Katalánský parlament bude v úterý hlasovat o nezávislosti na Španělsku. Pokud ji schválí a sled událostí skutečně povede ke katalánské samostatnosti, čeká nejbohatší region Španělska strastiplná cesta. Britský list The Guardian to přirovnal k nejhoršímu možnému scénáři brexitu.
Rozhodující moment ve vyhroceném sporu mezi Madridem a Barcelonou se blíží. Katalánský regionální parlament v úterý rozhodne o jednostranném vyhlášení nezávislosti. I proti vůli většiny obyvatel, kteří si autonomii Katalánska nepřejí. Španělský premiér Mariano Rajoy považuje snahy o nezávislost regionu za protiústavní a Kataláncům hrozí silou. Madrid může autonomii Katalánska pomocí článku 155 španělské ústavy úplně pozastavit. Emoce ve Španělsku mezitím dramaticky narůstají.
Proti okamžité katalánské nezávislosti se postavila vlivná starostka Barcelony Ada Colauová, která vyzvala k jednání s centrální vládou. Tvrdý postoj premiéra Mariana Rajoye podpořili vůdci dalších parlamentních stran. Region v obavách z negativních dopadů současné nejisté politické situace opouštějí některé firmy, nejnověji mimo jiné provozovatel sítě dálnic Abertis.
Demonstraci svolala Katalánská občanská společnost pod heslem "Dost! Vraťme se ke zdravému rozumu".
Desítky tisíc lidí v sobotu demonstrovaly v Madridu za zachování jednoty Španělska, která je v ohrožení po referendu o nezávislosti Katalánska. Souběžně probíhaly protesty v Barceloně. I tam lidé požadovali dialog mezi katalánskou regionální reprezentací a španělskou vládou. Podobné demonstrace se v sobotu konaly i v pěti desítkách dalších španělských měst a brzy odpoledne v poklidu skončily. Některé banky a podniky mezitím přesouvají svá sídla z Katalánska. Španělé se proto bojí, že kromě politické krize zasáhne zemi i ta ekonomická.
90,1 procenta Katalánců by si přálo odtržení od Španělska, vyplývá to z výsledků referenda o nezávislosti, které ale místní vláda neuznala. Referenda se účastnilo 43 procent voličů, téměř 2,3 milionu lidí. Podle listu La Vanguardia oznámením výsledků začala běžet 48hodinová lhůta, kterou zákon zablokovaný španělským ústavním soudem dává katalánskému parlamentu na vyhlášení nezávislosti. Katalánské úřady však oznámily, že jednání poslanců za účasti premiéra Carlese Puigdemonta se uskuteční až v úterý.
Španělsko je po nedělním referendu v Katalánsku nejvíc rozdělené od pádu režimu diktátora Franciska Franka. Lidské vztahy otrávila politika, popisuje situaci v zemi španělský novinář a zpravodaj agentury EFE v Praze Gustavo Monge. "Madrid by měl otevřít cestu k ústavní reformě a legálnímu referendu, jehož výsledek uznají obě strany," říká Monge v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle něj jsou separatisté v Katalánsku v menšině a možné referendum by potvrdilo setrvání regionu ve španělské monarchii.
Katalánci čekají, jak skončí vyostřený spor mezi jejich regionální vládou a tou centrální v Madridu. Španělsko nechce o nezávislosti vyjednávat, katalánský premiér Carles Puigdemont je však odhodlaný vyhlásit samostatnost během několika dní. Sami obyvatelé přitom v této otázce nejsou jednotní. K urnám jich v neděli přišly podle neoficiálních odhadů dva miliony. Doma jich ale zůstalo ještě více, jenže ti nejsou slyšet. "Hodně se tu hraje na emoce, hlavně kolem policejní brutality," řekl Aktuálně.cz Čech Mikuláš Lubomirský, který se svou rodinou žije v Barceloně.
Ústavní soud ve Španělsku pozastavil pondělní zasedání katalánského regionálního parlamentu. Jeho poslanci na něm chtěli podle předsedy katalánské vlády Carlese Puigdemonta rozhodnout o jednostranném vyhlášení nezávislosti. Tu si v nedělním referendu navzdory policejním zásahům odhlasovaly podle neoficiálních výsledků dva miliony Katalánců. Ústavní soud ve čtvrtek prohlásil, že zasedání parlamentu by znamenalo porušení ústavy. Pokud přesto regionální poslanci zasednou a nezávislost odhlasují, přijdou podle listu El País o svá poslanecká práva a vystaví se hrozbě trestního stíhání.
Hrál finále fotbalového mistrovství světa i Ligy mistrů, ale jeden z nejtěžších zápasů kariéry čeká obránce Gerarda Piquého v pátek proti Albánii. A není to kvůli síle soupeře. Na sobě bude mít dres Španělska, přitom španělské fanoušky rozezlil svými vyjádřeními při událostech kolem referenda o nezávislosti Katalánska.
