Rozbahněným polem se řítí starý sovětský transportér. Jakmile dorazí k ruskému opevnění, ozve se masivní výbuch, který nepřátelskou pozici srovná se zemí. Za volantem přitom nikdo nesedí. Jde o takzvané zombie auto – na dálku ovládané vozidlo naložené trhavinou, kterým Ukrajinci ničí ruská opevnění.
Ukrajina má problém s letouny, které aktuálně potřebuje. Více než polovina jejích stíhaček F-16 je podle nových zjištění mimo provoz kvůli údržbě. Některé stroje přitom dlouhé měsíce čekají na servis v Belgii.
Rusko v posledních letech výrazně modernizovalo a rozšířilo tajný velitelský komplex ukrytý na Uralu již od dob Sovětského svazu. Zařízení přezdívané „bunkr soudného dne“ má Rusku umožnit jaderný úder, i kdyby vše ostatní shořelo, uvádí nová investigativa. Ta díky dokumentům a satelitním snímkům popisuje rozsah prací i význam vojenského komplexu.
Ve středu Estonci oznámili, že za srpnovým požárem v jedné z tamních zbrojních firem – vyrábějící i pozemní drony pro Ukrajinu – stojí ruské tajné služby. To vše v době, kdy Evropa aktivně řeší, co bude dalším cílem ruské „hybridní“ kampaně a jak se proti ní bránit. Zpravodaj Aktuálně.cz hovořil v Pobaltí se dvěma ministry o tom, co místním hrozí a jaká bude jejich odpověď na ruské provokace.
Rusko v posledních týdnech vedle energetiky a vojenských cílů stále častěji zaměřuje útoky na ukrajinskou telekomunikační a datovou infrastrukturu. Série úderů naznačuje, že Rusové útočí na systémy, které zajišťují internetové připojení, mobilní komunikaci a fungování digitálních služeb.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov znovu popřel obvinění, že Moskva proti Evropě vede hybridní válku. V úterý v rozhovoru s britským novinářem na Valdajském fóru naopak otočil výklad sporu a tvrdil, že Rusko pouze zasahuje zbraně dodané Ukrajině, které se pak používají proti němu.
Kvůli ukrajinskému postupu u města Lyman se Kremlu znovu vzdaluje sen o blízkém dobytí celého území Donbasu. Ukrajinská protiofenziva vedla podle odhadů zatím k získání více než 240 kilometrů čtverečních a klíčová operace Vivaldi prý ještě není u konce. Tvrdí to západní analytici a potvrzují to i ruští vojenští blogeři.
Finský prezident Alexander Stubb patří k nejviditelnějším evropským lídrům: mluví se o něm jako o člověku, který má recept na Donalda Trumpa a který se dřív přátelil se Sergejem Lavrovem. Výrazný byl také během letošního Valného shromáždění OSN v New Yorku. Ve svých vystoupeních opakovaně zdůrazňoval podporu Ukrajině, nutnost posilování evropské obrany či proměnu mezinárodního uspořádání.
Z historické budovy Národní akademie věd Ukrajiny v centru Kyjeva šlehají po ruském útoku plameny. Záchranáři prohledávají trosky, uvnitř mohou být stále živí lidé. Od ukrajinské poslankyně Mariany Bezuhle ale přichází nečekaná reakce – zásah Akademie označila za „karmu“. Vědcům vyčetla, že během války nepomohli vybudovat účinnější protivzdušnou obranu.
Po měsících nejistoty kolem americké přítomnosti v Pobaltí přichází pro Estonsko a Litvu dobrá zpráva: jednotky USA se vracejí. Zároveň ale sílí debata, zda Evropa dokáže v obraně proti Rusku obstát bez klíčových amerických schopností a techniky. To všechno v době, kdy se Západ obává eskalace ze strany Ruska – a to i proti podnikům na území EU.
