Praha - Ochranáři zvyšují tlak na ochranu vzácného sysla obecného v pražských Letňanech, kde by hlavní město chtělo vybudovat hlavní stadion pro olympijské hry.
Ministerstvo životního prostředí by v dohledné době mělo schválit program na záchranu kriticky ohroženého sysla. A právě v Letňanech žije největší kolonie tohoto nevelkého hlodavce ve střední Evropě.
"Nová sportoviště by mohla populaci sysla v Letňanech ohozit," řekla Aktuálně.cz Jitka Uhlíková ze státní Agnetury ochrany a přírody, která pracuje na záchraně tohoto živočicha. Pražský magistrát připouští, že sysel může olympijské plány omezit.
"Je docela možné, že se nakonec syslovi podřídíme a budeme se muset s místem pro olympiádu uskrovnit," připustila už Světlana Kubíková z pražského magistrátu. Primátor Pavel Bém ovšem uvažuje o tom, že by se sysel stal maskotem olympiády, která by se v Praze mohla konat v roce 2016 nebo 2020.
Paradoxem je, že sysel byl před padesáti lety pokládán za přemnoženého zemědělského škůdce a vedl se s ním nemilosrdný boj. Teď je na seznamu živočichů, kterým hrozí vyhubení.
Návod pro JZD z 50. let
JAK HUBIT SYSLY
- 1. Agrotechnický způsob boje scelování pozemků, odstranění zbytečných travnatých mezí a cest, hluboká orba apod.;
- 2. Mechanický způsob boje - lov do pastí, ok a jiných odchytových zařízení;
- 3.Chemický způsob boje - plynové patrony Neragen, návnady s fosfidem zinku.
Člověk nad hlodavcem zvítězil
Na přelomu 40. a 50. let žil sysel prakticky na celém území republiky s výjimkou pohraničních hor. Ovšem mezi zemědělci patřil mezi nejvíce nenáviděné tvory, protože způsoboval ohromné škody na úrodě.
Proto ho JZD hubila, jak jen to šlo. Například ve Valticích bylo v roce 1949 uloveno na ploše bezmála čtyř tisíc hektarů více než 14 tisíc syslů, aniž se ovšem počet podstatně snížil.
Co nezvládly pasti, dokončila zemědělská velkovýroba. Nekonečné lány, kam se každoročně sypaly metráky hnojiv a pesticidů, početné kolonie syslů likvidovaly. Drobný hlodavec z většiny území postupně zmizel.
Podle loňského odhadu žije už pouze na asi třiceti místech. Ačkoli se česká populace odhaduje na více než 2,5 tisíce jedinců, pouze na dvou místech - v pražských Letňanech a na vojenském letišti ve Vyškově - jsou kolonie dostatečně velké, aby přežily i při mimořádných událostech. Pro sysla může být smrtelný například vydatný déšť.
V zoo vznikla chovná voliéra
Teď státní Agentura ochrany přírody a krajiny přišla se záchranným programem, jehož cílem je zachovat sysla jako součást české přírody. Jeho součástí má být například to, že se tráva v syslích oblastech bude pravidelně sekat.
Na nečesaných místech totiž sysel nenalézá dostatek mladých, šťavnatých výhonků travin a další vegetace, kterou potřebuje ke svému životu. Právě proto se tomuto hlodavci tolik daří například na golfových hřištích, dostihových závodištích nebo na letištích.
Předpokládá se i umělé vysazování syslů na místech, kde dříve žil. V pražské zoo už vloni vznikla syslí voliéra, odkud by se měl sysel rozšířit dál.
"Je to první místo, kde se pokusíme vytvořit zdroj pro návrat sysla do přírody," řekla Aktuálně.cz Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Vysazování se v minulosti neujalo
Reintrodukce sysla - umělý návrat do volné přírody - se organizuje i v dalších zemích střední Evropy, tedy v Rakousku, Maďarsku a Polsku.
Miloš Anděra z Národního muzea ovšem upozornil, že opakované pokusy o vysazení například v Českém krasu nebo na Křivoklátsku v minulosti vždycky zkrachovaly.
"Vypuštěná zvířata buďto vymizela hned, nebo krátce přežívala, ale ani v jednom případě nevznikla, pokud je známo, nová soběstačná populace," napsal Anděra před časem v časopisu Vesmír. "Teoreticky můžeme naplánovat hustší síť udržovaných travnatých ploch a biokoridorů umožňujících jejich propojení, ale výsledky takového počínání jsou rovněž nejisté."
