Situace na frontě naznačuje, že se Rusko připravuje na novou fázi války, která by se mohla ubírat několika směry zároveň. Přestože ruští diplomaté pokračují v mírových jednáních s ukrajinskou i americkou stranou a stále častěji zaznívají hlasy o možném příměří v letošním roce, analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že Kreml nadále sází především na vojenské řešení konfliktu.
Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by Ukrajině mohl už příští rok zajistit částečné členství v EU. V rámci unikátního modelu by Kyjev mohl získat přístup k unijním institucím ještě před splněním všech podmínek pro plné členství. V úterý o tom informoval server Politico s odvoláním na evropské představitele a diplomaty.
Na Ukrajinu se vrátily drsné mrazy, teploty od začátku týdne padají až k minus 20. Do toho pokračují ruské útoky na energetiku.
Ukrajina bije na poplach. Rusko mělo Američanům nabídnout ekonomickou spolupráci v hodnotě 12 bilionů dolarů (v přepočtu přibližně 245 bilionů korun). Minulý týden to novinářům sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj navíc Američané dali jasně najevo, že si přejí ukončení války do letošního června.
Na sociálních sítích koluje video, které ukazuje nejspíš ruského vojenského velitele, jak přivazuje údajné dezertéry vzhůru nohama ke stromům v zasněženém lese, kope je a bije gumovým robertkem, zatímco vykřikuje vulgarismy a vyhrožuje jim za pokus o opuštění pozic. Není to přitom první podobný případ, který se mezi ruskými vojáky na Ukrajině odehrál.
Ukrajinský inženýr přišel s nečekaně jednoduchým protidronovým opatřením. Zařízení Aero Trawl ruské drony nesestřeluje, ale doslova je „loví“. Jde přitom o technologii za v přepočtu několik stovek korun.
Ruští trestanci, kteří byli zraněni v bojích na Ukrajině, jsou podle svědectví několika z nich nuceni vracet se zpět na frontu, aby zaplnili kritický nedostatek lidské síly. Některým z nich přitom byly amputovány končetiny a ruský stát jim neposkytl ani náhradní protézy. Ruská armáda je obviňována z toho, že bývalé trestance používá jako „kanonenfutr“ a posílá je na nejnebezpečnější úseky fronty.
Indie, největší odběratel ruské ropy přepravované po moři, zastaví dovoz ruské suroviny, oznámil to americký prezident Trump. Reakce Kremlu na sebe ale nenechala dlouho čekat a Vladimir Putin okamžitě zahájil rozhovory s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby potvrdil „strategické“ spojenectví – Čína totiž už nyní absorbuje rekordní objemy ropy, které Dillí pod tlakem Washingtonu začíná odmítat.
Rusko přišlo na ukrajinské frontě o přístup ke Starlinku, který se v posledním roce stal zásadní součástí jeho komunikace. Zatímco někteří ukrajinští představitelé mluví o katastrofě pro ruské jednotky, jiní zůstávají střízlivější. Pro Moskvu je však teď klíčovou otázkou, čím „téměř dokonalý“ systém amerického miliardáře Elona Muska nahradí.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou ti, kteří bojují na Ukrajině, „skutečnou ruskou elitou“ a válka je „společnou zkouškou všech Rusů“. Jenže data dlouhodobě ukazují, že ve skutečnosti umírá nejvíc lidí z chudých oblastí země. Trend se kvůli ochlazování ekonomiky může ještě zhoršovat, už teď se ale hovoří o více než milionu ztrát.
Mírová jednání v Abú Dhabí narážejí na zásadní překážku. Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k ukončení bojů, osud ukrajinské Doněcké oblasti zůstává hlavním předmětem sporů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil území za poslední nevyřešený bod. Pro Vladimira Putina je ovládnutí zbytku regionu otázkou politického přežití i strategické výhody, uvádí deník The New York Times.
Rusko systematicky ničí ukrajinské elektrárny a teplárny. Chce tak uprostřed mrazivé zimy zlomit odpor milionů lidí, které nechává bez tepla, světla a vody. Jelikož Vladimir Putin nedokáže zvítězit na bojišti, volí strategii teroru proti těm nejzranitelnějším. Podle odborníků z amerického think-tanku Atlantic Council jde o promyšlený pokus udělat z ukrajinských měst neobyvatelnou pustinu.
Ukrajinu trápí v posledních týdnech tvrdé mrazy a výpadky dodávek tepla kvůli ruským náletům na energetickou síť. Jedné z nejtěžších zkoušek za dobu své existence čelí i kyjevská zoologická zahrada, která bojuje o životy tisíců zvířat pomocí generátorů a kamen na dřevo. Potýká se i s nedostatkem personálu, který bojuje na frontě.
Polsko už není jen chudým „tankovým bojištěm“ mezi Východem a Západem, ale spíše „jižní Skandinávií“. Ve svém projevu na Oslo Security Conference to prohlásil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Představil i podle něj jedinou cestu, jak zastavit Vladimira Putina. Promluvil také o vztahu k Donaldu Trumpovi a o Nobelově ceně míru.
Ukrajina čelí jednomu z největších útoků této zimy. Rusko v noci na úterý vypálilo desítky střel a stovky dronů na energetickou síť, zatímco teploty v Kyjevě klesají k minus 24 stupňům. Úder přišel jen několik dní poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodl týdenní příměří. Podle Kyjeva Moskva schválně využívá mráz k teroru civilistů.
Západ zvažuje tvrdou, víceúrovňovou odpověď na případné porušování příměří na Ukrajině. Deník Financial Times s odvoláním na své zdroje uvedl, že opakované porušení dohody ze strany Ruska by mohlo spustit koordinovanou vojenskou reakci Evropy a Spojených států, vycházející z plánu projednávaného v posledních měsících.
Ukrajinští piloti dronů, kteří dříve s téměř naprostou převahou decimovali ruské jednotky, se nyní sami stali lovnou zvěří. Ruská armáda nasadila obávanou speciální jednotku Rubikon, která využívá sofistikované technologie a vlastní flotilu „lovců“ k vyhledávání a zabíjení operátorů až deset kilometrů za frontovou linií.
Stínová flotila tankerů, která pomáhá Rusku a Íránu obcházet sankce, čelí dosud největšímu tlaku. Západní země začaly lodě hromadně odstavovat, zabavovat a odebírat jim vlajky. Do hry vstoupila i Ukrajina, která na plavidla útočí svými drony. Cílem je odříznout agresivní režimy od peněz z prodeje ropy, což se podle analýzy týdeníku The Economist začíná konečně dařit.
Napadená Ukrajina čelí v důsledku ruských útoků na energetickou infrastrukturu kritické zimě bez světla a tepla. Česká iniciativa Dárek pro Putina proto na pomoc lidem v mrazu vybrala již přes 166 milionů korun. Nakupují se za ně generátory, které na východě země rozváží i spolupracovníci Aktuálně.cz. Pro deník popisují svou cestu a podmínky, kterým čelí.
Dvě ztracená letadla během jediného dne podtrhují trend posledních měsíců. Ukrajina provádí systematické údery proti ruskému letectvu a Moskva ztrácí stroje rychleji, než je dokáže vyrábět a udržovat v provozu. Podle analytika Lukáše Visingra nejde o kolaps, ale o problém, který Rusy dlouhodobě citelně oslabuje.
