Zní to jako námět televizního filmu a taky se jím tento příběh možná stane. Z věznice v americké Alabamě utekl muž podezřelý z vraždy. Na svobodu mu podle místního šerifa pomohla do té doby příkladná dozorkyně, která se už chystala nastoupit do důchodu. Oba spolu nejspíše měli tajný milostný vztah. Teď na jejich dopadení policie vypsala odměnu.
„Hlavním tématem mých filmů je vždycky jedinec a systém. Téma promlčené vraždy je svým způsobem hraniční, a navíc jsem dostal unikátní prostor natáčet film v reálném čase,” říká Robert Sedláček, režisér a scenárista snímku Promlčeno, který příští týden zamíří do kin. „Žijeme v době, kdy se zesměšňuje úplně všechno, a já vítám, když někdo řekne něco vážného. Proto je to thriller,” dodává.
Podle kriminalistů žena usmrtila svou nezletilou dceru, další své dítě napadla. Matce, kterou policisté navrhují stíhat vazebně, hrozí při prokázání viny trest vězení 15 až 20 let nebo výjimečný trest, řekl v neděli krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva. Tragédie se stala odpoledne v jednom z karlovarských sídlišť.
Lidé obvykle spojují genocidu s myšlenkou masového vraždění, vždy tomu tak ale není, podotýká americká advokátka Gissou Niaová. Za genocidu lze podle ní považovat i činy, které pachatelé provádějí s úmyslem zničit, ať už zcela nebo částečně, národnostní nebo etnickou skupinu. "Může se jednat i o způsobení vážné tělesné nebo duševní újmy," uvádí Niaová v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Zdravotní sestra Věra Marešová dostane od státu celkové odškodné 2,27 milionu korun plus úroky za trestní stíhání, ve kterém čelila obvinění z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. Ve středu o tom pravomocně rozhodl odvolací soud. Odškodnění značně převyšuje běžně přiznávané částky. Osvobozená žena, kterou některá média přezdívala "sestra smrt", žádala celkem pět milionů.
Zatímco na souborné dějiny komunistické StB ještě čekáme, objevují se alespoň životopisné studie o jejích protagonistech. Jako právě vydaná biografie, v níž historik Prokop Tomek líčí život Miroslava Picha-Tůmy. Zločince, kterého přinejmenším od let 1968 až 1969, kdy stanul před soudem, obestírala temná legenda. Tomkova kniha, postavená na archivních dokumentech, ji uvádí na pravou míru.
Vraha bývalého argentinského reprezentanta v ragby Federica Aramburúa dopadli pět dní po činu v Maďarsku. Byl jím bývalý voják s krajně pravicovým smýšlením a násilnickými sklony.
Zapálení a postřílení několika lidí si údajně objednal 58letý muž z Náchodska. Na vraždu si najal recidivistu, který to pak oznámil policistům při výslechu k jinému zločinu. Objednavatel vraždy skončil ve vazbě. Hrozí mu až 20 let vězení, nebo i výjimečný trest. Recidivista najatý na vraždu je v kauze veden jako svědek a trest mu v této věci nehrozí.
V Íránu by své vlasy musela mít schované pod šátkem, v exilu v USA si do nich Masíh Alínežádová téměř neustále vplétá květiny. Bojovnice za ženská práva dlouhodobě vyzývá Íránky, aby na sociálních sítích zveřejňovaly své fotky bez závoje, což je v rozporu se zákonem. Její životní příběh nyní natočila íránská režisérka Nahid Perssonová.
Po rušné hlavní silnici proudí v Rudné u Prahy jedno auto za druhým, jinak tu ale ve větrném zimním počasí na mnoho lidí narazit nelze. Právě tady, v malém městečku pár kilometrů na západ od pražského Zličína, bydlela v 90. letech většina orlických vrahů. Jejich zločiny tu připomíná dům, kde se gang zbavoval zavražděných lidí. Ve sklepě je zavařoval do sudů s louhem. Dům zůstal takřka nezměněný.
Mezi zákonem a mafií není zákon tím, koho je třeba se bát, praví sicilské přísloví. Nejvýkonnější skupina nájemných zabijáků v historii Spojených států ho deset let dokonale uplatňovala v ulicích New Yorku. Ve velkém dělala to, o co se mnohem později pokoušeli v Česku orličtí vrazi. Odklízela lidi na objednávku. Od začátku likvidace gangu zvaného Murder, Incorporated teď uplynulo 80 let.
Diskuse o poměrech v devadesátých letech minulého století má podle psychologa Daniela Štrobla pro českou společnost nemalý očistný efekt. "Právě toho si na hraném seriálu České televize i dokumentárním cyklu Polosvět, které tuto polemiku rozproudily, cením nejvíce," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V devadesátých letech minulého století nedostala šanci pouze demokracie, ale také zločinci. Oproti socialismu až čtyřnásobně narostl počet trestných činů, přibylo vražd, které byly leckdy brutální a odehrávaly se na veřejnosti. Řada z nich přitom zůstala neobjasněná. Podle kriminologa Miroslava Scheinosta toto období v lecčem připomínalo éru amerického mafiána Al Capona.
