Elektrokola jsou fenomén. Díky zabudovanému motorku je snadnější vyrazit na celodenní cyklovýlet i v náročném terénu, třeba v horách. Jenže zatímco spoustě lidí se tím otevřely nové možnosti poznávání krajiny, ona samotná trpí. Do odlehlých oblastí se dostává mnohem více turistů než dříve a příroda nemá šanci si odpočinout. A to pro ni může mít nezvratné následky, upozorňují ochranáři.
Vyhlídka Máj u nádrže Štěchovice nabízí jeden z nejhezčích pohledů na meandrující Vltavu. Jenže zatímco sociální sítě každý rok zaplavují tisíce fotografií z tohoto místa, úřad blízkých Krňan zahlcují stížnosti místních. Hlasitými sportovními auty jim turisté často vjedou až na dvůr, okolní lesy pak zaplavuje nepořádek. "Ničí přírodu, ničí okolí. A my z toho nic nemáme," zní z obce.
Za padesát let přibylo v řekách a potocích druhů hmyzu a dalších bezobratlých, kteří jsou dobrými bioindikátory. Toky se postupně zotavují z dopadů průmyslového znečištění a dalších lidských zásahů. Podle nového výzkumu většině původních druhů zatím neškodí ani klimatická změna. Vědci ale přinášejí také špatné zprávy.
Hustý černý kouř stoupající z komínů lze čas od času pozorovat každou zimu třeba i v tuzemsku. Na světě jsou však místa, která toxickými oblaky štiplavého kouře ničí okolní přírodu i lidské zdraví už dlouhé dekády. Bez přestávky každý den. Podívejte se na řeky, do kterých byste rozhodně neměli vstupovat, i města, kde se lidé nedožívají ani padesáti let.
Tištěných slevových letáků by mohlo brzy výrazně ubýt. Ministerstvo životního prostředí chystá zavést recyklační poplatek, který by mohl zdražit jejich výrobu. To ale vadí Radě seniorů ČR. Letáky pomáhají šetřit důchodcům, kteří nemají internet a bez nich budou diskriminovaní, říkají zástupci spolku. Například podle řetězce Lidl ale senioři stále častěji využívají slevové aplikace v mobilech.
Trampové z Kokořínska i někteří vědci považují jeho jednání za udavačství. On sám sebe vnímá jako bojovníka za dodržování zákonů. Skrze stížnosti novináře a ekologa Ivana Breziny začala na Kokořínsku demolice trampských kempů. Ty největší už z místa zmizely. Podle Breziny ale mají jít k zemi i ty nejdrobnější. "Pokud neplatí zákon tady, tak nikde. To se můžeme začít zabíjet," říká v rozhovoru.
Další léto, další vlny veder a v ulicích Prahy se opět nedá vydržet. Město na dnešní teploty není stavěné, samo sebe ohřívá v začarovaném kruhu, říká expert na klimatická opatření Jan Macháč. Co k tomuto jevu přispívá a co jej naopak mírní, ukázal reportérům Aktuálně.cz na procházce centrem Prahy. Hovořil o tom, proč stromy u Masaryčky nevyřeší tepelný ostrov nebo která nová budova funguje nejhůř.
Je dobře známo, že Krkonoše každé léto víc trpí pod náporem turistů. V posledních letech se ale problém overturismu týká i sousedních Jizerských hor. "Od covidu sem jezdí miliony lidí ročně, nárůst je markantní," říká ochranář Tomáš Korytář. A místní příroda, včetně vzácných tetřívků, je v ohrožení. Mohou za to zejména nezkušení turisté, kteří se v přírodě neumí chovat, a také nástup elektrokol.
Bourání kempů Kokořínsku škodí, trampové zdejší přírodě pomáhají, napsali začátkem roku odborníci z Akademie věd. Reagovali tím na vyhrocenou diskusi o likvidaci tábořišť v oblasti. "Rétorika odpůrců trampů je fašizující," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz iniciátorka výzvy Michaela Nohejlová Zemková. Dodává, že za "overtrampismus" mohou turisté, které na místo nahnala mobilní aplikace.
