Třetinu celkové spotřeby v Česku by mělo pokrýt víno vyrobené z loňské sklizně tuzemských vinařů. Podíl modrých moštových hroznů, ze kterých se dělají červená vína, loni tvořil 35 procent. České vinařství se dostane po čtyřech letech znovu do zisku.
Kvůli přebytku vepřového na evropském trhu loni česká výroba tohoto masa klesla o 3,5 procenta. Z toho důvodu ministerstvo zemědělství zvažuje státní podporu pro chovatele, která by mohla činit až 400 tisíc korun. Zatím ale není jasné, kde by ministerstvo na tuto pomoc vzalo peníze.
Za nižší zisk může především pokles cen zemědělských komodit, který nejvíce postihl živočišné produkty, především mléko a vepřové maso. Projevilo se i sucho.
Zisk českého zemědělství se podle šetření Zemědělského svazu ČR loni snížil v porovnání s rekordním rokem 2014 o více než polovinu na devět miliard korun. Způsobil to pokles cen zemědělských komodit, který nejvíce postihl živočišné produkty, především mléko a vepřové maso. Na dnešním zasedání svazu to řekl jeho předseda Martin Pýcha. Za rok 2014 podle výpočtu svazu činil výsledek hospodaření 19 miliard korun. "Upozorňovali jsme již loni, že výsledek z roku 2014 se v roce 2015 nebude opakovat. Tak hluboký pokles jsme ale neočekávali," uvedl Pýcha. Doplnil, že propad hospodářského výsledku by byl vloni ještě vyšší, kdyby zemědělcům nepomohlo zlevňování pohonných hmot a slabší koruna.
Výkupní ceny mléka jsou nejnižší za posledních pět let. Bavorské mlékárny Čechům nabízejí dvacet haléřů za litr navrch, když dodají mléko od "biokrav". Čeští zemědělci na mléčné krizi tratí stamiliony a nová možnost se jim tak zamlouvá. Není to ovšem zadarmo, kvalitnější krmivo je dražší a je ho nedostatek.
Madagaskar je stát na stejnojmenném ostrově v Africe. Dnešní stát je demokratická republika s prezidentem v čele.
Kvůli horkému a suchému počasí se loni v Česku sklidilo nejméně brambor od roku 1920. Stále více se jich musí dovážet z ciziny a soběstačnost České republiky klesá, varují zemědělci. Kromě kompenzací za loňské sucho chtějí i peníze do marketingového fondu. Z toho by měly jít peníze na propagaci tuzemských brambor.
Pro chovatele je výhodnější maso vyvážet, než se snažit prodat ho v Česku. Tuzemský farmář dostane v Česku okolo 50 korun za kilogram živého býka, v cizině to však může být až dvojnásobek. Drobnější chovatelé navíc nezvládnou svou nabídkou plnit požadavky obchodních řetězců - nemají dostatečné množství a odmítají jít s cenou dolů.
Loňské rekordně suché léto má za důsledek i nedostatek krmiv pro skot. Pokud zemědělcům dojdou, budou je muset draze přikoupit, nebo skot zlikvidovat. To by mohlo vést ke zdražení hovězího. Jiný problém mají výrobci vepřového. Loňská neúroda je sice nezasáhla, takže krmiv pro prasata je dost. Do Česka se ale "tlačí" levná prasata ze zahraničí. Podle chovatelů tak hrozí, že české vepřové úplně zmizí z trhu.
Výkupní ceny mléka na jihu Čech klesly už na 7,55 koruny za litr, farmáři prodělávají ještě více než dřív. Snižování početnosti stáda ale zatím zřejmě neplánují. Částečně pomáhá i vývoz do Německa.
Oproti původním prognózám se na objemu úrody nijak negativně nepodepsalo loňské mimořádné sucho. U jádrovin se však nedostatek vláhy projevil nižší kvalitou, když výrazně více plodů bylo menších, a skončilo tak v moštech a jiném průmyslovém zpracování. Vůbec nejvíce se v novodobé historii loni urodilo hrušek.
