Odborářská centrála po roce opět svolává zástupce zaměstnanců do jedné z pražských sportovních hal. Ekonomika roste, firmy by proto měly lidem přidat výrazněji, tvrdí. Mezi další aktuální témata patří také růst minimální mzdy a změny v zákoníku práce.
Studie britské odborové centrály porovnala růst reálné mzdy, tedy výdělku očištěného o inflaci, v letech 2007 až 2015. Z členských zemí OECD si jednoznačně nejlépe vedlo Polsko, nejhůře Řecko a Velká Británie. Česko skončilo páté od konce.
Řidiči hromadné dopravy v regionech jsou málo placení, a proto jich je podle odborů nedostatek. Odborářům se nelíbí, že kraje vyhlašují veřejné zakázky na dopravu na základě nejnižší ceny. Vyhrávají tak firmy s nejnižšími mzdami pro řidiče. Odboráři navrhovali, aby vláda stanovila obecně platným právním předpisem minimální mzdu řidičů v rámci veřejných zakázek. Ministerstvo práce navrhuje opatření, která mají zvýšit minimální zaručenou mzdu o 4600 až 5600 korun. Šéf dopravních odborů Luboš Pomajbík řekl, že si musí propočítat, jak se navržená opatření do odměňování řidičů promítnou.
Po zvýšení platů lékařů a učitelů chceme vyšší mzdy i pro hasiče a policisty, tvrdí v rozhovoru pro pořad Hra o peníze předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něho by některé soukromé firmy nyní zvládly i zvýšení mezd kolem deseti procent.
Loni činila měsíční minimální mzda 9200 korun, na začátku letošního roku se zvýšila na 9900 korun. Pro příští rok ministerstvo navrhlo růst na 11 000 korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá novelu, která má garantovat minimální možný výdělek pro řidiče autobusů ve veřejné dopravě. Odbory to dlouhodobě požadují, hrozily dokonce stávkou. Předseda Svazu průmyslu a dopravy doporučuje spíše změnit systém výběrových řízení, v nichž zvítězí vždy nejlevnější dopravce.
Ministerstvo práce navrhlo růst ze současných 9900 korun na 11 000 korun. Odbory chtěly o pětistovku více, naopak pro zaměstnavatele bylo přijatelné zvýšení maximálně na 10 600 korun. Částku tedy určí vláda.
O návrhu má jednat tripartita 25. července. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve oznámil, že ministerstvo práce připravuje návrh zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 000 korun. Podle zaměstnavatelů je reálné zvýšení o 600 nebo 700 korun.
Prezident Miloš Zeman vetoval školský zákon kvůli tomu, že dával obcím povinnost zajistit místa ve školkách i pro dvouleté děti. Poslanci jeho veto přehlasovali a zákon schválili. Nyní ale couvají – opozice chce ze zákona místa i pro dvouleté děti vyškrtnout, nebo alespoň upravit podmínky, za kterých by dvouleté děti mohly do školek chodit. Požadují to i školské odbory a změny připouští i ministerstvo školství.
Dva odboráři z úřadu města Jérez na jihu Španělska nechodili 15 let do práce, prý je plně zaměstnávala odborová činnost. Přesto brali plat. Když na to přišla kontrola a úřad je chtěl propustit, ostře se ohradili, že jednali podle pravidel. Podle listu El País je jeden z nich řidičem a druhý zahradníkem. Když letos na jaře proběhl na úřadě audit efektivity práce, zjistil, že se letos v práci ani jednou neukázali a berou plat. Fungovali tak od roku 2001. Když je chtělo město patřící k nejzadluženějším v zemi propustit, muži argumentovali dohodou odborů se zaměstnavatelem: že mohou využít část pracovní doby pro odbory. Hodiny přitom využívali i za kolegy, kteří je nevyčerpali.
Poslanci definitivně rozhodli o zákazu prodeje ve větších obchodech během svátečních dnů. Nakonec se podařilo prosadit původní senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, podle kterého budou mít obchody zavřeno během sedmi svátků - 1. ledna, na Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince.
Nejvíce výpovědí letos rozdala společnost ZKL Hanušovice, která přišla o hlavního zákazníka. Dalším důvodem propouštění mohou být levné suroviny, ruské embargo nebo stěhování výroby. Podle ekonomů jde o přirozený jev - firmy, které nezvládnou držet tempo, se najdou i v době ekonomického rozkvětu. Najít nové místo je nyní mnohem jednodušší než ještě před pár lety, v době krizového útlumu.