Premiér Petr Fiala se ostře ohradil proti tvrzení opozice a některých médií, podle kterých vláda chystá prudké zdražení benzinu, nafty nebo uhlí. Podle něj je to nepřijatelné a Česko si nebude dávat při ochraně životního prostředí větší závazky, než k jakým se už v minulosti zavázalo. "Mohu všechny ujistit, že žádný český Green Deal tady nebude," uvedl.
Už sedmdesát let zdobí čtyřicítka vzrostlých lip Jeronýmovu ulici v Lounech. Stromy dokonce získaly ocenění Alej roku Ústeckého kraje 2023. Přesto mají do pár let zmizet. Kvůli opravě staré kanalizace je město rozhodlo pokácet. Místní se s tím ale nechtějí smířit. Přijdeme o to, proč jsme se sem stěhovali, říkají.
Jaromír Bláha se záchraně českých lesů věnuje už více než tři dekády. V rozhovoru popisuje, jak se za tu dobu české lesy proměnily a jakým výzvám budou čelit. "Část lesníků a politiků se brání tomu nechat část lesů úplně bez hospodaření. Neumí si představit, že les může fungovat i bez nich. A že to umí líp než člověk," popisuje Bláha v rozhovoru.
Na sever odtud jsou hranice s Německem, na východ chráněná krajinná oblast Labské pískovce a na jihozápad už brzy chráněné Krušné hory. Obec Petrovice a její okolí ale má podle současných plánů zůstat osamělým trojúhelníkem, který žádná ochrana nečeká. Místní nechápou proč. Bojí se, že se obce zmocní developeři a žádají, aby i tato oblast byla chráněná. Starostka tomu ale nakloněná není.
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí.
Už za půl roku má mít Česko novou chráněnou krajinnou oblast. Má jí být území lužních lesů na jižní Moravě v klínu mezi Moravou a Dyjí, jednoduše nazvané Soutok. Ochránci se radují, jenže vláda i přes provedené ústupky naráží na další překážky. Část místních proti vyhlášení chráněné oblasti protestuje. Pokud ale Česko ochranu cenného území nevyřeší, hrozí mu pokuta.
Jedinečné skalní útvary a pod nimi davy turistů. Adršpašské skály jsou nejnavštěvovanější přírodní památkou Česka, oblíbeným cílem jsou ale především pro Poláky. Místo poslední léta trpělo náporem turistů, dopady se ale povedlo zmírnit zavedením rezervačního systému a limitem na počet návštěvníků. I tak se ale místní obávají budoucnosti. Zájem o skály může podle obce vzrůst až desetinásobně.
Demonstrace proti hlubinnému úložišti, referenda o větrných elektrárnách, petice proti masivní výstavbě. Málokterá větší stavba se v Česku obejde bez protestů občanů. Někteří investoři je zlehčují jako důkaz efektu NIMBY. Tedy, že lidé nechtějí nové stavby "na svém dvorku". Jenže stát i developeři si často za odpor občanů mohou sami, říká geograf Radim Perlín v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Dva miliony tun popílku z elektrárny a množství nebezpečných chemických odpadů se skrývá pod kopcem na okraji Prahy. I proto obyvatele překvapilo, že právě zde chce místní radnice stavět školku, polikliniku či bazén. Spor vyvrcholil na jednání zastupitelstva. Opozice mluví o hazardu se zdravím občanů, podle radních už se ale jinde stavět nedá.
Kde byly kdysi pestré louky, jsou dnes jen pampelišky. Krajinu dlouhá desetiletí proměňuje intenzivní zemědělství a podle botanika Stanislava Březiny tak připomíná žluté moře. Kniha Louky - poznávání dobrodružství, kterou napsal spolu s kolegy, je navíc nominována do letošních cen Magnesia Litera. "Na loukách se dnes děje to samé, co na polích. Škodí jim časté kosení," říká v rozhovoru.
Z Prahy do Brna za hodinu, do Vídně za dvě. Česko chystá stavbu vysokorychlostních tratí, které mají výrazně urychlit cestování vlakem. Jenže ne všude se na tuto změnu těší. Třeba v Modřicích na jižním okraji Brna někteří lidé kvůli kolejím přijdou o kus zahrady, navíc se bojí většího hluku. A žádají, aby trať vedla jinudy, případně tunelem. Správa železnic ale další odklad projektu odmítá.
