Třetina ledu Arktidy nemizí kvůli oteplování, ale větru

Roman Gazdík
23. 3. 2010 21:00
Podle vědců zintenzívnil vítr, jenž žene v létě led do teplejšího Atlantiku
Rozdíl ledové pokrývky v Arktidě mezi loňským červencem a zářím
Rozdíl ledové pokrývky v Arktidě mezi loňským červencem a zářím | Foto: Reuters

Tokio - Nejen globální oteplování, ale i vítr může za rychlé mizení zmrzlé pokrývky Severního ledového oceánu. Podle studie japonských a amerických vědců způsobil vítr zmenšení ledové plochy za posledních 31 let až z jedné třetiny.

Studie, jejímiž autory jsou Masajo Odži, Kodži Jamazaki a John M. Wallace, bude publikována v časopise Geophysical Research Letters.

Jedná se o první studii, která sledovala úbytek ledu v závislosti na proudění větrů v oblasti severního pólu. Výzkumníci sledovali, jakým způsobem se větry chovaly od roku 1979, kdy svět začal satelitem měřit podmínky panující v arktické oblasti.

Oteplování i vítr

Vědci tvrdí, že vypozorovali souvislost mezi změnami foukání větru a lety, kdy docházelo k největšímu úbytku ledu.

Ke značným ztrátám ledu dochází v létě v průlivu Fram mezi norskými Špicberky a Grónskem. Větry ženoucí tudy led do teplejších vod Atlantického oceánu prý v posledních letech zesílily.

"Náš výzkum ukázal, že větry vanoucí nad Arktidou se rok od roku mění a tyto každoroční změny větru způsobují systematické každoroční změny v ledové pokrývce moře," napsal Aktuálně.cz v emailu John M. Wallace z Washingtonské univerzity v Seattlu.

"Změny větrů nad Arktidou za posledních 30 let - samy o sobě nepříliš významné - zřetelně zrychlily odsun staršího a mocnějšího ledu z Arktidy skrze průliv Fram a zanechaly za sebou tenčí led náchylnější k roztávání," píše jeden ze spoluautorů studie.

K největšímu úbytku plochy severského ledu dochází každý rok v září, po létě na severní polokouli. Podle studie lze vysvětlit změnami ve vanutí větru rozdíly mezi hodnotami v po sobě následujících letech z jedné poloviny. Za celkový úbytek rozlohy ledu od roku 1979 pak údajně může vítr z jedné třetiny.

Studie vliv zvyšujících se globálních teplot na mizení arktické pokrývky nezpochybňuje. Pomáhá však vysvětlit, proč se to v posledních letech děje tak rychle.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Není to tak zlé

Rekordně malé množství ledu zažila Arktida v září roku 2007, kdy se rozkládal na ploše velké jako polovina Evropy. Ještě v osmdesátých letech ho přitom bylo o 40 procent víc. Toto zjištění vyvolalo mezi klimatology a glaciology paniku.

Mezivládní panel OSN pro klimatické změny (IPCC) totiž předpokládal, že k takovému úbytku dojde až okolo roku 2050.

Pravděpodobně nejuznávanější instituce v oboru, americké Národní centrum pro zkoumání sněhu a ledu (NSIDC) následně vydalo prohlášení, ve kterém varovalo před „smrtící spirálou", do níž severská pokrývka padá. Objevil se i odhad, že Arktida může být v létě bez ledu už v roce 2013.

Mnozí vědci se tak obávali, že ke globálnímu oteplování dochází možná ještě mnohem rychleji, než zaznamenáváme v jiných částech planety. Nynější studie tak nahrává méně pesimistickým předpovědím, nikoli však přímému optimismu.

Úbytek arktického ledu je totiž stále obrovský. Podle NSIDC se jej každou dekádu ztratí desetina.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Požár na Říčansku mohl kontaminovat vodu v Lítožském rybníce, platí v něm zákaz koupání

V Lítožnickém rybníce v pražské Dubči a v Říčanském potoce byl v úterý vyhlášen zákaz koupání a rybolovu. Voda může být kontaminovaná po požáru skladovací haly v Uhříněvsi. Na Ttwitteru o tom dnes vpodvečer informovali pražští hasiči. Požár uhasili v úterý odpoledne.

V Lítožnickém rybníce v Praze 10 a v Říčanském potoce, který rybníkem protéká, by mohla být závadná voda z čističky odpadních vod. Byl proto vydán zákaz koupání, odebírání vody a lovu ryb v této oblasti. Na místě jsou chemici, uvedli pražští hasiči.

Hala s drogistickým zbožím v Uhříněvsi začala hořet v neděli odpoledne. Plameny se hasičům podařilo dostat pod kontrolu zhruba po dvou hodinách. Dnes dopoledne byla na místě ještě jedna jednotka, která vyhledávala a dohašovala skrytá ohniska.

Vodu použitou při hašení, která měla zvýšené pH, hasiči nejprve nechávali odtéct kanalizací do nedaleké čističky odpadních vod. Ta ale nedokázala zpracovat všechnu kontaminovanou vodu, a i když hasiči s přečerpáváním přestali, část přetekla do Říčanského potoka. Na problém podle mluvčího pražských hasičů Martina Kavky upozornil úhyn několika ryb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy