Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.
Ukrajinské síly přemlouvají civilisty k evakuaci. Místní ale často odmítají opustit své domovy. Takový příběh zažila spousta ukrajinských měst, která se dostala pod palbu ruských okupačních sil. Jedním z nich je i Dobropillja, která je vzdálená asi 30 kilometrů od Pokrovsku a Myrnohradu. Právě z posledně zmíněného prchala tři dny 70letá žena. Ruské drony jí byly v patách.
"Nestydíme se," vtipkoval generál Valerij Zalužnyj o útoku na plynovody Nord Stream. Bývalý velitel ukrajinské armády tak roztáčí další kolo spekulací o tom, kdo stál za výbuchem plynovodů před třemi lety. Podle amerického deníku The Wall Street Journal to byl právě Zalužnyj, který obešel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dal útokům zelenou.
Ukrajina v posledních dnech sleduje jeden z nejrozsáhlejších protikorupčních zásahů od začátku války. Vyšetřování Národního protikorupčního úřadu (NABU) rozplétá sofistikovanou síť, která roky vysávala státní energetický gigant Enerhoatom.
Když Volodymyr Zelenskyj začínal svou kariéru v devadesátých letech jako mladý komik z Kryvého Rihu, obklopoval se úzkou skupinou přátel a spolupracovníků. Jedním z lidí, kteří k němu měli blízko ještě před jeho nástupem do prezidentského úřadu, byl podnikatel a producent Timur Mindič.
Ukrajinu zasáhl největší korupční skandál od začátku války s Ruskem. Protikorupční úřady odhalily rozsáhlé spiknutí, které mělo z ukrajinského energetického sektoru odčerpat přibližně 100 milionů dolarů. Aféra už stála místo dvou ministrů současné vlády.
Ukrajinské ozbrojené síly se podle jejich vrchního velitele Oleksandra Syrského nacházejí v jednom z nejnáročnějších okamžiků současné fáze války. V exkluzivním rozhovoru pro americký deník New York Post upozornil, že ruská armáda zahájila rozsáhlou ofenzivu u města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu.
Dva Oleksandři - Oleksandr Tišajev a Oleksandr Aliksijenko - bránili bez střídání stěží představitelných 165 dní svou pozici na záporožské frontě u města Orichiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jim za to udělil Kříž za bojové zásluhy za výjimečnou vytrvalost a statečnost. Oba vojáci jsou nyní v nemocnici.
Na Ukrajině sílí kritika prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož vláda je podle nejnovějších zjištění serveru Politico čím dál častěji obviňována z centralizace moci a zneužívání právního systému proti politickým oponentům. Případ bývalého šéfa státní energetické společnosti Ukrenergo Volodymyra Kudryckého, který byl nedávno obviněn ze zpronevěry, se stal symbolem tohoto trendu.
"Pokud chcete zastavit Rusko, musíte být agresivnější a konfrontačnější, protože to poskytne pozici pro vyjednávání," vysvětluje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz britský historik sovětského původu a odborník na studenou válku Sergej Radčenko z Univerzity Johnse Hopkinse ve Washingtonu. V rozhovoru také říká, co by se mělo stát s ruskými stíhačkami nebo proč chtějí Rusové sesadit Zelenského.
Rozšíření Evropské unie v nadcházejících letech je realistickou možností a Černá Hora je nejpokročilejším kandidátem na vstup do nynější sedmadvacítky. V Evropském parlamentu to dnes prohlásila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová. Členka EK europoslancům představila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU, kterou dnes komise zveřejnila.
Voliči amerických republikánů, strany Donalda Trumpa, nově čím dál výrazněji podporují Ukrajinu. Zásluhu na tom má její prezident Volodymyr Zelenskyj, píše The Wall Street Journal. Jestliže jejich náklonost k dodávkám zbraní Kyjevu byla na startu Trumpova druhého období na bodě mrazu, nyní je to jinak. Pomohla tomu Zelenského změna strategie.
Byl to klíčový bod na mapě: zásobovací středisko i důležitá křižovatka, kterou proudili muži a materiál na frontu na Donbase. Až do loňska šlo v případě sedmdesátitisícového města Pokrovsk o bezpečné zázemí ležící 30 kilometrů od fronty. Teď se ruské tažení na tento ukrajinský cíl chýlí ke konci - po více než 450 dnech. Osobní vzpomínku přináší šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí sdělil, že se bojuje přímo ve městě Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, které se zdá být hlavním cílem ruské ofenzívy. útočnou aktivitu. Boje pokračují ve městě. To je jejich hlavní cíl, právě Pokrovsk," zdůraznil Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajiny.
Švédský premiér Ulf Kristersson se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodl, že Ukrajina si pořídí od Švédska 100 až 150 víceúčelových bojových letounů JAS-39 Gripen.
Ruská armáda ve čtvrtek zaútočila na dětskou školku v ukrajinském Charkově. Starosta města Ilhor Terechov uvedl, že se v době útoku nacházelo v objektu 48 dětí. Podle dostupných informací se všechny děti podařilo evakuovat do nouzového krytu. Jeden člověk při útoku zemřel.
Americký prezident Donald Trump znovu otočil. Pokud to v posledních dnech vypadalo, že se nechal až příliš ovlivnit Vladimirem Putinem, teď se zdá, že šéfovi Bílého domu znovu došla trpělivost. Trump ve středu oznámil, že se plánovaná schůzka v Budapešti v dohledné době neuskuteční, a uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Podobný scénář se odehrál už několikrát.
Rusko stále odmítá ukončit boje na Ukrajině. "Okamžité zastavení ruských vojsk by znamenalo, že velká část Ukrajiny by zůstala pod kontrolou nacistického režimu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva tak nadále ukazuje neochotu účastnit se mírových jednání a uzavřít alespoň krátkodobé příměří, což značně komplikuje plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rychlý mír.