Při násilných střetech mezi policií a členy učitelských odborů v Mexiku v neděli zahynulo šest lidí. Informovali o tom podle agentury AP představitelé odborů a státu. Více než stovka lidí navíc utrpěla zranění. Policie také 21 demonstrantů zadržela. Odboráři na jihu Mexika blokovali silnice a zapalovali automobily. Národní konfederaci zaměstnanců ve školství (CNTE) se nelíbí vládní reforma vzdělávacího systému, jejíž součástí je povinné testování učitelů. Protestuje také proti uvěznění odborových předáků kvůli obviněním z praní špinavých peněz a z dalších trestných činů. Všech šest mrtvých jsou civilisté a jeden dva z nich členové odborů, uvedl guvernér státu Oaxaca Gabino Cué.
Odboráři v kolínské automobilce TPCA dnes vyhlásili stávkovou pohotovost. Kolektivní vyjednávání nevede k výsledku, řekl předseda odborů Kovo při TPCA Ivo Navalaný. Automobilka dnes oznámila, že zvýší od června mzdy tarifních zaměstnanců o 700 Kč. Podle mluvčího Marka Hovorky chce uklidnit situaci, protože zaměstnanci očekávali zvýšení platů už od dubna. "Jednání se táhne dlouho a nevede k žádnému výsledku. Příští týden začneme podnikat kroky směřující k zákonné stávce, pokud nás zaměstnanci podpoří," uvedl Navalaný. Odbory požadují zvýšení tarifních mezd o 1350 Kč, zavedení směnného příplatku 450 Kč a úpravu podmínek pro vyplácení 13. platu. Ohlášené zvýšení platů považují za nedostatečné.
Školské odbory vyhrožují stávkou v případě, že vláda nezvedne ve školství platy. Odboráři požadují přidání o deset procent, a to všem zaměstnancům - učitelům i nepedagogickým pracovníkům. Usilují také o to, aby do školství plynulo víc peněz. Snahu i případné akce školských odborů podporuje Českomoravská konfederace odborových svazů. K růstu platů o deset procent se kloní i ministryně školství Kateřina Valachová. Ministr financí Andrej Babiš se zmínil o pěti procentech.
Letošní analýza mezinárodní odborové konfederace ITUC porovnala celkem 141 zemí. Česká republika skončila ve skupině zemí zařazených do druhé nejlepší ze šesti skupin, dochází zde ovšem k "opakovanému porušování práv".
Přispívat na internet, telefon nebo elektřinu budou muset firmy jen těm lidem, kteří pracují z domova trvale. Kromě zaměstnavatelů vyhovuje toto pravidlo i odborářům. Podrobnější pravidla jsou součástí návrhu novely zákoníku práce, kterým se nyní bude zabývat vláda.
Striktní pravidla práce, která přinesla před sto lety druhá průmyslová revoluce, postupně skončí. Podle prezidentky Mezinárodní asociace agentur práce C. A. Muntzové přestává platit "jednota času i místa" a zaměstnanci mají stále flexibilnější podmínky. Nevýhodou volnosti je, že práce a volný čas se budou prolínat více než dosud a zaměstnanci se nebudou moci příliš spoléhat na pomoc odborů.
Už příští pátek zazní v Paříži úvodní hvizd fotbalového Eura 2016. A odbory přitvrzují ve svém boji proti chystaným reformám. Stávkují zaměstnanci železniční společnosti SNCF, ve čtvrtek se k nim připojili pracovníci pařížské městské hromadné dopravy. Den po začátku fotbalového šampionátu se hodlají do protestu zapojit i piloti Air France. Vláda ale odmítá sílícímu tlaku ustoupit. Francouzský prezident Francois Hollande nehodlá reformu odvolat. "Je to dialog hluchých," hodnotí rozhovory mezi vládou a odbory ekonom Vincent Chaudel ze společnosti Kurt Salmon.
Zhoršení kvality péče se s ohledem na aktuální situaci nemocnic obává 67 procent ředitelů nemocnic, téměř tři čtvrtiny se obávají i zhoršení její dostupnosti. Ukázal to průzkum Barometr českého zdravotnictví. Proti loňsku obavy o kvalitu péče stouply o pětinu a dostupnost o 17 procentních bodů, řekl ve středu novinářům Daniel Vavřina ze společnosti HealthCare Institute (HCI), která šetření uspořádala letos poosmé. Podstatně vzrostl také podíl ředitelů, kteří pociťují nedostatek administrativních pracovníků. Zatímco loni chyběli devíti procentům nemocnic, letos už 35 procentům.