Ruský vzdušný útok na Kyjev, který zasáhl budovu Národní akademie věd v centru města, dnes zabil jednu ženu a další lidi zranil. Píše to server Ukrajinska pravda a agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
Jen několik zemí v Evropě dokáže vyrobit podobně výkonné radary. Mají dosah až 150 kilometrů a navádějí prostředky protivzdušné obrany na cíle – rakety nebo letadla. Jejich menší protidronové radary zase hlídají francouzské ponorkové základny a letiště. Pardubická firma Retia z holdingu Czechoslovak Group čerpá z tradic pardubické Tesly a zajišťuje České republice unikátní schopnosti.
Podle výroční zprávy za rok 2025 česká zbrojařská skupina STV Group loni zvýšila čistý zisk téměř o 40 procent na 7,5 miliardy korun. Tržby se více než zdvojnásobily z 11,6 na 24,4 miliardy. Firma, která dodává munici a vojenskou techniku také Ukrajině, označila rok za nejúspěšnější ve své historii.
Vstup do NATO představuje pro Švédsko největší změnu obranné doktríny za posledních dvě stě let a zároveň definitivní konec dlouhé tradice vojenské neutrality. Stockholm proto rozjíždí největší posilování armády od 50. let. Důvodem je rostoucí hrozba ze strany Ruska, prohlásil švédský ministr obrany Pål Jonson na konferenci IISS Prague Defence Summit v Praze.
Evropské zpravodajské služby podle Kaji Kallasové zachytily informace, že Rusko chystá další sabotáže v Evropě. Šéfka unijní diplomacie varovala před útoky na infrastrukturu i demokracii, jejichž cílem má být zastrašit evropské státy a oslabit jejich podporu Ukrajině.
Diplomatická roztržka mezi Kyjevem a Soulem pokračuje. Kancelář jihokorejského prezidenta I Če-mjonga požaduje vysvětlení a omluvu po administrativě ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského. Ten na Valném shromáždění OSN prozradil, co neměl – přesun zajatých severokorejských vojáků do Jižní Koreje. „Těžce to poškozuje vztahy mezi oběma zeměmi,“ vzkázali Jihokorejci a zvažují další kroky.
Západ neposlouchal dlouholetá varování z Pobaltí a uplatňoval vůči Moskvě politiku ústupků, čímž Vladimiru Putinovi usnadnil cestu k agresi. V rozhovoru ve Štrasburku to uvedla litevská europoslankyně a bývalá ministryně obrany Rasa Juknevičienėová (TS-LKD, EPP). Evropský parlament minulý týden schválil její zprávu zaměřenou na ochranu hranic a kritické infrastruktury před hybridními hrozbami.
Bylo to poprvé od ledna 2022, co se německý ministr zahraničí potkal s ruským protějškem. Nečekané jednání mezi Johannem Wadephulem a Sergejem Lavrovem první jmenovaný vysvětlil tím, že si potřebuje promluvit s oponenty. Hořce poznamenal, že Rusko není ochotné ukončit válku na Ukrajině. Zároveň po dronovém incidentu v Lipsku ruskému šéfdiplomatovi řekl, že je Německo připraveno kdykoli reagovat.
Ruský prezident za více než dvě desetiletí vybudoval systém, který soustředí moc v jeho rukou a nedovoluje nikomu z jeho okolí nashromáždit dostatečný vliv, aby se stal jeho skutečným soupeřem. Žádného jasného nástupce tak prozatím ruský režim nevygeneroval. Americký deník The Washington Post přesto vytipoval sedm mužů, kteří by jednou mohli stanout v čele Ruska.
„Nedovolím si soudit, jaké důvody k tomu ukrajinská strana měla, že porušila dohodu o utajení a věc zveřejnila, ale je to pro mě velkým zklamáním.“ Tak reagoval jihokorejský prezident I Če-mjong, když Volodymyr Zelenskyj při projevu v OSN oznámil, že dva zajaté severokorejské vojáky předal do rukou Soulu.
