Budapešť - Maďarští vědci učinili unikátní objev. Objevili skupinu prehistorických tisovců dvouřadých, jejichž stáří se odhaduje na osm milionů let.

Od nálezu si slibují, že by mohl poskytnout stopy dokládající to, jak vypadalo podnebí v prehistorických časech.

Skupina 16 tisovců se kupodivu neproměnila v kámen, ale jejich dřevo se uchovalo v povrchovém uhelném dolu. Geologové tak mohou zkoumat vzorky materiálu, jako kdyby byly odříznuty z živého dřeva.

"Důležitost tohoto nálezu spočívá v tom, že mnohé ze stromů se uchovaly ve své původní pozici na jednom místě," upozornil geolog Alfred Dulai z maďarského národního muzea přírodních věd.

"Ovšem skutečnou raritou je u těchto stromů to, že se zachovalo jejich původní dřevo, nezměnily se v kámen."

Na tisovce, které dosahují výšky čtyř až šesti metrů a v průměru 1,5 až tři metry, narazili horníci při odstraňování hluboké vrstvy písku v dole ve vesnici Bükkábrány na severovýchodě země. Chtěli se dostat až k zásobám lignitu.

Stromy pocházejí z období pozdního miocénu, kdy karpatská pánev bylo sladkovodním jezerem obklopeným močály.

Nacházely se na vrcholové straně ložisek lignitu a zachytily tak poslední okamžiky těchto močálů, poznamenal Dulai.