Úřady v některých zemích z preventivních důvodů pozastavují očkování proti covidu-19 látkou AstraZeneca. Důvodem je výskyt případů krevních sraženin po vakcinaci. Úmrtí ohlásilo Dánsko a Rakousko, očkování šarží s označením ABV5300 přerušilo Estonsko, Norsko a další státy. Vakcinolog Roman Chlíbek v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, nakolik jsou tato zjištění závažná.
Na přelomu března a dubna spustí Úřad vlády s ministerstvem zdravotnictví kampaň na podporu očkování. Stát bude zhruba 50 milionů korun. Intenzita kampaně se bude měnit v závislosti na poptávce lidí po vakcinaci. Klíčové bude motivovat 30 procent lidí, které lze označit jako popírače informací, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz spoluautor kampaně Daniel Köppl.
V Česku se nepoužívají šarže vakcíny proti covidu-19 od firmy AstraZeneca, kterými dočasně a preventivně přestalo očkovat Dánsko či Norsko kvůli závažným případům krevních sraženin u několika očkovaných lidí. Státní ústav pro kontrolu léčiv žádná podobná opatření nechystá, uvedla jeho ředitelka Irena Storová. Podobné komplikace se v Česku zatím neobjevily, dodal ministr Jan Blatný.
Objednávky na nákup vakcíny Sputnik V přibývají. Po Slovensku, Maďarsku, Argentině nebo Srbsku projevily zájem další země, například Maroko, Jordánsko či Keňa. V Česku vstoupil ruský preparát razantně do politiky. Prezident Miloš Zeman žádá odchod Jana Blatného kvůli tomu, že ministr zdravotnictví nechce dovézt vakcínu bez schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA).
Rychlé šíření koronavirové varianty omikron mění pravidla hry. Dvě injekce vakcíny přestávají být dostatečnou ochranou a úřady po celém světě nabádají obyvatele, aby se nechali naočkovat posilující dávkou. Jakou ale zvolit? Nabízíme podrobné srovnání všech dostupných vakcín.
Pro všechny, kteří mají na starosti očkování, nastává změna. V těchto dnech přichází do Česka zatím největší krátkodobá dodávka vakcín, která ukáže, jak jsou kraje připravené očkovat až začnou od dubna chodit už pravidelné, velké dodávky vakcín. Opozice tvrdí, že očkování v Česku je stále pomalé, ministr zdravotnictví Jan Blatný oponuje, že do konce léta budou naočkovaní všichni dospělí.
Po roce střídají špatné koronavirové zprávy konečně ty dobré. Alespoň ve Spojených státech, které mají k dispozici dostatek vakcín a kde zdravotníci při očkování nasadili rychlé tempo.
Ostrožská Lhota je sice největší Lhota v České republice, ale i tak nemá obyvatel mnoho - kolem patnácti stovek. Při nynějším očkování proti covidu se ale může pochlubit něčím, co není obvyklé. Místní hasiči ve spolupráci s dobrovolnicemi Červeného kříže a obcí se postarali o očkování několika desítek místních seniorů nad osmdesát let. A teď dělají seznamy také seniorů nad 75 let.
Prezident Miloš Zeman bude chtít po premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby z funkce odvolal ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a ředitelku Státního úřadu pro kontrolu léčiv Irenu Storovou. Oba trvají na tom, že Sputnik musí projít řádným schválením v EU jako ostatní vakcíny, podle Zemana to není nutné.
Poslední týden v Brazílii umíralo s covidem-19 skoro 2000 lidí denně. Od začátku pandemie se v zemi nakazilo už více než 11 milionů obyvatel a čísla dál prudce stoupají. Nová mutace je totiž nejen nakažlivější, ale chytí ji i lidé, kteří už nemoc prodělali. První výzkumy ale ukazují, že by proti ní mělo fungovat očkování.
Programátoři Jan Staněk a Marek Sušický vymysleli web, který pomocí otevřených dat ukazuje veřejnosti volná místa pro vakcinaci. A také údaje o tom, kdo čeká ve frontě a jak je úspěšný. Přestože o své službě dali vědět jen přes sociální sítě, informace se rychle rozkřikla. Veřejnost totiž přesně tato data velmi postrádala. Od té doby pomohli mnoha lidem k vytoužené SMS s termínem.
Podle oficiálních statistik Světové zdravotnické organizace má Afrika ve srovnání s jinými kontinenty daleko menší počet nakažených koronavirem. Přesto se právě tam, v Jihoafrické republice, objevila nakažlivější mutace, která se přes Zanzibar dostala až do Česka. Skutečný rozsah nákazy v Africe je však jen velmi složité zjistit.
Polovina italských regionů bude od pondělí v nejpřísnějším stupni protiepidemických opatření. Tvrdá uzávěra čeká Milán, celou Lombardii a také Řím. Důvodem je nárůst počtu nakažených covidem-19. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Evropská léková agentura (EMA) začala ve čtvrtek vyhodnocovat ruskou vakcínu Sputnik V. O její dodávky má zájem i český prezident Miloš Zeman, ministr zdravotnictví Jan Blatný trvá na tom, že preparát musí EMA schválit. Je preparát bezpečný? A jak dlouho bude vyhodnocování unijní agenturou trvat? Nabízíme odpovědi na otázky, které často zaznívají v souvislosti s ruskou vakcínou.
Bylo horké a v Česku také relativně bezstarostné léto. Loni 14. srpna podepsala Evropská unie úplně první dohodu o dodávkách vakcíny proti covidu-19. Od britsko-švédské společnosti AstraZeneca si předběžně objednala 300 milionů dávek. O půl roku později se ale vakcína po hádkách s výrobcem a zmatcích okolo účinnosti hromadí ve skladech v Česku i jinde.
Česko se ocitá zatím v nejtěžší fázi koronavirové epidemie. Deník Aktuálně.cz proto oslovil osm odborníků s žádostí o odhad, kdy se situace v zemi zlepší a co je pro to nutné udělat. Experti se v zásadě shodují, že lépe by mohlo být v dubnu. Spásu však vidí až v očkování, kterým by do konce letních prázdnin mělo projít dostatečné množství lidí.
Itálie zablokovala vývoz 250 000 dávek vakcíny proti covidu-19 od firmy AstraZeneca do Austrálie. Je to poprvé, co některý ze států Evropské unie využil nová pravidla, podle nichž lze omezit export očkovacích látek od výrobců, kteří nedodržují smlouvy. Informovala o tom agentura DPA.
Zprávy z pětadvacetitisícové německé Žitavy doputovaly v prosinci i do Česka. Informace o tom, že kvůli koronaviru nestíhá nejen tamní nemocnice, ale ani krematorium, místními otřásla. Teď se saské město pomalu vzpamatovává, kvůli zavřeným hranicím s Českem ale zůstalo odříznuté od okolí. "Mrzí mne, že si nemůžeme vzájemně víc pomoct," říká v rozhovoru žitavský primátor Thomas Zenker.
Představte si, že skupina neurochirurgů operuje mozek a najednou k nim přijde šéf špitálu, ekonom, popadne skalpel a začne se v hlavě pacienta vrtat se slovy, že to raději udělá sám...
Z dosavadních zpráv vyplývá, že slovenský premiér Igor Matovič pojal nákup ruských vakcín proti koronaviru Sputnik V jako sólovou akci. Neinformoval o ní prezidentku Zuzanu Čaputovou ani politiky koaličních stran, včetně ministra zahraničí Ivana Korčoka. O akci, která v zemi vyvolala vážnou politickou krizi, věděl ministr zdravotnictví Marek Krajčí, jenž je členem Matovičova hnutí OLaNO.
