"Francie je ještě něco jiného a něco víc než průmyslová, zemědělská a vojenská mocnost." Tak zní slova z pondělního projevu kandidátky na francouzskou prezidentku Marine Le Penové, který přednesla na pařížském předměstí Villepinte. Jak se však ukázalo, stejně zněl i jeden z projevů neúspěšného kandidáta republikánů Françoise Fillona. Podle francouzských médií je Le Penová plagiátorka.
Americký prezident Donald Trump v sobotu oslaví sto dní v Bílém domě. Jeho úřadování již od počátku provází řada skandálů a kvůli svým prohlášením je častým trnem v oku veřejnosti. Zpěvačka Rihanna jej nazvala prasetem, raper Snoop Dogg na něj jako klauna ve videoklipu míří pistolí. Uživatelé sociálních sítí se pravidelně baví na jeho účet, ať už kvůli jeho vlasovému stylingu, nebo popleteným tweetům. Trumpa často zachraňuje první dáma, například když zapomene dát pravou ruku při hymně na srdce, ona sama ale ještě donedávna řešila soudní spor s britským bulvárem. Daily Mail o ní vloni napsal, že údajně pracovala v eskortních službách.
Mám představy, co by měl prezident dělat, nerozdělovat, nenálepkovat, spojovat, posilovat v lidech národního hrdost, měl by reprezentovat tento stát důstojně v zahraničí, měl by usilovat o konsensus na politické scéně, protože bez toho se nedají řešit klíčové problémy, říká kandidát na prezidenta Jiří Drahoš a dodává, že z jeho pohledu to současný prezident Miloš Zeman nedělá. Peníze na kampaň údajně nepřijme od politických stran. Odmítl by je i prý od Andreje Babiše. Nejmenoval by vládu s komunisty a názor, že by byl vítač uprchlíků, je podle jeho slov nesmyslný.
Vítězem prvního kola prezidentských voleb ve Francii je středový nezávislý kandidát Emmanuel Macron. Těsně za ním skončila kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Většina neúspěšných kandidátů i hlavních politických stran ve Francii už vyjádřila podporu Emmanuelu Macronovi. Le Penová se ve svém vystoupení označila za "kandidátku lidu". Macron s Le Penovou se utkají ve druhém kole prezidentského klání v neděli 7. května.
Francouzi v prvním kole volili nového prezidenta. O více než dvě procenta hlasů zvítězil Emmanuel Macron před Marine Le Penovou. Oba kandidáti se utkají ve druhém kole, které se bude konat 7. května. Samotné hlasování i následný vývoj situace ve Francii jsme sledovali online přenosu.
Soukromý život jednoho z kandidátů na post francouzského prezidenta Emmanuela Macrona připomíná román z červené knihovny. Jeho vztah s o 24 let starší ženou, která byla jeho učitelkou na střední škole, poutá velkou pozornost médií. Nejen kvůli neobvyklému věkovému rozdílu. Brigitte Macronová se aktivně podílí na předvolební kampani svého muže. Macron je podle průzkumů jedním z favoritů prvního kola francouzských prezidentských voleb. Ty začnou v neděli, v zámořských francouzských teritoriích už se hlasování rozběhlo.
"Francouzi na venkově a v malých městech jsou přesvědčeni o tom, že politické elity na ně kašlou, a hodlají jim to spočítat ve volbách. Ať už tím, že k nim nepůjdou, nebo hlasem pro krajní strany. Lidí, kteří ze samého zklamání hodlají volit nacionalistku Marine Le Penovou, je opravdu hodně a zdaleka to nejsou jen chudší nebo méně vzdělaní lidé," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz o prezidentských volbách ve Francii zpravodaj České televize v Paříži Petr Zavadil. První kolo hlasování proběhne už tuto neděli 23. 4., případné druhé kolo za 14 dní.
Turci budou tuto neděli hlasovat o změně ústavy. Pokud projde "ano", prezident Recep Tayyip Erdogan získá rozsáhlé pravomoce. Podle tureckého politologa Yunuse Emreho jsou ale prezidentský systém a demokracie v Turecku neslučitelné. "Celé devatenácté a dvacáté století probíhal proces demokratizace a 'pozápadnění' Turecka. Pokud ale v neděli Turci schválí změny ústavy, tohle skončí," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Istanbulu.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Názor na pana Babiše vám řeknu, až budu prezidentem a budu mít ochranku, mám velmi negativní názor na osobu pana Babiše a na to, co on provádí s touto zemí, je to názor, který zveřejňuji už pět roků, pan Babiš likviduje soukromé podnikatele, zatím se nestřílí lidé za politický názor, zatím ještě, ale mám pocit, že se vracíme do doby, kdy jsme byli pod nadvládou Sovětského svazu, tam to žene duo Andrej Babiš a Miloš Zeman, říká exposlanec Otto Chaloupka, který oznámil kandidaturu na prezidenta. Andreje Babiše by prý předsedou vlády nejmenoval. Chaloupkovy názory a podmínka za šíření nenávisti k romské menšině údajně nejsou překážkou.