Podle údajů o cenách, které zveřejnil Český statistický úřad, stojí štědrovečerní večeře pro čtyři osoby v průměru 317 korun. To je zhruba o 14 korun více než loni. Nákup surovin na vánoční cukroví naopak letos díky klesajícím cenám mléka a vajec vyšel levněji.
Ministerstvo zemědělství zatím vyčíslilo škodu jen 1,2 miliardy korun. Zároveň připravilo balíček 600 milionů korun, který bude na základě předem stanoveného klíče rozdělen mezi postižené producenty. Sucho mělo podle komory největší dopady na letošní sklizeň kukuřice na zrno, cukrovou řepu, brambory, ale také na krmné plodiny jako kukuřici na siláž či pícniny, dále pak na chmel, ovoce a zeleninu. Naopak dobře se letos dařilo obilninám.
Výkupní ceny jsou nejnižší od ledna 2014, přebytek hlásí i další země. Vedle zrušení kvót za to mohou ruské sankce, nevyšla ani sázka na Čínu jako nejvýznamnějšího dovozce. Ministr zemědělství Marian Jurečka slibuje farmářům i mlékárnám stamiliony korun jako podporu.
Dva muži před dvěma lety ve Vlkoši na Hodonínsku zavraždili podnikatele. Soud je ve čtvrtek poslal na 17 a 13 let do vězení. Důvodem zřejmě byly spory o peníze. Muži nejprve u podnikatele pracovali, pak s ním společně podnikali v areálu vlkošského družstva. Vlastnili nejen část budov, ale i okolní pozemky. Odsouzení tvrdí, že je podnikatel zaměstnával jako bílé koně, aby na ně mohl čerpat státní dotace pro rozvoj zemědělství. Jeden z pachatelů vylákal šestatřicetiletého podnikatele do bývalého zemědělského družstva ve Vlkoši, kde jej druhý devětkrát postřelil. Odsouzení vinu popírají.
Sklizeň vína letos v EU vzrostla o 2,7 procenta. Největším producentem byla Itálie, následuje Francie. S kvalitou hroznů a hektarovými výnosy jsou spokojeni i čeští vinaři. Menší výrobu naopak hlásí Španělsko, tamní zemědělci doplatili na dlouhé sucho.
Situace na trhu potravin byla hlavním tématem Žofínského fóra. Za jeden z největších problémů označili řečníci klesající soběstačnost Česka. Nejkřiklavějším případem je podle ministra zemědělství vepřové maso, u kterého domácí produkce kryje spotřebu už jen zhruba z jedné poloviny. Na tuzemském trhu je přesto vidět trend příklonu spotřebitelů k českým potravinám.
Kvůli suchu výrazně stoupla cena sena a kukuřice. Dražší krmivo pak zvedá i cenu hovězího masa. Vyšší náklady mají i chovatelé prasat, ti si ale zdražení nemohou dovolit. Naopak: Vepřového je teď v Česku nadbytek a hrozí, že české maso zmizí z trhu.
Brambory byly v září o polovinu dražší než loni a ceny by měly růst i v dalších měsících. Více stojí i zelí nebo mrkev. Kvůli suchému létu byla letos nižší úroda. Na počasí doplatili i sadaři, zvláště jablka jsou totiž malá a část z nich nelze prodávat ke konzumaci. Díky slunci je však ovoce cukernatější, takže lze čekat kvalitnější víno i slivovici.
V letošním roce se začne budovat úplně od základů městečko v Novém Mexiku, které bude na první pohled jako každé jiné. Chybět budou jen běžní obyvatelé, kteří by podle odborníků jen rušili testování nových technologií. Vědci budou pracovat na automobilech bez řidičů, dronech, nebo alternativních zdrojích energie atd. Projekt, který vznikl již v roce 2011, by měl své brány otevřít za tři roky a tvůrci si slibují, že město bude pro odborníky vyhledávaným centrem a překoná i slavné Silicon Valley.
