Tokio - Nejen globální oteplování, ale i vítr může za rychlé mizení zmrzlé pokrývky Severního ledového oceánu. Podle studie japonských a amerických vědců způsobil vítr zmenšení ledové plochy za posledních 31 let až z jedné třetiny.
Studie, jejímiž autory jsou Masajo Odži, Kodži Jamazaki a John M. Wallace, bude publikována v časopise Geophysical Research Letters.
Jedná se o první studii, která sledovala úbytek ledu v závislosti na proudění větrů v oblasti severního pólu. Výzkumníci sledovali, jakým způsobem se větry chovaly od roku 1979, kdy svět začal satelitem měřit podmínky panující v arktické oblasti.
Oteplování i vítr
Vědci tvrdí, že vypozorovali souvislost mezi změnami foukání větru a lety, kdy docházelo k největšímu úbytku ledu.
Ke značným ztrátám ledu dochází v létě v průlivu Fram mezi norskými Špicberky a Grónskem. Větry ženoucí tudy led do teplejších vod Atlantického oceánu prý v posledních letech zesílily.
"Náš výzkum ukázal, že větry vanoucí nad Arktidou se rok od roku mění a tyto každoroční změny větru způsobují systematické každoroční změny v ledové pokrývce moře," napsal Aktuálně.cz v emailu John M. Wallace z Washingtonské univerzity v Seattlu.
"Změny větrů nad Arktidou za posledních 30 let - samy o sobě nepříliš významné - zřetelně zrychlily odsun staršího a mocnějšího ledu z Arktidy skrze průliv Fram a zanechaly za sebou tenčí led náchylnější k roztávání," píše jeden ze spoluautorů studie.
K největšímu úbytku plochy severského ledu dochází každý rok v září, po létě na severní polokouli. Podle studie lze vysvětlit změnami ve vanutí větru rozdíly mezi hodnotami v po sobě následujících letech z jedné poloviny. Za celkový úbytek rozlohy ledu od roku 1979 pak údajně může vítr z jedné třetiny.
Studie vliv zvyšujících se globálních teplot na mizení arktické pokrývky nezpochybňuje. Pomáhá však vysvětlit, proč se to v posledních letech děje tak rychle.
Není to tak zlé
Rekordně malé množství ledu zažila Arktida v září roku 2007, kdy se rozkládal na ploše velké jako polovina Evropy. Ještě v osmdesátých letech ho přitom bylo o 40 procent víc. Toto zjištění vyvolalo mezi klimatology a glaciology paniku.
Mezivládní panel OSN pro klimatické změny (IPCC) totiž předpokládal, že k takovému úbytku dojde až okolo roku 2050.
Pravděpodobně nejuznávanější instituce v oboru, americké Národní centrum pro zkoumání sněhu a ledu (NSIDC) následně vydalo prohlášení, ve kterém varovalo před „smrtící spirálou", do níž severská pokrývka padá. Objevil se i odhad, že Arktida může být v létě bez ledu už v roce 2013.
Mnozí vědci se tak obávali, že ke globálnímu oteplování dochází možná ještě mnohem rychleji, než zaznamenáváme v jiných částech planety. Nynější studie tak nahrává méně pesimistickým předpovědím, nikoli však přímému optimismu.
Úbytek arktického ledu je totiž stále obrovský. Podle NSIDC se jej každou dekádu ztratí desetina.