Čtyři roky po masakrech civilistů v Buči si Ukrajina připomíná oběti jedné z nejtemnějších kapitol ruské invaze. Na pietní akci v úterý dorazili i evropští politici, kteří slíbili Kyjevu další podporu a zdůraznili nutnost potrestání válečných zločinů.
Ukrajina zabila až 150 ruských vojáků pomocí informací, které jí poskytl voják z Novosibirsku. Posílal znepřátelené zemi souřadnice o své vlastní jednotce. Prozradil to v rozhovoru s ukrajinským youtuberem Dimitrijem „Apostolem“ Karpenkovem.
V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.
Ruský „aligátor“ měl být postrachem ukrajinských tanků. Místo toho skončil na zemi po zásahu levného dronu. Ukrajinci u Pokrovsku znovu ukázali, jak se na frontě mění pravidla hry. Zbraň, která měla být téměř nedotknutelná, zničil improvizovaný prostředek za zlomek ceny.
Osmdesát let po zavedení první poválečné (celkově čtvrté) sovětské pětiletky se v Rusku znovu otevírá debata o návratu státního plánování. Zatímco někteří experti volají po silnější roli státu v klíčových odvětvích, jiní varují před iluzí minulosti. Měly by se v největší zemi světa obnovit pětiletky, s nimiž mělo za minulého režimu zkušenosti i někdejší Československo?
Ukrajina kvůli nedostatku vojáků otevírá armádu i odsouzeným. Ve speciálních jednotkách dokonce nacházejí místo i ti vězni, které jiné brigády odmítají – ženy a starší muži. Pro mnohé z nich je služba druhou životní šancí, zároveň však znamená nasazení v nejnebezpečnějších částech fronty.
Levný, rychlý a překvapivě účinný. Ukrajinský záchytný dron Sting mění pravidla vzdušné obrany, místo drahých raket nabízí řešení, které je dostupné ve velkém a připravené zasáhnout během vteřin.
Jedna z největších ruských operací posledních měsíců skončila podle Ukrajiny fiaskem. Kolonu techniky a stovky vojáků zastavila kombinace připravené obrany a útoků dronů. Událost naznačuje, že návrat k masovým útokům, typickým pro začátek války, naráží na nové limity moderního bojiště.
Výbuchy v samém centru, hořící domy a poškozené památky. Město na dalekém západě Ukrajiny se stalo jedním z cílů patrně největšího ruského dronového útoku od začátku války. Sebevražedné drony Šáhid zasáhly i místa, která byla dosud považována za relativně bezpečná.
Během 24 hodin vyslalo Rusko na Ukrajinu rekordních 948 dronů. Noční útoky po celé zemi následovala i neobvyklá denní vlna náletů. Přestože se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo většinu útočných dronů zneškodnit, zemřelo při náletech sedm lidí a nejméně 50 dalších bylo zraněno.
Ukrajina zřejmě zasáhla citlivé místo ruské energetiky. Po dronovém útoku na terminál v Primorsku hlásí Moskva pouze omezené škody, nezávislé snímky ale ukazují rozsáhlý požár. Úder přichází v době rostoucích cen ropy a rozvolnění amerického embarga proti Rusku.
Vloni na jaře byl ještě finský prezident Alexander Stubb ohledně svého amerického protějšku optimisticky naladěn. Po společně stráveném dni konstatoval, že Donaldu Trumpovi dochází s Vladimirem Putinem trpělivost a naslouchá Evropě. Ovšem dnes je všechno jinak.
Bez jediného vojáka v první linii. Ukrajinský pojízdný dron podle armády nahradil pěchotu a po dobu 45 dní bránil frontu před ruskými útoky. Záběry ukazují, jak rychle se z původně experimentálních technologií stává běžná součást války.
Bývalý ukrajinský generál Valerij Zalužnyj varuje před konfliktem v okolí Perského zálivu. Spolu s válkou na Ukrajině totiž mohou pomalu přerůst v globální konflikt. Kritizuje také neschopnost světových lídrů jednat.
„Jak ženou nás, tak neženou ani dobytek,“ říkají ruští zajatci u Torecku. Čtveřici vojáků dopadl pluk Azov po boji v Doněcké oblasti. Ve videu mluví o špatném velení, nedostatku jídla i o tom, že sami sebe vidí jen jako spotřební zboží ruské armády.
Ukrajina výrazně zesílila svou dronovou kampaň a posouvá bojiště hluboko za frontovou linii. Systematickými údery na ruskou obranu rozšiřuje takzvanou „zónu smrti“ a zasahuje cíle stále hlouběji v týlu nepřítele.
Jsme na prahu nové éry, domnívá se maďarský premiér Viktor Orbán a upozorňuje, že změna začala daleko dřív než před dvěma nebo třemi lety. „Myslím si, že se teď formuje nový světový řád,“ míní.
V roce 2022 se na ruském Telegramu objevil nový trend: násilná videa z války na Ukrajině. Zabíjení v bitvách, popravy vězňů a znesvěcování těl mrtvých. Během čtyř let nashromáždily kanály statisíce odběratelů a staly se skvělým byznysem pro jejich anonymní majitele. Serveru Važnyje istorií se ale podařilo odhalit, jak funguje trh s válečným videomateriálem a kdo z něj profituje.
Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“
Do „zóny smrti“ míří AI a roboti. Estonské start-upy mění pravidla války na Ukrajině a budují autonomní „hlídací psy“ pro ochranu hranic i mořského dna. Redakce deníku Aktuálně se vydala do dvou firem obranného průmyslu, které inovují. Jak to bude s autonomními drony? Hrozí, že vojáky ve válce budoucnosti zabije nějaký „Terminátor“?
