Reportéři Rádia Svobodná Evropa se náhodných kolemjdoucích v Moskvě ptali, proč země NATO ve velkém vyzbrojují Ukrajinu. Většina oslovených to vidí jako akt nepřátelství, našli se ale i tací, kteří vyzbrojování ukrajinské armády podporují.
“Buď na Ukrajině prohrajeme, nebo začne třetí světová válka. Myslím si, že druhá varianta je realističtější,” prohlásila nedávno prokremelská novinářka Margarita Simonjanová na ruské stanici První kanál. Počty podobných výroků v tamních médiích v poslední době rostou. "Signály, který tím Kreml vysílá, je potřeba brát vážně," míní Josef Pazderka, šéfredaktor Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj v Rusku.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) po jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem ve Washingtonu říká, že USA vnímají Česko jako silného spojence. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že česká diplomacie chce znovu klást důraz na lidská práva.
Výbušniny, nástražné pasti reagující na dotek či miny. Ruští vojáci jadernou elektrárnu v Černobylu opustili na konci března, odstraňování následků jejich řádění ale potrvá roky.
Darja Lopatecká utekla před válkou ze své vlasti, krátce poté se dozvěděla o smrti svého otce, který na Ukrajině musel zůstat. Devatenáctiletá tenistka našla azyl v Říčanech a dostala divokou kartu na květnový pražský turnaj. "To, co se na Ukrajině děje, nemůžu z hlavy vypnout. Moje srdce i duše jsou tam," říká.
Světlana Černecovová jako velká část Rusů věří, že na Ukrajině bojují jejich vojáci proti nacistům. "Milujeme naši vlast, narodili jsme se tu. Leží tu naši dědové a pradědové. Bránili naši vlast a nyní je řada na našich dětech, synech, a pokud to bude potřeba, i na nás starších," říká u hrobu svého synovce, který padl na Ukrajině.
Hladomor ve 30. letech minulého století zabil miliony Ukrajinců. Řada historiků se shoduje, že byl výsledkem záměrných politických rozhodnutí. "Rusko opakuje způsoby Sovětského svazu. Už během hladomoru bylo součástí genocidy také znásilňování žen, ale tehdy se o tom téměř nepsalo," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka kyjevského Národního muzea Hladomoru-genocidy Olesija Stasjuková.
Pochází z oblasti Doněcka, rodina žije na předměstí Kyjeva. Tenisová trenérka a bývalá hráčka Olga Savčuková, která spolupracuje s Češkou Karolínou Plíškovou, se rozpovídala o válečných hrůzách na Ukrajině i o tom, jak přišla o ruské a běloruské přátele.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chová vůči západním spojencům velmi nekompromisně a užívá prostředky, které by mohly ješitné politiky urazit, míní ukrajinista Petr Kalina. Podle něj se až v budoucnu ukáže, zda takový přístup nebyl chybný. "Na druhou stranu tím ale přesně kopíruje nálady Ukrajinců, kteří jsou na sociálních sítích velmi podobně nekompromisní," uvedl pro Aktuálně.cz.
Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o začátku ofenzivy na Donbase neznamenají, že tam najednou vtrhnou ruské tanky, je to postupný proces, míní analytik a bývalý člen britské armády Justin Crump. Ruské síly podle něj na východě Ukrajiny upevňují pozice a snaží se obsadit klíčové obce. "Stále zůstává nejasné, o co přesně se pokusí," uvedl pro agenturu Associated Press.
Tenisová legenda Martina Navrátilová označila vyřazení ruských a běloruských tenistů z letošního ročníku Wimbledonu za špatné rozhodnutí, proti se postavil i Novak Djokovič. Naopak tenisté z Ukrajiny dnešní oznámení pořádajícího All England Clubu přivítali a vyzvali k tomu, aby se nemohli ruští a běloruští sportovci zúčastnit žádných sportovních akcí.
Obávám se, že hrdinský boj ukrajinských vojáků v Mariupolu bude mít příšerný a smutný konec, míní bývalý náčelník britského generálního štábu Richard Dannatt. Ruské jednotky již přístavní město zcela obklíčily a ukrajinská vojska nejsou schopná doplňovat zásoby munice. "Je jenom otázkou času, než bude Mariupol zcela pod ruskou kontrolou," uvedl Dannatt v rozhovoru pro televizní stanici Sky News.
V areálu železáren a oceláren Azovstal v Mariupolu se ukrývá mnoho civilistů, včetně žen, dětí a starších lidí, tvrdí šéf místní hlídkové policie Mychajlo Veršynin. V obrovském metalurgickém komplexu jsou podle dostupných informací rovněž zbývající ukrajinští obránci zdevastovaného města a podnik představuje poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve městě.
Trojice českých senátorů vzápětí po návratu z Ukrajiny v pátek dopoledne prohlásila, že je třeba podávat osobní svědectví, jaká zvěrstva Rusko na Ukrajině páchá. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila Ukrajinci o taková svědectví velmi stojí. Vystrčil společně se svým zástupcem Jiřím Růžičkou a Pavlem Fischerem navštívili Buču, Irpiň a Boroďanku, kde Rusové zabili mnoho civilistů.
"Ruské síly se pravděpodobně pokusí obklíčit Donbas ze severu i jihu zároveň,“ uvedl britský generál ve výslužbě Richard Barrons. Podle něj to bude pro Ukrajince větší výzva než boje v minulých týdnech.
Lidé obvykle spojují genocidu s myšlenkou masového vraždění, vždy tomu tak ale není, podotýká americká advokátka Gissou Niaová. Za genocidu lze podle ní považovat i činy, které pachatelé provádějí s úmyslem zničit, ať už zcela nebo částečně, národnostní nebo etnickou skupinu. "Může se jednat i o způsobení vážné tělesné nebo duševní újmy," uvádí Niaová v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Od začátku války na Ukrajině šíří ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja ve svých projevech kremelskou propagandu. Naposledy zpochybnil masakr v Buči a označil ho za "zinscenovanou provokaci k diskreditaci ruské armády". "Je to bohužel typická goebbelsovská propaganda, kterou Rusko v poslední době se svojí agresí proti Ukrajině šíří," komentuje jeho chování diplomat Michael Žantovský.
To, jak Rusko udělalo z ukrajinského pluku Azov strašáka a zneužívá ho k propagandě, je do značné míry směšné už jen kvůli tomu, že tato jednotka čítá jen přibližně tisícovku členů, míní analytik Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. V posledních letech se podle něj Azov očistil od extremistických členů a nyní se řadí k elitním jednotkám ukrajinské národní gardy.
Rusové v průběhu války na Ukrajině cestují časem, od moderní chirurgické operace přešli až k zákopovému boji ve stylu první světové války, tvrdí historik Akademie věd České republiky Rudolf Kučera. Podle něj by Kreml mohl vést válku jinak, aby Kyjev odřízl od dodávek zbraní ze Západu. Zatím tak nečiní i kvůli tomu, že se jim vyplatí uprchlickou vlnou destabilizovat Evropu, soudí Kučera.
