Když začala invaze na Ukrajinu, vypadalo to, že Sergej Kirijenko, který posledních šest let v Kremlu odpovídá za vnitřní politiku, bude odsunut na vedlejší kolej. Jestřábi ve vládě o něm již dříve hovořili jako o změkčilém intelektuálovi, jenž není schopen bouchnout do stolu. Teď je ale všechno jinak.
Rusko den za dnem neúnavně podniká letecké nálety, dělostřelecky ostřeluje ukrajinský Donbas a pomalu, ale vytrvale postupuje, aby ovládlo průmyslové srdce svého souseda, napsala agentura AP. Podle ní se odehrává kampaň s vysokým rizikem, která může určit průběh celé války.
Ukrajinští vojáci nutně potřebují západní zbraně. Naučit se s nimi bojovat proti Rusům za tak krátkou dobu ale nemusí být v některých ohledech snadný úkol. To se týká i francouzských samohybných houfnic Caesar, které jsou důležitou zbraní využívanou na frontě.
Proruská dezinformační scéna v Česku se po výraznější aktivitě se začátkem války na Ukrajině opět vrací do stavu před invazí, míní politolog Miloš Gregor. "Máme tu tak do 10 procent skalních příznivců, kteří by mávali ruskou vlajkou, i kdyby přijela okupační vojska do Česka, a poté dalších 10 až 15 procent lidí, kteří jsou váhaví, ale ruskou propagandou se nechají zlákat," uvádí pro Aktuálně.cz.
Poslední čtyři roky skoro bez deště a válka na Ukrajině dostaly africké Somálsko do kritické situace. Země má kritický nedostatek potravin a hrozí jí největší humanitární krize za posledních třicet až čtyřicet let.
Viděli jsme zničené budovy a silnice, krvavé skvrny, spálená auta na ulicích a improvizované hroby. Země, která bývala lidem bezpečným domovem, teď připomíná jen utrpení, říká Matilda Bognerová, šéfka Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz líčí příběhy lidí, kteří se stali oběťmi ruských válečných zločinů. Její tým sbírá v zemi přímá svědectví.
Tisíce mrtvých a zraněných, zničené domovy i celá města, krádeže majetku i obilí. Ruská invaze na Ukrajinu si vybírá obrovskou daň na tamním obyvatelstvu a už teď je jisté, že se země bude z konfliktu dlouho vzpamatovávat. Vědci ale varují i před ničením přírody, která už možná nepůjde zachránit. Národní parky kolem pobřeží Černého moře jsou jedinečné a vědci se je snaží zachránit po desetiletí.
Profesionální pilot, informatika či kybernetika a robotika. Až na výjimky nesmí studenti z Ruska a Běloruska pokračovat v Česku ve studiu těchto vysokoškolských oborů. Spadají na ně sankce Evropské unie, která zakázala poskytování technické pomoci těmto dvěma zemím, což se týká i vysokoškolského vzdělání. Univerzity tak nyní musí vytipovat kritické obory na svých fakultách.
Předseda Senátu byl v minulém týdnu nejvyšším českým ústavním představitelem, který od začátku války na Ukrajině navštívil Spojené státy. Američané podle Miloše Vystrčila "registrují a rozlišují", jak se jednotlivé evropské země k ruské agresi staví. "Tato děsivá válka je zároveň příležitostí, abychom přenastavili vzájemné obchodní a hospodářské vazby," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jen čtyři Rusové dopředu věděli podle zdrojů agentury Bloomberg o datu a způsobu zahájení invaze na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin, ministr obrany Sergej Šojgu, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov a tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. V tak úzkém kruhu se rozhodlo o rozpoutání největšího vojenského konfliktu v Evropě od konce druhé světové války.
Jean Claude Sangwa přijel před dvěma lety do Ruska, aby tu studoval stejně jako tisíce dalších Afričanů. Loni ale začal navštěvovat univerzitu v Luhansku, separatisty kontrolovaném regionu na východě Ukrajiny, jehož nezávislost uznává pouze Rusko. To ještě netušil, že až k němu dojde Kremlem vyprovokovaná válka. V únoru se spolu se dvěma kamarády zapsal do místních milic.
Válečný zpravodaj Rádia Svobodná Evropa Marjan Kušnir vyrazil 7. června k ukrajinským jednotkám přímo na frontovou linii poblíž okupovaného města Svitlodarsk v Doněcké oblasti. Vyzpovídat vojáky se mu ale příliš nedařilo kvůli neustálému ruskému ostřelování.
Ukrajinský novinář si vynutil odpověď ruského ministra zahraničí na tiskové konferenci v Ankaře, kde Sergej Lavrov ve středu jednal se svým tureckým protějškem Mevlütem Cavusogluem. Žurnalista se ho zeptal, co z toho, co Rusové ukradli na Ukrajině kromě obilí, už také rozprodali.
V okupovaném jihoukrajinském Chersonu při atentátu zemřel místní činovník, který podle Ukrajinců kolaboroval s Ruskem. Dmytro Savlučenko, který měl v oblastní správě na starosti záležitosti rodin, mládeže a sportu, zahynul při bombovém útoku. Invazi dál sledujeme online.
Rusko již nasadilo podle odhadů přibližně 70 až 80 procent vojenské techniky z původního soustředění pro válku na Ukrajině. Ruská armáda má ale stále ještě k dispozici značné množství zbraní ve skladech, které může po tisících použít, upozorňuje generál Jiří Šedivý. "Jde pak o to, jak kvalitní jsou to zbraně a do jaké míry mohou ovlivnit obnovení ofenzivních operací," uvádí pro Aktuálně.cz.
Před začátkem ruské ofenzívy na Donbase varoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, že svět uvidí boje připomínající druhou světovou válku. Předpověď se zatím naplňuje v Severodoněcku. Rusové a Ukrajinci zde proti sobě stojí v brutální městské bitvě, podle agentury Reuters v jedné z nejkrvavějších od začátku invaze.
Mykola Kuličenko před kamerou Rádia Svobodná Evropa vzpomínal na několik březnových dní tohoto roku. Ukázal také, kudy mu obličejem měla proletět kulka vystřelená ruským vojákem. Jeho dva bratři takové štěstí prý neměli.
Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.
Spojené státy před ruskou invazí na Ukrajinu učinily bezprecedentní krok. Zveřejňovaly poznatky svých tajných služeb o plánech Vladimira Putina a už od prosince loňského roku informovaly, že se Kreml chystá zaútočit.
Ukrajinským obráncům, kteří se vzdali ruským silám v ocelárnách Azovstal, hrozí trest smrti. Deník Aktuálně.cz mluvil se ženou jednoho z vojáků, které Rusové na místě drží v zajetí. Čtyřiadvacetiletá Anna Zajcevová si při útěku z oceláren, kde se s čtyřměsíčním synem 65 dní skrývala, prošla filtračním táborem. “Každou minutu se modlím, aby se vrátil. Nevím o něm nic. Zelenskyj nás nezradil," říká.