Referendum o tom, koho ČSSD podpoří v prezidentské volbě, se uskuteční v listopadu. Rozhodlo o tom širší vedení strany během dnešního zasedání v Praze. Dosud se hovořilo o první polovině roku. Předsednictvo dostalo také možnost zvolit jiný postup než referendum, pokud zaručí, že se budou moci vyjádřit všichni členové strany, řekl novinářům premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Neočekáváme od prezidenta, že se bude především věnovat skutečným prezidentským povinnostem? Komentář Luďka Navary.
Už potřetí se v úterý odpoledne chystá Poslanecká sněmovna hlasovat o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která upravuje pravidla pro národní parky a týká se zejména Šumavy. Poprvé sněmovnou schválený vládní návrh novely odmítli senátoři, když přísnou ochranu šumavských lesů omezili. Jejich podněty však poslanci na začátku března 117 hlasy odmítli, načež zákon vetoval prezident Miloš Zeman. I napotřetí je pravděpodobné, že novela projde, tentokrát by už však zákon začal platit.
Sesuvy půdy v Kolumbii, k nimž došlo z pátku na sobotu, si vyžádaly už 262 obětí, z toho nejméně 43 dětí. Vojáci v neděli ráno informovali, že dalších 220 lidí se pohřešuje. To však o několik hodin později prostřednictvím Twitteru odmítl prezident Juan Manuel Santos. Přes 200 Kolumbijců během povodní a následného sesuvu půdy utrpělo zranění, původní zprávy uváděly dvojnásobnou cifru. Sesuvy, které zničily většinu čtyřicetitisícového města Mocoave na jihozápadě země při hranici s Ekvádorem, následovaly po prudkých deštích, které rozvodnily místní řeky. V oblasti zasahuje více než 1100 vojáků a policistů.
Za zmínku stojí prezidentovo zdraví. Mozek mu pracuje, ale tělo chřadne a jeho majitel vzbuzuje lítost.
Docela prostince půjde o to, zda čeští voliči stojí o slušného, úspěšného člověka, který má rozhodně na to, aby prezidentskou funkci zvládl.
Turci žijící v cizině začali v pondělí hlasovat v referendu, které má rozhodnout o prezidentských pravomocích. Pokud by lidé schválili změnu ústavy, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Turečtí politici navštěvovali v minulých týdnech evropské země, aby přesvědčili místní Turky k hlasování pro změnu ústavy. Němci nebo Nizozemci jim to však zakázali, což mezi státy vyvolalo roztržku.
Na politiky nové éry, kteří skoncují s dosavadním politickým systémem, se snažili pasovat v pondělí večer v televizní debatě nejvážnější uchazeči o křeslo francouzského prezidenta. V debatě se sešlo celkem pět kandidátů na prezidenta, kteří mají podle průzkumů veřejného mínění největší podporu voličů: vedle největších favoritů Emmanuela Macrona a Marine Le Penové také François Fillon, Benoît Hamon a Jean-Luc Mélenchon.
Pět hlavních kandidátů na francouzského prezidenta se večer střetne v první televizní debatě. Před kamerami se v souboji slov sejde kandidát republikánů François Fillon, centrista Emmanuel Macron, šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová, kandidát socialistů Benoît Hamon a kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon. Všem kandidátům jde o hodně - chtějí získat nerozhodnuté voliče.
Ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek a prezident Miloš Zeman k sobě našli cestu. I když spolu ne ve všem souhlasí, dokážou spolu diskutovat a dohodnout se. "Dneska nesedím v kanceláři s tím, že bych se bál, co zase prezident řekne. Kdybyste se mě ale zeptali před dvěma lety, nebyl bych si tím jistý," přiznává pro Hospodářské noviny Zaorálek. Naopak nesouhlasí například s tím, že se prezident odmítá účastnit veřejných předvolebních debat se svými protikandidáty.
