Ve Varšavě vyšly do ulic statisíce účastníků protestního pochodu, který svolala liberální opoziční strana Občanská platforma. Cílem demonstrace je mobilizovat voliče proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři odhadli účast na půl milionu lidí, demonstrace se konaly také v dalších velkých městech, včetně Krakova a Štětína.
Zákaz dodávek ruské ropy stojí polskou rafinérskou společnost PKN Orlen miliony dolarů denně. Firma uvádí, že má problém shánět alternativní dodávky pro svou českou rafinerii v Litvínově, píše na svém webu deník Financial Times (FT). Podle generálního ředitele polské firmy Daniela Obajteka by protiruské sankce měly být přísnější.
Bývalý ruský zmocněnec pro práva dětí Pavel Astachov ospravedlňoval ve vysílání státní televize Rossija 1 vraždění velvyslanců. Dle jeho slov by se jednalo jen o "odvetná opatření za nepřátelské akce", která patří k povaze války a on sám je nepovažuje za zločin. "Dobře mě tohle učili ve škole KGB na fakultě kontrarozvědky," podotkl na prokremelské stanici.
"Měla jsem pocit, že píšu o absolutně historickém tématu, které je už jenom vzpomínkou a nikdy se nemůže v naší části Evropy opakovat," říká polská novinářka Magdalena Grzebałkowská, která pro svou knihu vyzpovídala pamětníky, kteří prožili hrůzy druhé světové války jako děti. Pak Rusko zaútočilo na Ukrajinu. "A najednou se téma stalo opět aktuální."
Tisíce lidí se dnes sešly v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi na Pochodu živých, každoroční připomínce holokaustu. Konání pochodu letos připadlo na předvečer 80. výročí vypuknutí povstání ve varšavském ghettu. Organizátoři odhadli počet účastníků na 10 tisíc. Byl mezi nimi i italský prezident Sergio Mattarella, uvedla média.
Přestože Marian Jurečka kdysi coby ministr zemědělství plánoval, že Česko bude do roku 2030 soběstačné v pěstování zeleniny a ovoce, trend je zatím spíše opačný. Mnozí čeští pěstitelé tvrdí, že kvůli vysokým nákladům na energie i zaměstnance nemohou konkurovat levnější zahraniční produkci. A žádají pomoc státu. "Náš segment zasáhla energetická krize velmi tvrdě. Bojujeme o přežití," říká pěstitel.
Jestli nějakými auty Poláci ve druhé polovině 20. století zaplavili další země východního bloku, byly to lehké užitkové vozy. Nikdo další se do jejich produkce příliš nehrnul a nejen Poláci je potřebovali. Na konci 50. let tak vedle Žuku vznikla i Nysa. Jejím předchůdcem přitom byly kancelářské židle a nemocniční lůžka.
S tradičními vojenskými poctami přijal ve čtvrtek českého prezidenta Petra Pavla ve Varšavě jeho polský protějšek Andrzej Duda. K Prezidentskému paláci přijel Pavel s manželkou Evou v 11:00 a po společném jednání položil věnec u hrobu Neznámého vojína z polsko-sovětské války. Setkal se také s předsedkyní Sejmu Elžbietou Witekovou a s předsedou polského Senátu Tomaszem Grodzkým.
Bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski je nápadně opálený. "Důsledek lyžování ve 3000 metrech," usměje se v narážce na fakt, že částečně žije ve Švýcarsku. Politický důchod ale tráví i v kanceláři a často na Ukrajině. Zatímco domácí politiku po odchodu z funkce opustil, Ukrajinu ne. "Pomáhám Ukrajincům, aby se dostali do EU. Zaslouží si to," říká Kwasniewski v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Maďarsku vládne autoritářský vůdce Viktor Orbán, demokracie oslabuje i v Polsku. Česko ale tomuto směřování odolává. Oproti obavám části lidí neohrozili demokracii ani bývalý prezident Miloš Zeman a expremiér Andrej Babiš, píší čeští politologové v článku uveřejněném v časopise Kalifornské univerzity. Ustavení režimu podobného Maďarsku či Polsku není pravděpodobné, i díky odlišné historii, míní.
V čele protestního pochodu zpívá do megafonu náboženské písně. Homosexualita podle něj vede k pedofilii, liberální ideologie ničí polskou kulturu. Mladý Antek je pro přísný zákaz potratů a chce se stát knězem. Pak se ale zamiluje a jeho pohled na svět se začne proměňovat. Radikální změnu sleduje dokument Polské modlitby, který uvede festival Jeden svět.
Kniha a televizní reportáž tento týden v Polsku rozpoutaly hojně sledovaný případ týkající se papeže Jana Pavla II. Podle nových zjištění měl nejen vědět o sexuálním násilí v církvi, ale ještě jako krakovský arcibiskup ho údajně pomáhal krýt. Poslanci vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na to okamžitě zareagovali tak, že odhlasovali rezoluci, která "mediální hon" odsuzuje.
