Česká republika se v rámci Evropské unie řadí ke státům, v nichž je minimální mzda nejnižší. Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou je v porovnání evropských států rovněž nižší. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.
O návrhu má jednat tripartita 25. července. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve oznámil, že ministerstvo práce připravuje návrh zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 000 korun. Podle zaměstnavatelů je reálné zvýšení o 600 nebo 700 korun.
Nejvíce volných pracovních míst nabízejí úřady práce na pozici pomocných pracovníků ve výrobě. Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají.
Novinka funguje od dubna a zatím si o ni zažádalo 85 lidí, z toho 21 uspělo a čerpají nejčastěji 1500 korun měsíčně. Příspěvek, který lze čerpat maximálně 12 měsíců, lze od začátku dubna žádat v pěti krajích, které mají v Česku nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Teď k nim tedy přibyl ještě Královéhradecký kraj. Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí 1000 korun až 3500 korun, a to podle vzdálenosti dojezdu.
Brigádníci, kteří začali s hledáním práce až nyní, mají stále šanci. Práce je totiž dostatek. Problém je v tom, že převažuje nabídka méně kvalifikovaných prací. A o ně vysoký zájem, například ve srovnání s administrativou, není. Odměny přitom vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu.
Naopak množství zaměstnanců ze států mimo osmadvacítku je proti předkrizovému stavu zhruba poloviční. Vyplývá to ze zprávy pro vládu o potírání nelegálního zaměstnávání a ze statistik o zaměstnávání cizinců.
Nezaměstnanost v Česku v červnu klesla z květnových 5,4 procenta na 5,2 procenta. Uchazečů o práci bylo zhruba 384 000, nejméně od prosince 2008. Oznámil to dnes Úřad práce ČR. Nezaměstnanost vytrvale klesá od února, meziročně se snížila o jeden procentní bod. Podle analytiků se ekonomika blíží stavu plné zaměstnanosti
Počet nezaměstnaných proti květnu klesl o 3,2 procenta na 3,77 milionu. To představuje nejnižší úroveň od září 2009. Přispěla k tomu zejména turistická sezona. Více než třetina nových pracovních míst totiž vznikla v pohostinském průmyslu.
Firmy, které mají miliony zaměstnanců, zatím zaměstnaly jen 54 uprchlíků. Německo tak celkem rychle vystřízlivělo z původních pozitivních očekávání, píše německý deník FAZ. Odborníci vidí minimálně dvě základní překážky, které uprchlíkům brání v tom, aby se výrazně více prosadili na pracovním trhu: nedostačující nebo žádné znalosti německého jazyka a chybějící kvalifikace.
Hodnota britského pasu kvůli brexitu klesá. Atraktivitu jednotlivých světových pasů zkoumá již od roku 2011 ‘Quality of Nationality Index’. Jeho autor nyní předvídá pád britského pasu až třeba za ten portugalský, řecký nebo český.
Dva odboráři z úřadu města Jérez na jihu Španělska nechodili 15 let do práce, prý je plně zaměstnávala odborová činnost. Přesto brali plat. Když na to přišla kontrola a úřad je chtěl propustit, ostře se ohradili, že jednali podle pravidel. Podle listu El País je jeden z nich řidičem a druhý zahradníkem. Když letos na jaře proběhl na úřadě audit efektivity práce, zjistil, že se letos v práci ani jednou neukázali a berou plat. Fungovali tak od roku 2001. Když je chtělo město patřící k nejzadluženějším v zemi propustit, muži argumentovali dohodou odborů se zaměstnavatelem: že mohou využít část pracovní doby pro odbory. Hodiny přitom využívali i za kolegy, kteří je nevyčerpali.
Ženy v Česku vydělávaly loni v soukromém sektoru v průměru o 24 procent méně než muži. Měly průměrně kolem 23 400 korun hrubého, muž si přišel na zhruba 30 800 korun. Ve veřejné sféře dostávaly ženy v průměru o 17 procent peněz méně (zhruba 26 200 korun), muži měli 31 400 korun. Vyplývá to z údajů informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce. K odstranění rozdílného odměňování pracovnic a pracovníků má přispět pětiletý projekt, který resort nyní zahajuje. Ženy si loni za celý rok vydělaly ve veřejném sektoru v průměru o 63 300 korun méně než muži. V soukromé sféře měly v peněžence za loňských 12 měsíců průměrně o 88 524 korun méně.
Poslanci definitivně rozhodli o zákazu prodeje ve větších obchodech během svátečních dnů. Nakonec se podařilo prosadit původní senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, podle kterého budou mít obchody zavřeno během sedmi svátků - 1. ledna, na Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince.
Nejistota ve Velké Británii i celé Evropské unii a pokles zájmu o české zboží povedou podle ekonomů k nižšímu růstu mezd, než s jakým analytici dosud počítali. Dobrou zprávou pro domácnosti ale je, že kromě mezd a HDP pravděpodobně klesne i inflace. Propad britské libry lze využít k výhodným nákupům, postupně však ceny na tamním trhu stoupnou.
Dojít si na pokladnu pojišťovny pro stotisícové bolestné za velkou modřinu způsobenou v práci zní jako sen. Přesto takové odškodnění umožňovalo nařízení vlády o pracovních úrazech z loňského listopadu. Po půl roce bude s přehnanou náhradou za některé pracovní úrazy konec.
Za roboty, díky nimž zaměstnavatelé ušetří náklady za lidské pracovníky, by se mělo odvádět sociální pojištění. Navrhuje to lucemburská poslankyně Evropského parlamentu. Kritici návrhu uvádějí, že se dosud neprokázala souvislost mezi robotizací a nezaměstnaností.
Pouze čtvrtina Evropanů hodnotí prostředí, v němž pracují, jako přívětivé. Nejhorší situace je podle průzkumu v Řecku, relativně nejlepší ve Finsku. Česká republika se nachází na devátém místě z jednadvaceti, vyplývá z porovnání OECD.
Nejvíce výpovědí letos rozdala společnost ZKL Hanušovice, která přišla o hlavního zákazníka. Dalším důvodem propouštění mohou být levné suroviny, ruské embargo nebo stěhování výroby. Podle ekonomů jde o přirozený jev - firmy, které nezvládnou držet tempo, se najdou i v době ekonomického rozkvětu. Najít nové místo je nyní mnohem jednodušší než ještě před pár lety, v době krizového útlumu.
Ženy v Česku mají méně volného času než muži. Muži sice odpracují víc hodin v zaměstnání než ženy, ty se ale zas mnohem víc starají o domácnost, děti a příbuzné. Ukázal to první ročník výzkumu o proměnách společnosti, jehož výsledky v pondělí představili autoři ze sociologického ústavu Akademie věd ČR. Zkoumali loni situaci více než 8000 lidí nad 18 let - studentů, rodičů dětí, svobodných i seniorů.
Česká firma v open space rozestaví reproduktory, které by měly odstínit lidské hlasy v okolí. "Pořád je sice uslyšíte, slovům ale nebudete rozumět, a tím to nebude odvádět vaši pozornost od práce," vysvětluje zvukový expert. V USA a západní Evropě je technologie takzvaného sound maskingu známá přes 30 let, do Česka dorazila teprve loni v říjnu.
