Lék na rozpálená města? Místo betonu stromy, fungují jako přírodní klimatizace, radí odborníci

Prokop Vodrážka Prokop Vodrážka
Aktualizováno 19. 7. 2016 10:11
Praha potřebuje více zeleně, která funguje jako přírodní klimatizace města. Alespoň to vychází z návrhů pro hlavní město, ve kterých se aktéři zaměřili na udržitelné hospodaření s vodou, "zazeleňování" ulic nebo budování ekologicky šetrných staveb.
Tropy v Praze.
Tropy v Praze. | Foto: Ludvík Hradilek

Evropské metropole rok co rok bojují v letních měsících s nápory extrémních veder. Tropické teploty rozpalují fasády domů a ulice, podle klimatologů je navíc pravděpodobné, že se v rámci několika desetiletí změní klima Prahy na to středomořské.

Na klimatické změny reaguje Strategie adaptace hlavního města Prahy. Plán je jednoduchý, město potřebuje více zeleně, která funguje jako přírodní klimatizace.

Návrhy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který připravuje strategii společně s pražským magistrátem, počítají hlavně s šetřením s vodou, "zazeleňováním" ulic nebo budováním ekologicky šetrných staveb.

Vymýtit, nebo alespoň zmírnit by se tak měly především tzv. tepelné ostrovy, které ve městech vznikají. Nejhorším místem v Praze je ulice Legerova, kde byly všechny zbytky zeleně zabetonovány a kudy denně projedou desetitisíce aut.

Podle Márii Kazmukové z IPRu je při řešení tepelných ostrovů ve městech důležitý nejenom vznik nové zeleně, ale také vytváření vodních ploch. Výpary z takovýchto ploch ochlazují okolní prostředí, "Ta změna je patrná i pocitově. Když se projdete po ulici bez zeleně a po další, která je zarostlá, cítíte mezi nimi velký teplotní rozdíl," doplňuje ji Tereza Zběžková ze sekce Strategií a politik IPRu.

"Problematické jsou nejenom zvýšené teploty, ale také nepravidelné srážky, které se projevují přívalovými dešti a zároveň delšími obdobími sucha. Je to něco, s čím se Praha musí vyrovnat, protože je jinak možné, že bude vysychat vegetace a přívalové srážky budou ohrožovat životy a majetky,” dodává Mária Kazmuková.

S tím vším pracují zmiňované instituce ve Strategii adaptace, kterou se Praha zavázala přijmout do roku 2017.

Sto stromů? Velký rozdíl

Jeho důležitost se snaží IPR ukázat již v současnosti, například výsadbou stromořadí. Více zeleně se dočkají třeba lidé na Vinohradech nebo Břevnově. Na Bělohorské, hlavní břevnovské třídě, prověřuje koncepční studie možnost výsadby nových stromů, kterými by byla doplněna kaštanová alej. V rámci ní se mluví až o stovce nových stromů  "To je počet, který může výrazně zmírnit teplotní problém v místě," argumentuje Kazmuková.

Řešení sice vypadá jednoduše, ale při jeho realizaci naráží představitelé měst na řadu problémů. Prvním z nich je nedostatečný prostor pro nové stromy, kdy právě zeleň musí často ustupovat autům a parkovacím místům, zdravé stromy jsou káceny kvůli novostavbám či revitalizaci prostředí. Problém je i ve vnitroblocích, kde si lidé raději zaparkují vůz, než by ho používali jako místo pro zeleň.

Problémem jsou navíc technické sítě, které jsou vedeny pod chodníky a silnicemi. Ty jsou často pokládány tak, že není vytvořeno místo pro kořeny, a stromy pak nemají prostor pro růst. “I proto pak vznikají bizarnosti typu smíchovských truhlíků, které jsou vždy pouze dočasným řešením, protože je třeba je často nákladně udržovat," vysvětluje Kazmuková.

Problémem je i popírání klimatických změn

To vše jsou překážky, na které nenaráží jenom Praha, ale všechna větší města Evropy. I přesto je hlavní město Česka v něčem specifické. “U nás se při podobných strategiích dlouhodobě naráželo na problém toho, že zde žije mnoho lidí, kteří tvrdí, že klimatická změna neexistuje. To je překážka, která v jiných evropských městech není a která se zároveň v zahraničí dost složitě vysvětluje,” tvrdí Tereza Zběžková.

Navzdory ambiciózním "zeleným plánům" vznikají v české metropoli projekty, které jsou alespoň na první pohled takřka v rozporu s okysličováním města. Příkladem je přestavba pražského Masarykova nádraží, které by se mělo proměnit podle návrhu studia zesnulé architekty Zahy Hadid a které má podle vizualizací k podobným plánům skutečně daleko.

Podle Štěpána Bärthla je na základě vizualizací vždy složité soudit, jak bude výsledný projekt vypadat a proto se k němu zatím nechce vyjadřovat. IPR ale Pentu i s jejím projektem pozval na veřejnou diskuzi do nově vznikajícího Centra pro architekturu a městské plánování, kde se pokusí zprostředkovat dialog mezi investorem, odborníky i občany a politickou správou města.

"Obecně se dá říci, že výstavbu nové čtvrti na Masarykově nádraží podporujeme. Podle našeho názoru je ekologičtější, aby nová zástavba vznikala spíše na brownfieldech ve stávajících hranicích města a nikoli na polích a loukách v krajině za Prahou,“ uzavírá Bärthl.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Dopravní nehoda u Ostrovačic na Brněnsku uzavřela dálnici D1 ve směru na Brno

Dopravní nehoda dvou kamionů u Ostrovačic na Brněnsku od 06:00 uzavřela dálnici D1 ve směru z Prahy na Brno. Kolize se obešla bez zranění, vyplývá z informací jihomoravské policie a hasičů. Dálnice D1 je zavřená mezi sjezdem 178 u Ostrovačic a exitem 182 u Kývalky. Podle policie bude zřejmě neprůjezdná delší dobu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy