Jezdím tam pravidelně od roku 2013, situace se neustále zhoršuje, na začátku července v zemi vypukly nové nepokoje, říká dobrovolnice Lenka Huberová o situaci v Jižním Súdánu.
Na jihu Súdánu pokračují boje mezi státními představiteli a povstaleckými hnutími, které požadují nezávislost. Mírové rozhovory zkrachovaly ani ne týden po svém zahájení. Obě strany se navzájem obviňují z nedostatku skutečného zájmu o mír.
Jihosúdánská vláda v pátek odsouhlasila rozmístění mezinárodních mírových sil na svém území. Tento krok má přispět k utišení ozbrojeného konfliktu sužujícího zemi. Její zástupci se tak vyjádřili na jednání v etiopské metropoli Addis Abebě. Rozsah a délka mise má být ještě projednána. Již v červenci schválila plán na rozmístění vojáků v Jižní Súdánu Africká unie (AU). Podílet se na misi mají Etiopie, Keňa, Rwanda, Súdán a Uganda. Situaci v Jižním Súdánu komplikuje od roku 2013 konflikt mezi příznivci prezidenta Salvy Kiira a viceprezidenta Rieka Machara, který byl nedávno sesazen. Od roku 2014 panovalo mezi oběma muži a jejich příznivci příměří; to však narušily letos v červenci nové boje.
Severoirská policie v pátek zatkla muže, který je podezřelý z masakru u vesnice Kingsmill v Severním Irsku z roku 1976. Skupina ozbrojenců, kteří se podle vyšetřovatelů hlásili k organizaci Irská republikánská armáda (IRA), tehdy zastřelila deset lidí. Za útok, který se řadí k nejtragičtějším v sérii sektářského násilí v Severním Irsku, nebyl dosud nikdo odsouzen. Informovala o tom agentura Reuters.
Jeden ze čtyř etnických konfliktů ve světě vypukne kvůli klimatickým změnám. Tvrdí to alespoň experti z německého Postdamského institutu pro výzkum změn klimatu. Zkoumali války mezi lety 1980 a 2010 a zjistili, že sucho, nedostatek vody nebo naopak záplavy stojí za devíti procenty všech válek ve světě, a dokonce 23 procenty etnických konfliktů. Upozorňují proto, že vypuknutí války může být dalším z mnoha dopadů globálního oteplování na lidstvo a planetu.
Čtyři vězni přišli o život ve válce gangů, která se rozpoutala v jedné salvadorské věznici. Oznámila to přes twitter prokuratura této středoamerické země, dlouhodobě sužované vysokou zločinností. "Jeden mrtvý v sektoru 2, tři mrtví v sektoru 2.1," uvedla prokuratura o situaci ve věznici v Quezaltepeque, asi 20 kilometrů severně od hlavního města. Zavraždění vězni patřili podle vězeňské správy ke gangu Barrio 18, jehož úhlavním nepřítelem jsou členové gangu Mara Salvatrucha (MS-13). Úřady odhadují, že salvadorské gangy čítají zhruba 72 000 členů, z nichž asi 13 000 je za mřížemi. Generální prokuratura po posledních vraždách připustila, že úmrtnost za mřížemi by se mohla zvýšit.
Zapomenutí hrdinové. Tak se nejčastěji přezdívá Čechoslovákům, kteří se na straně španělské republikánské vlády před osmdesáti lety zapojili do tamní občanské války (červenec 1936 až duben 1939). Z 50 tisíc interbrigadistů ze sedmnácti států tvořili "španěláci" z Československa jeden z nejpočetnějších kontingentů. Čechoslováci bojovali u pěších, dělostřeleckých, tankových a leteckých jednotek, ve zdravotnických zařízeních, ale i v politickém aparátu republikánského vojska. Španělská občanská válka patřila k nejkrvavějším konfliktům 20. století a na dlouhou dobu hluboce rozdělila nejen španělskou společnost. Začala před 80 lety. Aktuálně.cz o ní hovořilo s historikem Jindřichem Markem.
Zřejmě jedno z nejpodivnějších muzeí na světě leží v jižním Libanonu. Svůj památník tu má ozbrojená složka hnutí Hizballáh, která je na seznamu teroristů v USA i EU. Podle představitelů Hizballáhu jde o "džihádistické turistické centrum a jeho návštěva je vhodná zejména pro rodiny s dětmi". Oslavuje i sebevražedné atentátníky.
Jen loni se v oblastech ozbrojených konfliktů narodilo 16 milionů dětí. Zpráva, která pracuje s daty za roky 2014 a 2015, uvádí, že kvůli konfliktům nebo přírodním katastrofám nemůže do školky nebo do školy chodit na 75 milionů dětí a mladistvých ve věku od tří do 18 let.
Počet lidí, kteří museli opustit své domovy, je na rekordní výši, oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Jen za poslední rok jich přibylo pět milionů a celkově počet vzrostl na 65,3 milionu. Polovinu z nich tvoří lidé ze Sýrie, Afghánistánu a Somálska.
Institut pro ekonomiku a mír vydal nový Světový index míru, ve kterém seřadil 163 zemí podle stupně stability míru. Navíc vyčíslil, že každoročně stojí konflikty a terorismus lidstvo více než 13,6 bilionu amerických dolarů. Globální situaci nejvíce zhoršují konflikty na Blízkém východě. Zbytek světa je klidnější než dříve.
Válka v Sýrii si již vyžádala více než 280 000 obětí, uvedli aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie. Mezi celkem 282 283 mrtvými je 81 436 civilistů, z nichž bylo 14 040 dětí a 9106 žen. Organizace SOHR se spoléhá na širokou síť svých zdrojů, které má po celé Sýrii. Podle nejnovější bilance již více než pět let trvající války v bojích zahynulo rovněž 48 568 povstaleckých bojovníků a 47 095 islamistických bojovníků, včetně těch ze zahraničí. Provládní jednotky ztratily 101 662 mužů, z toho 56 609 vojáků. 3522 obětí nebylo podle aktivistů identifikováno.
Kolumbijští levicoví povstalci z FARC slíbili, že ze svých řad propustí všechny dětské vojáky. Jde o součást mírové dohody, kterou by měli brzy uzavřít s vládou, připomněla agentura AFP. Revoluční ozbrojené síly Kolumbie souhlasily "s tím, že zajistí odchod všech mladších patnácti let ihned, jak budou dohodnuty podmínky". Mezi to patří například rozhodnutí, jak budou tyto děti začleněny zpět do společnosti. Kolik dětských vojáků v řadách FARC působí, nebylo známo. Rozhovory o ukončení nejdelší války v Latinské Americe, která trvá od roku 1964 a stála život na 260 000 lidí a miliony obyvatel přinutila opustit domovy, začaly v listopadu 2012.
Až 5,3 milionu lidí bude mít v Jižním Súdánu sužovaném občanskou válkou letos potíže se sháněním potravin, a to kvůli očekávané špatné úrodě. Uvedli to zástupci Světového programu pro výživu (WFP). Je to téměř dvojnásobek oproti prvním třem měsícům tohoto roku, kdy se nedostatek potravin týkal asi 2,8 milionu osob. Přímo hladem z toho trpělo přibližně 40 tisíc lidí. Občanská válka, která v této nejmladší zemi světa zuří od prosince 2013, zabránila obyvatelům na mnoha místech obdělávat svá pole. V konfliktu proti sobě stojí síly loajální prezidentovi Salvu Kiirovi a povstalci podporující svého vůdce Rieka Machara. Násilnosti mají nejen politické, ale i etnické pozadí.
71 let od ukončení války se historici stále snaží zjistit přesný počet obětí bojů Pražského povstání. Původní poválečný seznam rozšířili o asi 1200 jmen na 2898. Nyní prochází matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. První soupisy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády.
Do Aleppa se po pár týdnech relativního klidu vrátila válka. Kdysi bezmála dvoumilionové město na severozápadě Sýrie je opět jedním z nejbrutálnějších bojišť krvavé občanské války. Jen za poslední dva týdny zemřely více než dvě stovky civilistů, terčem útoků se stávají nemocnice. A mír je v nedohlednu.
Nejen muži, ale i československé ženy se účastnily bojů druhé světové války jako radistky, ošetřovatelky nebo třeba obsluhy protiletadlových děl či odstřelovačky. Zde jsou některé z nich.
Dva ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin přišli o život v palbě proruských separatistů na východě Ukrajiny, další čtyři utrpěli zranění. Oznámil to vojenský mluvčí prezidentské kanceláře Andrij Lysenko. Zranění podle něj utrpěl i civilista, který šlápl na minu. Hlavní ukrajinský vyjednávač, bývalý prezident Leonid Kučma, vzápětí vyzval Rusko a separatisty, aby dodržovali klid zbraní, dohodnutý v předvečer pravoslavných Velikonoc. Separatisté během pátku podle plukovníka Lysenka provedli sedm palebných přepadů na doněckém úseku fronty. U Mariupolu povstalci ostřelovali pozice vládních vojsk ve 33 případech.
V případě, že by se Rusko rozhodlo jít do otevřeného konfliktu s Ukrajinou, boje by podle ruského šéfa dolní komory Naryškina trvaly maximálně čtyři dny a výsledek by byl předem jasný. Ukrajinské vedení na výroky ruského politika reagovalo ironicky. Oleksandr Turčynov, šéf ukrajinské Bezpečnostní rady, označil Naryškinova slova za symptom vážných problémů ruské armády.
Syrská armáda dobyla celé město Palmýra a tvrdí, že z něj vyhnala bojovníky organizace Islámský stát. S odvoláním na vojenský zdroj režimu prezidenta Bašára Asada to uvedla agentura AFP. "Armáda po tvrdých nočních bojích převzala kontrolu nad celým městem Palmýra včetně starobylé oblasti a obytné části města. Džihádisté se stáhli," řekl zdroj agentuře AFP. Syrské armádě při dobývání Palmýry pomáhalo v poslední době ruské letectvo.
