Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz nepodpoří Manfreda Webera jako kandidáta Evropské lidové strany do funkce předsedy Evropské komise. S odvoláním na dnešní Orbánovo prohlášení o tom informovala agentura APA.
Jak se bude nové uskupení jmenovat? Prý to bude marketingový název. Takže něco jako Pravý Klaus? Národní pravice? Pravá strana? Pravý proud?
V tajném hlasování bylo 190 hlasů pro, proti byly pouze tři.
Pro mnoho Maďarů je těžké a riskantní kritizovat vládu a premiéra Viktora Orbána. Mohou přijít o práci, upozorňuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Eszter Hajdúová, režisérka a autorka filmu s názvem Maďarsko 2018. Snímek mapuje zákulisí loňské kampaně před parlamentními volbami. A to nejen vládního Fideszu premiéra Orbána, ale také vůdce opoziční levice a bývalého premiéra Ference Gyurcsánye. Hajdúová chce snímek promítat v Maďarsku před volbami do Evropského parlamentu, v nichž Orbánova strana vede kampaň založenou na odporu vůči migraci, muslimům a Bruselu. Zároveň Evropská lidová strana (EPP) zvažuje, že Orbánovu formaci v Evropském parlamentu vyloučí ze svých řad.
Maďarský premiér Viktor Orbán připustil, že spor kvůli protibruselské kampani jeho vlády by mohl skončit vystoupením jeho strany Fidesz z Evropské lidové strany (ELS). Pokud se tak stane, rozhovory o nové politické platformě zahájí v Polsku, naznačil maďarský ministerský předseda v rozhovoru s maďarským rozhlasem.
Špičky Evropské unie a vlády Belgie či Finska vyjádřily podporu vizi Evropy, jak ji předestřel francouzský prezident Emmanuel Macron v textu otištěném v denících ve všech 28 členských zemích Evropské unie. Mluvčí německé vlády zdůraznil, že je důležité, aby proevropské síly představily své myšlenky před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Maďarský premiér označil Macronovu vizi za dobrý start dialogu o budoucnosti Evropy. Podle českého premiéra Andreje Babiše je Macronův návrh mimo realitu.
Evropská lidová strana (ELS) dnes zahájila proceduru, na jejímž konci by mohla být maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána vyloučena z jejích řad. Informovala o tom agentura AFP. O vyloučení Fideszu se bude hlasovat poté, co o to požádalo dvanáct členů ELS z devíti členských zemí Evropské unie, a byla tak splněna podmínka potřebná pro vyvolání hlasování. Jasno by mělo být 20. března.
Po květnových volbách do europarlamentu se promění i složení Evropské komise. Její dosavadní šéf Jean-Claude Juncker ve funkci končí a největší šance vystřídat ho má šestačtyřicetiletý německý křesťanský demokrat Manfred Weber, který je zároveň předseda Evropské lidové strany, nejsilnější frakce v europarlamentu. "Nejdůležitější je tedy vrátit Evropu zpět lidem, protože je to jejich Evropa, nikoli bruselská Evropa. Toho bych chtěl dosáhnout," říká Weber v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Maďarský premiér Viktor Orban ve čtvrtek prohlásil, že chce urychlit rozvoj maďarské armády, aby se mohla ubránit útoku z "jakéhokoli směru". Premiér podle agentury AFP zdůraznil, že bezpečnostní záruky Severoatlantické aliance nestačí. "NATO je velmi důležité, ale nevěřím, že by vojenská bezpečnost Maďarska měla být založena na NATO," řekl v rozhovoru s týdeníkem Figyelö.
Maďarský premiér Viktor Orbán využívá spojenectví s Českem, Polskem a Slovenskem k prosazování vlastních cílů. Čtyři země visegrádské skupiny nemají tolik společného, jak se zdá, říkají experti.
Nejdůvěryhodnější z vybraných osobností světové politiky pro české občany zůstává podle Centra pro výzkum veřejného mínění český prezident Miloš Zeman. Za ním skončili jeho slovenský protějšek Andrej Kiska a maďarský premiér Viktor Orbán, kteří si oproti loňskému dubnovému šetření významně polepšili.
Maďarský premiér Viktor Orbán v neděli ve výročním projevu o stavu země přislíbil pokračování hospodářského růstu a zároveň ohlásil plán daňových úlev a finanční podpory pro rodiny s dětmi. Informovala o tom agentura Reuters. Opozice mezitím uspořádala demonstraci na Budínském hradě, aby upozornila na ohrožení demokracie v Maďarsku.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček pokračuje ve snaze vycházet co nejlépe s prezidentem Milošem Zemanem. Součástí této snahy je i urovnaný spor ohledně toho, zda má být česká ambasáda v Maďarsku vyškrtnutá ze seznamu politicky klíčových zastupitelských úřadů. Podle informací Aktuálně.cz se Zeman s Petříčkem dohodli, že žádné takové seznamy už nebudou. I tak ale ve čtvrtek prezident Miloš Zeman v televizi Barrandov opět ministra kritizoval.
Maďaři v sobotu znovu demonstrovali proti premiérovi Viktoru Orbánovi, protesty ale postupně ztrácejí na síle. Zatímco před Vánoci se sešlo více než 15 tisíc lidí, tentokrát přišly jen dva tisíce. Novinkou však bylo, že se snažili na chvíli zablokovat slavný Řetězový most přes Dunaj.
Na desítkách míst po celém Maďarsku, včetně Budapešti, se v sobotu konaly větší či menší demonstrace a silniční blokády proti vládě premiéra Viktora Orbána, které trvají již více než čtyřicet dní.
Česko a další země Evropské unie by mohly v budoucnu přijít o dotace z Bruselu, pokud se ukáže, že nedostatečně bojují proti korupci a podvodům nebo porušují lidská práva. Návrh schválil ve čtvrtek Evropský parlament.
Proti pravicové vládě Viktora Orbána a zákonu o přesčasech dnes v Budapešti demonstrovalo na 10 000 lidí. Lidé šli v průvodu centrem města od Náměstí hrdinů a za vlhkého a chladného počasí došli před budovu parlamentu, informovaly agentury DPA a Reuters. Maďarské odbory dnes vyzvaly k uskutečnění celonárodní stávky 19. ledna.
Protivládní demonstrace kvůli kontroverzní novele zákoníku práce se v pátek večer v Budapešti zúčastnily tisíce lidí. Šlo o již osmou demonstraci během deseti dnů. Páteční protest Maďarů by měl být podle agentury AFP poslední před svátky, ale opozice doufá, že mobilizace protestujících vytrvá i po 1. lednu.
Maďarská opozice má poslední předvánoční šanci dostat do ulic lidi, kteří jsou nespokojení s vládou premiéra Viktora Orbána. Na pátek večer proto svolala demonstraci do centra Budapešti.
Maďarskem zmítá odpor vůči novele, která zaměstnavatelům umožňuje chtít po zaměstnancích až 400 hodin neplacených přesčasů ročně. Dosud to bylo jen 250, v České republice dokonce 150. K opozici a demonstrantům se nyní přidaly i odbory.