Katalánsko je ochotno vést zprostředkovaná jednání s Madridem. Z cesty k nezávislosti ale neustoupí a bude se řídit výsledky referenda. Uvedl to ve středu v televizním projevu katalánský premiér Carles Puigdemont. Přístup španělského premiéra Rajoye označil za nezodpovědný a na adresu krále Felipeho VI. dodal, že zklamal Katalánce, když ve svém projevu kopíroval postoj španělské vlády.
Katalánský premiér Carles Puigdemont oznámil, že region vyhlásí v následujících dnech jednostranně nezávislost na Španělsku. Separatistické snahy Barcelony v úterý večer odsoudil v projevu král Filip VI. Španělsku hrozí ústavní krize, která by mohla vyústit až v pouliční nepokoje nebo pád centrální vlády v Madridu. Situaci komplikuje neschopnost Madridu a Barcelony spolu vyjednávat. Přehled možných variant vývoje na Pyrenejském poloostrově.
Katalánský parlament se bude vyhlášením nezávislosti zabývat příští pondělí. Uvedl to tamní deník La Vanguardía s odvoláním na nejmenovaný zdroj z katalánské vlády. Pro nezávislost Katalánska na Španělsku se v referendu podle Barcelony vyslovilo zhruba 90 procent hlasů, ovšem při účasti necelých 43 procent katalánských voličů. Španělská vláda ale s osamostatněním území nesouhlasí a pohrozila, že v souladu s článkem 155 španělské ústavy by mohla pozastavit autonomii. Soud v Madridu zároveň začal vyšetřovat šéfa katalánské policie pro podezření ze vzpoury, protože 20. září údajně pomalu zareagoval na nepokoje, které následovaly po zatčení 14 katalánských činitelů.
Španělský král Felipe VI. v úterním televizním vystoupení před národem ostře kritizoval lídry Katalánska za uspořádání referenda o nezávislosti této autonomní oblasti na Španělsku. Jejich čin označil za porušení ústavy, šlo podle něj o projev nepřijatelné neloajality. Král v přímém televizním projevu zdůraznil, že katalánské vedení se dopustilo nezodpovědného chování a nejednalo podle práva a demokracie. Situaci v Katalánsku označil za velmi vážnou. Ve zhruba šestiminutovém vystoupení král upozornil, že mu velmi záleží na udržení jednoty. Stát podle něj musí v Katalánsku zajistit ústavní pořádek a vládu práva.
Unie by si měla víc ujasnit, co je to společné, ne podporovat "regiony" proti státu, ale podporovat (euro)občany v jednotlivých zemích.
O víkendu se v Barceloně, Madridu a dalších městech po celém Španělsku konaly masové demonstrace proti odtržení Katalánska. To si tamní obyvatelé odhlasovali ve sporném referendu 1. října. Vyhlásí katalánský parlament na úterním zasedání nezávislost? Jak zareaguje centrální španělská vláda? Projděte si hlavní otázky a odpovědi.
Španělský premiér Mariano Rajoy při pondělním setkání s šéfy opozičních politických stran obhajoval nedělní policejní zásah v Katalánsku, kde regionální vláda uspořádala referendum o nezávislosti. Policejní akce měla za následek stovky zraněných, což vyvolalo kritiku i v zahraničí. Předseda opozičních socialistů Pedro Sánchez násilí, při kterém podle poslední bilance bylo zraněno více než 1300 osob, hlavně civilistů, ostře odsoudil. Rajoy se také sešel s Albertem Riverou, vůdcem liberální a propodnikatelské strany Ciudadanos, která referendum rovněž odmítá.
Ve Španělsku jsou jen poražení, problematický je zákrok vlády, debata o nezávislosti se přenesla do roviny lidských práv. Referendum bylo jednostranné rozhodnutí, výsledky jsou relevantní jen pro katalánskou vládu, říká hispanista Traian Urban. Dodává, že španělská vláda neměla jinou možnost než se k situaci postavit tvrdě. Kdyby souhlasila a uznala referendum, spustil by se řetězový proces snah dalších regionů o nezávislost.
"Madrid bude muset být invenční a vymyslet způsob, jak získat čas a katalánskou dobrou vůli."
Od začátku října platí v Rakousku nový zákon, který zakazuje mít zahalený obličej na veřejném místě. Týká se hlavně muslimek, které nosí burku nebo nikáb. Za určitých okolností se ale vztahuje i na nošení medicínských roušek nebo klaunských masek. Zákon vyvolal v zemi protesty. Podle kritiků se týká jen malého počtu lidí a ohrožuje tamní otevřenou společnost. Nesouhlasí s ním ani rakouský prezident. "Je právem každé ženy obléknout se, jak chce," tvrdí Alexander Van der Bellen.
