V ruském městě Mědnoje v Tverské oblasti nechaly úřady odstranit vojenské kříže z polských válečných hrobů. Na místě je asi šest tisíc ostatků padlých z takzvaného Katyňského masakru z let 1940 a 1941. Polákům se to nelíbí a proti odstranění se hlasitě ozvali. Není to přitom poprvé, co Rusko odstraňuje nepohodlné zmínky o své vlastní historii.
Desetitisíce Poláků prošly v neděli Varšavou, aby vyjádřily podporu svému favoritovi před blížícím se druhým kolem prezidentských voleb. Poláci se budou příští neděli rozhodovat mezi vládním kandidátem Rafalem Trzaskowským a kandidátem opozice Karolem Nawrockým. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procenta občanů.
Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál varšavský starosta Rafal Trzaskowski z Občanské platformy, ve druhém kole se utká s historikem Karolem Nawrockým z opoziční strany Právo a spravedlnost. Co to pro Polsko znamená, kdo se stane prezidentem a kdo se volby snaží ovlivnit, v rozhovoru pro Aktuálně.cz rozkrývá Maciej Ruczaj, polský politolog žijící v Praze.
V Polsku proběhlo první kolo prezidentských voleb. Do dalšího klání postoupil z prvního místa liberální starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, který změří své síly s konzervativcem Karolem Nawrockým. Politický analytik žijící v Polsku Jan Lupoměský připomíná, že letošní vítěz prvního kola byl velice blízko prezidentskému mandátu už po minulých volbách.
Rusko v čase konání prezidentských voleb v Polsku, které je jednou z klíčových zemí kontinentu, zesílilo informační válku. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR označuje operaci známou jako "Dvojník" za jednu z nejrozsáhlejších a nejdéle trvajících ruských dezinformačních kampaní zaměřených na země EU a NATO.
Polsko dlouhodobě patřilo mezi státy, ve kterých se napadená Ukrajina těšila vysoké podpoře. První indicií změny byl lednový průzkum. Ukázal, že více než polovina Poláků se domnívá, že rozsah pomoci ukrajinským uprchlíkům je příliš velký. Sestupného trendu využil krajně pravicový kandidát na prezidenta Slawomir Mentzen. Volá po dohodě s Putinem a svými protiukrajinskými názory se netají.
V Polsku narůstají protiukrajinské nálady, situace se vyostřuje i kvůli nadcházejícím prezidentským volbám, jejichž první kolo se koná tuto neděli. Mnozí uprchlíci ze sousední země popisují, že se setkávají s nepřátelským postojem v dopravě, ve školách nebo v online prostředí. Píše o tom stanice BBC.
Kreml svůj pohled stočil na Evropu. Nabírá více vojáků, nově vyrobenou vojenskou techniku a zbraně už neposílá do bojů na Ukrajině, ale šetří si je. U společných hranic rozšiřuje základny i železniční síť pro případný konflikt se zeměmi NATO.
Na autobusovém nádraží ve Vratislavi v západním Polsku mířil 49letý Serhij S. zpět do Německa, když ho zastavila polská policie. V batohu měl předměty, které na první pohled působily neškodně: zapalovač, láhev od džusu, dva kapesní nože. Jenže láhev byla plná parafínu a součástí výbavy byla i příručka o pyrotechnice v ruštině.
Kdy se můžeme "těšit" na Polsko vyzbrojené jadernými zbraněmi? A shodují se stále všichni v zemi našich severních sousedů na pomoci Ukrajině a Ukrajincům? Nejen o tom mluví v rozhovoru pro Spotlight Maciej Ruczaj z Centra transatlantických vztahů, který dříve působil jako polský velvyslanec v Bratislavě.
Slova o nutnosti bavit se o zapojení Polska do programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO zaznívají od prezidenta Andrzeje Dudy opakovaně, konstatuje Maciej Ruczaj z Centra transatlantických vztahů, který dříve působil jako polský velvyslanec v Bratislavě. Polsko se i díky sebevědomé bezpečnostní politice označuje za tygra Evropy, Ruczaj v rozhovoru pro Spotlight popisuje další souvislosti.
Tisíce lidí z celého světa, včetně 80 přeživších holokaustu, prošly ve čtvrtek při Pochodu živých bývalým vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau, aby si připomněly 80. výročí jeho osvobození Rudou armádou v lednu 1945. Symbolická tříkilometrová trasa od nechvalně známé brány s nápisem „Arbeit macht frei“ ke krematoriím vzdala hold více než 1,1 milionu obětí, převážně Židů.
O Lublinu se říká, že je městem inspirace. Díky své strategické poloze spojující východní a západní Evropu nabízí jedinečnou směs tradic a vlivů, díky čemuž je zajímavou destinací pro cestovatele, kteří chtějí z Polska poznat víc. Před druhou světovou válkou tu žila početná židovská komunita, a město si proto vysloužilo přízvisko Jeruzalém severu.
V Bělorusku chybí až 200 tisíc pracovníků, stejné číslo podle odhadů uteklo po protestech v roce 2020. Krizi se snaží zažehnat diktátor Lukašenko, kterému nabídl příchod až 150 tisíc nových lidí pákistánský premiér. Jenže okolní evropské země z toho moc nadšené nejsou, v minulosti už totiž Lukašenko používal migranty jako zbraň a způsobil tím humanitární krizi na hranicích.
"Zázračné dítě" rakouské politiky Sebastian Kurz spojil síly se spoluzakladatelem společnosti NSO Šalevem Huliem, který stojí za špionážním softwarem Pegasus. Zatímco jeden čelí obvinění z korupce a křivého svědectví, druhý z prozrazení důvěrných informací. Společně založili společnost Dream Security, která má chránit vládní instituce a firmy před kybernetickými útoky.
Zámostí, polsky Zamość, známé jako „Padova severu“, „perla renesance“ či „město arkád“, je jedním z nejkrásnějších měst v Polsku. Založil ho v 16. století polský velkokancléř Jan Zamojski, pravá ruka krále a vizionář, který miloval vše italské, a tak si přizval architekta Bernarda Moranda, rodáka z Padovy, aby na dávné obchodní trase spojující Varšavu a Lvov vytvořil něco nevídaného.
Dnes je to právě 15 let od tragédie u ruského Smolenska. Polské vládní letadlo havarovalo 10. dubna 2010 cestou na pietní akt k 70. výročí katyňského masakru. Nehodu nepřežilo všech 96 osob na palubě, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského. Reportér Aktuálně.cz Jiří Just byl na místě mezi prvními. Ve své reportáži přiblížil čtenářům tamní atmosféru a nyní ji znovu připomíná v rozhovoru.
V ruské Katyni zažilo Polsko v roce 1940 obrovskou tragédii, při příletu na vzpomínkovou akci o 70 let později se zase zřítilo polské vládní letadlo s prezidentem a dalšími představiteli země. Událost jako zahraniční redaktor České televize tehdy sledoval Miroslav Karas. Jak po patnácti letech na tuto tragédii vzpomíná?
Zásilky plné polštářů, kosmetiky a erotických pomůcek. Na první pohled nic podezřelého. Jenže uvnitř nich se skrývaly improvizované výbušniny. Výsledek? Tři požáry během tří dnů ve třech evropských zemích a především podezření na síť řízenou ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Vyšetřování odhaluje obrysy nové, znepokojivé formy sabotáže.
