfy vytvořeny nejpravděpodobněji v období nedostatku a hladu - poukazují na období krize, kterým tato civilizace z pohoří And prošla.

Lokalita Caral v údolí Supe začala být předmětem archeologického zkoumání už začátkem 20. století, teprve v 90. letech se ale díky Shadyové podařilo tyto nálezy datovat. Zjistilo se, že caralská kultura existovala už před pěti tisíci lety, okolo roku 1800 před naším letopočtem ovšem došlo zatím z nezjištěných důvodů k úpadku. Právě tento reliéf z kritického období může pomoci objasnit, co se se starobylou kulturou stalo.

V caralské archeologické lokalitě, která je od roku 2009 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se podařilo nalézt i kostěné hudební nástroje, například flétny. Tato kultura ale proslula zejména budováním velkých měst s monumentálními stavbami, především stupňovitými pyramidami, na jejichž vrcholcích se konaly obřadní rituály.