Zaměstnanci firem se podílejí přibližně na každém druhém podvodu, jako pachatelé i jako pomahači. S covidem přišla možnost více pracovat z domova, dokonce i z jiných zemí, a dostat se k citlivým datům je snazší, ať už jde o soukromý byznys, nebo veřejné instituce, typicky zdravotnické. Proto by si šéfové a jejich personalisté měli více prověřovat své budoucí zaměstnance.
Pandemie výrazně změnila přístup zaměstnanců k práci. Intenzivněji začínají řešit věci, které dřív byly spíše na okraji jejich zájmu. Za poslední čtyři roky například skokově přibylo lidí, podle nichž je důležité, aby se firmy víc zajímaly o štěstí zaměstnanců. Jsou jich tři pětiny. Zaměstnanci si přestávají myslet, že jde jen o módní výstřelek, který časem pomine.
Podle studie konzultační společnosti Gallup stoupl loni a předloni podíl lidí trpících stresem v práci na 44 procent. Je to o šest procentních bodů víc než před pandemií covidu. Nejhůř jsou na tom Severní Amerika a východní Asie, kde se s extrémním mentálním tlakem musí vyrovnávat více než polovina pracujících. V Česku jsou to zhruba dvě pětiny.
Od 1. srpna vstupuje v účinnost zákon o ochraně oznamovatelů. Podle odhadů tak až 15 tisíc velkých firem bude muset zprovoznit vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik, se kterými se nejen zaměstnanci setkali v práci. Od 15. prosince se takzvaný whistleblowing dotkne i menších firem. Proč zákon vznikl a jaká práva zaměstnanci získají, vysvětluje náš přehled.
Inspekce práce se víc zaměří na takzvané zastřené zaměstnávání. Soustředit se bude na zprostředkovatelské agentury i na firmy, které pracovní sílu takto přijímají. Počet kontrol vzroste, uvedl v úterý ministr práce Marian Jurečka. Do projednávané novely o zaměstnanosti, která je ve Sněmovně, chce dodatečně dostat zpřísnění postihů.
Průměrná mzda v Česku se sice zvedá rychleji než dřív, pokrýt prudký růst cen však zdaleka nestačí. Reálná mzda, po zahrnutí vlivu inflace, v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 6,7 procenta, což představuje jeden z nejhlubších propadů v Evropské unii. Kupní síla současných výdělků je nejnižší za posledních šest let. Češi kvůli tomu výrazně omezují útraty.
Počet lidí, kteří v Česku pracují na dohodu o provedení práce (DPP), rok od roku stoupá. Lákadlem je pro ně i jejich zaměstnavatele zejména to, že do určitého výdělku nemusejí odvádět zdravotní a sociální pojištění. Stát na tom ovšem ročně tratí miliardy korun. I proto se rozhodl tento typ úvazku nově více omezit.
Netradičních benefitů, které mají do firem nalákat novou pracovní sílu a zároveň udržet kvalifikované zaměstnance, stále přibývá. Možnost práce z ciziny proto v Česku nabízí stále více zaměstnavatelů. Ti si ovšem musí pohlídat formality, které s prací jejich lidí za hranicemi souvisejí. Nejčastěji jde o placení daní a pojištění.
Příspěvek na sport, jazykové kurzy nebo očkování navrhuje vláda zbavit osvobození od daní. Tyto volnočasové benefity přitom svým zaměstnancům nabízí většina firem v Česku. Zdanit hodlá vláda i nadlimitní stravenky. Podnikatelské organizace protestují. Pokud přestanou být benefity zvýhodněné, firmám se nevyplatí je nabízet. Lidé by tak přišli o příspěvek a museli vše platit z vlastní kapsy.
Nově představený konsolidační balíček, který má zpomalit zadlužování státu, výrazně zasáhne zaměstnance i podnikatele. Bude-li schválen, dotkne se jich omezením daňových úlev a benefitů, ale například i nově odvodem nemocenského pojištění či vyšším zdaněním příjmů. Na to, jak se s těmito škrty trh práce změní, odpovídala čtenářům Aktuálně.cz daňová expertka společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Nespolehlivý, neschopný dodělat práci nebo ji dokončit s předstihem; co si nenapíše do diáře, pro něj neexistuje. Na druhou stranu kreativní, pohotový, vysoce inteligentní, rychle se učí, má strategické myšlení a komunikační dovednosti. Jiří Vicherek zažil na sobě, že když slabé stránky takového člověka jsou opravdu dominující, vyhodí ho z práce.
Stravenky, paušál, dovozy obědů či kantýna. Stravování je nejčastěji nabízeným zaměstnaneckým benefitem v Česku. Nabízí ho na trhu až 93 procent firem. Populárním lákadlem pro zaměstnance je ovšem i využití služebního telefonu či počítače a také nejrůznější formy pojištění, vyplývá z aktuálního průzkumu Hospodářské komory.
Česká pošta letos propustí několik tisíc zaměstnanců. Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu podniku, řekl pověřený ředitel pošty Miroslav Štěpán webu Seznam Zprávy. Důvodem je klesající zájem o poštovní služby. Zároveň potvrdil již dříve zveřejněný záměr uzavřít 300 poboček pošty.
Ministerstvo zdravotnictví od ledna 2023 ruší pravidelné lékařské prohlídky u profesí, které pro zaměstnance nepřinášejí zdravotní rizika. Vstupní prohlídky zatím zůstanou, resort chce ale zákon změnit. Zaměstnavatelé podle Hospodářské komory ušetří stovky milionů korun ročně.
Na pracovních portálech a sociálních sítích se stále častěji objevují nabídky zaměstnání, na které si lze jen těžko nekliknout. Českému trhu práce totiž podle aktuálních dat od státu stále scházejí lidé a firmy se je snaží zaujmout nejrůznějšími způsoby. O pozornost potenciálních zaměstnanců tak bojují kromě nabídky benefitů či výše mzdy třeba i skrze kreativní názvy pracovních pozic.
Miliardář Elon Musk vyzval zbývající zaměstnance internetové společnosti Twitter, aby se zavázali k mimořádnému pracovnímu nasazení a přesčasům, nebo podnik opustili. E-mail vyzývá zaměstnance, aby do čtvrtečního večera kliknutím na přiložený odkaz potvrdili, že chtějí přistoupit na nové podmínky v podniku. V opačném případě podle e-mailu dostanou tříměsíční odstupné.
Český trh práce je patnáctý nejkvalitnější z unijní sedmadvacítky. Má sice nejnižší nezaměstnanost a nabízí nejvíce volných míst, na druhou stranu ale postrádá flexibilní úvazky, produktivita práce je nízká a rozdíly v platech mezi pohlavími jsou stále značné. Ukázal to nový Index prosperity Česka, který zkoumá kvalitu života ve státech Evropské unie.
