Kandidát na post německého kancléře a nově zvolený předseda německé sociální demokracie Martin Schulz se tvrdě pustil do kritiky Spojených států, Maďarska, Polska a Turecka. Podle něj jsou tyto státy ukázkou pokusů o likvidaci svobody. Nešetřil ani německou politickou stranu Alternativa pro Německo, kterou označil za ostudnou.
Poté co prezident Erdogan označil dnešní Němce a Nizozemce za fašisty a byl uvězněn německo-turecký novinář, se vztahy mezi Tureckem a ostatními evropskými zeměmi prudce zhoršily.
Turecko se nejprve rozkmotřilo s Nizozemskem a Německem. A teď si našlo nový cíl: oznámilo omezení spolupráce s Rakouskem jako partnerskou zemí NATO. Chce tak potrestat Rakousko jako člena Evropské unie za jeho návrhy na zákaz agitace tureckých politiků v zemi a na ukončení jednání o vstupu Turecka do unie. Znamená to, že Turci zřejmě omezí účast na zahraničních misích, kde bude i Rakousko.
Džihádistická organizace Islámský stát začala evakuovat z Rakky své vůdce. Očekává útok na toto "hlavní město" svého samozvaného státu. K Rakce se chystají jednotky vedené syrskými Kurdy a spoléhají na americkou podporu. Ta ale není automatická, Bílý dům o ní ještě nerozhodl. Sýrie je jen součástí zápasu o moc na Blízkém východě a USA musí brát ohledy i na další země.
Turecko pozastavilo klíčovou část dohody o migraci s Evropskou unií. Nebude teď přijímat zpět žádné uprchlíky z Řecka, řekl podle německé televize n-tv turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Znovu taky pohrozil úplným vypovězením dohody, která napomohla výrazně snížit počet uprchlíků přicházejících do zemí Unie. Podle ní má Evropská unie přijímat z Turecka syrské běžence a Ankaře také poskytne rozsáhlou finanční podporu. Ankara se na oplátku zavázala přijímat zpět z Řecka uprchlíky, kteří se na jeho území nelegálním způsobem dostanou z Turecka. Měsíčně šlo dosud o zhruba 80 lidí. A právě tuto část už Turecko odmítá plnit. Zřejmě jde o reakci na vyhrocené vztahy s Nizozemskem a Německem.
Ankara přerušila spolupráci s partnerskými státy NATO. Důvodem jsou prý kulminující diplomatické spory s Nizozemskem a Německem. Z neoficiálních zdrojů, které cituje agentura Reuters, Turecko zablokovalo některé akce plánované pro letošní rok, včetně vojenských cvičení, politických akcí či plnění civilních projektů. Rakouské ministerstvo obrany již oznámilo, že v ohrožení je například plán společné mise v Kosovu v rámci společných výcvikových programů.
Evropská unie nedodržela jediný slib z migrační dohody, kterou uzavřela s Tureckem. Tvrdí to turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik. Podle něj naopak Ankara své závazky dodržovala, a tak by měla smlouvu přehodnotit. "Nevidím jediný důvod, proč by mělo Turecko dál dohodu dodržovat," prohlásil Çelik. Podle něj je jasné, že unijní státy neumožní Turecku bezvízový styk. Výměnou za to přitom Turecko zastavuje běžence ze Sýrie při cestě přes moře do Evropy. Mezi Tureckem a Evropskou unií se v posledních dnech vyostřují vztahy. A to hlavně po roztržce s Nizozemskem, které turecký prezident Erdogan nařkl z "nacistických tendencí".
Spor mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a Nizozemskem dál nabírá na síle. Erdogan kvůli zrušení cest tureckých ministrů do Nizozemska obvinil tamní vládu, že v roce 1995 nepřímo zavinila smrt 8000 muslimů v bosenské Srebrenici. Mluvčí turecké vlády následně pohrozil, že jeho země "přehodnotí" dohodu s EU, na základě které zabraňuje běžencům ze Sýrie pronikat přes moře do Evropy. Podle některých expertů stupňuje prezident Erdogan v zemi kampaň před dubnovým referendem, které má výrazně posílit jeho pravomoci. A z EU si vytvořil vhodného strašáka, jímž láká turecké voliče.
Nizozemci od středečního rána hlasují pro své favority v důležitých parlamentních volbách. Volební místnosti se uzavřou v devět hodin večer středoevropského času. Hned poté budou známy první odhady. Čeká se především na výsledek krajně pravicové Strany pro svobodu politika Geerta Wilderse. Ten už svůj hlas odevzdal. Proč jsou tyto volby tak důležité nejen pro Nizozemce, ale pro celou Evropu? A jak se do nich promítne roztržka mezi nizozemskou vládou a Tureckem? Odpovědi na klíčové otázky najdete v přehledu.
Společná zahraniční politika by Unii dávala větší sílu nejen v konfliktu s Tureckem, které se sune do polohy vlády jednoho muže, ale i v konfliktu s prezidentem Trumpem.
Nizozemci zakázali přistání letadla s tureckým ministrem. Jeho kolegyni navíc zadrželi a požádali, ať odjede. Turecko na to hned zareagovalo slovy o "stále živém nacismu" a "banánové republice". Vyostřený spor může mít ale i reálný dopad. Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby a turecký prezident Recep Erdogan se připravuje na dubnové referendum o změně ústavy. Pro oboje hlasování je diplomatická hádka lákavým tématem.
Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem po dvou víkendových incidentech a následných demonstracích nabrala na obrátkách. Prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Nizozemcům tvrdou odvetou za "nestoudné zacházení" s dvojicí tureckých ministrů a vyzval mezinárodní společenství, aby na Nizozemsko uvalilo sankce. Francouzské ministerstvo zahraničí v neděli vyzvalo ke zmírnění napětí, Ankara by se podle Paříže měla vyhnout provokacím. Dánský premiér Lars Lökke navrhl odložení návštěvy tureckého premiéra Binaliho Yildirima v Dánsku plánované na tento měsíc.
Turecko hrozí Nizozemcům tvrdou odvetou za to, že o víkendu tureckou ministryni pro záležitosti rodiny eskortovali jako nežádoucí osobu do Německa. Fatma Betül Sayan Kayaová přicestovala do Rotterdamu, aby u zdejších Turků agitovala za reformu turecké ústavy, jež má rozšířit pravomoci prezidenta Erdogana. Ankara hrozí Nizozemcům nejtvrdší odvetou. "Určitě za to zaplatí a dostanou lekci z diplomacie. Naučíme je mezinárodní diplomacii," prohlásil v neděli Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který opět přirovnal postup nizozemských úřadů k "nacismu a fašismu". Naopak poděkoval Francii, že umožnila návštěvu šéfa turecké diplomacie, který v neděli v Metách vystoupil před početným publikem.
Turecká ministryně pro záležitosti rodiny Fatma Betül Sayan Kayaová přicestovala autem do Rotterdamu, aby u zdejších Turků agitovala za reformu turecké ústavy, jež má rozšířit pravomoci prezidenta Erdogana. Nizozemsko ji za to v neděli eskortovalo ze země jako nežádoucí osobu. Již před tím zakázalo přistát tureckému ministrovi zahraničí Mevlütovi Cavusogluovi. Turecký prezident Erdogan pohrozil Nizozemsku odvetou. To vše se stalo jen pět dnů před nizozemskými parlamentními volbami. Turečtí propagátoři kontroverzní změny narazili i ve Švédsku. Zrušili jim tam pronájem budovy pro jejich mítink.
Turecký investigativní novinář Ahmet Sik před šesti lety popsal ve své knize nekalé praktiky stoupenců islámského duchovního Fethullaha Gülena, kterého loni prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil, že stojí za nepodařeným vojenským pučem. Nyní Sik paradoxně stojí před soudem a je obviněný, že patří ke Gülenovu hnutí. Případ poukazuje na současný stav tureckého soudnictví, které je v područí prezidenta Erdogana.
Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek v Kremlu sešel se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem k jednání o Sýrii. Před začátkem schůzky šéf Kremlu chválil efektivní a těsné kontakty, které podle něj navázaly turecké a ruské vojenské a speciální síly. Setkání je dalším krokem v normalizaci vztahů mezi Moskvou a Ankarou po krizové pauze zaviněné sestřelením ruského bojového letadla na turecko-syrských hranicích v roce 2015 a loňské vraždě ruského velvyslance v Ankaře. Podle ruského tisku mají oba prezidenti v plánu posoudit i citlivou otázku kurdských milicí v Sýrii, která Moskvu a Ankaru rozděluje.
V Istanbulu se v pátek zřítil civilní vrtulník, při neštěstí zemřelo všech sedm lidí na palubě. Turecký list Hurriyet s odkazem na místního představitele napsal, že vyšetřování nehody pokračuje. Její příčina zatím není známá. Stroj byl podle dostupných informací ve vzduchu jen okolo pěti minut. Nejprve narazil do televizního vysílače a následně se zřítil na blízkou dálnici. Ve vrtulníku průmyslové skupiny Eczacibaşi Holding se nacházel ruský ředitel firmy, jeho čtyři ruští přátelé a dva turečtí piloti.
Spojené státy poslaly do Sýrie několik set těžce vyzbrojených příslušníků námořní pěchoty. Přesunuli se z válečných lodí kotvících ve Středozemním moři, napsal americký list The Washington Post. Podle něj mají pomoci v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.
Lídři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek zvolit bývalého polského premiéra Donalda Tuska znovu předsedou Evropské rady, tedy šéfem svých summitů. Tusk obhajuje po dvou a půl letech jeden z nejdůležitějších evropských postů. Má sice podporu většiny zemí EU, ve funkci ho ale nechtějí jeho vlastní Poláci. Důvodem jsou ostré domácí politické spory. Pokud by ale Tusk neuspěl, Česko by přišlo o svého důležitého spojence v unii. I proto ho Praha jednoznačně podporuje.
Počty uprchlíků mířících do Evropy se radikálně snižují. Německo jich v roce 2016 přijalo o dvě třetiny méně než v předchozím roce, Rakousko o polovinu. Celkově do členských zemí EU dorazilo loni přibližně 370 tisíc běženců, v roce 2015 to byl přitom víc než milion. Pro letošní rok UNHCR odhaduje Evropě příliv zhruba čtvrt milionu uprchlíků, tedy další viditelný pokles v celkových číslech. Podle OSN povedou jejich hlavní trasy hlavně do Itálie, méně už do Řecka.
