Stát bude od podzimu o vybraných nemocech vědět ve chvíli, kdy lékař či laboratoř určí diagnózu, podobně jako u covidu-19. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška to pomůže lépe řídit budoucí epidemie i jiné zdravotní hrozby.
V Česku se vyskytl první případ onemocnění zvaného difylobotrióza. Způsobuje ji střevní tasemnice škulovec široký. Nemocí se nakazil sedmatřicetiletý muž poté, co snědl jikry štiky z přehrady Lipno, uvedli vědci z Biologického centra Akademie věd. Vajíčka parazita mohl do přehrady zanést turista z oblasti, kde se škulovec běžně vyskytuje, například z Ruska, dodali odborníci.
V Česku přibývá lidí, kteří trpí odolnou formou tuberkulózy. Běžné léky proti ní nezabírají a trvá i dva roky, než se pacient z nemoci dostane. V roce 2021 tuto formu mělo deset lidí, loni jich už bylo 19. Jediné zařízení, které se o tyto pacienty stará, už naráží na svou kapacitu. Lékaři proto žádají budování dalších center. Zároveň ale uklidňují, že běžný člověk se téměř nemůže nakazit.
V prosinci a lednu se v Česku opět rozšířila ptačí chřipka. Hlavní ohniska nákazy byla ve velkochovech. Na Tachovsku hasiči museli vybít až tři čtvrtě milionu slepic. Podle expertky na chování zvířat Heleny Chaloupkové z České zemědělské univerzity může za masivní šíření ptačí chřipky nejen velké nahuštění drůbeže v halách, ale například i stres, který jí oslabuje imunitu.
Čína pokračuje ve své politice nulové tolerance covidu-19 a na jihu země dokončuje výstavbu gigantických izolačních středisek, která mají šíření nemoci zabránit. Nové areály plánují ve městě Kanton otevřít v následujících dnech. Údajně zatím největší centrum, jehož výstavbu tamní úřady oznámily teprve v polovině listopadu, by mělo pojmout až 250 tisíc obyvatel.
Ve čtvrtek v Česku přibylo 1624 případů koronaviru, o 17 víc než před týdnem. Denní přírůstky nakažených pátý den po sobě mírně rostou. Podobný vývoj je u podezření na opakovanou nákazu, jejichž počet v mezitýdenním srovnání vzrostl o devět na 645. Lidí s covidem-19 v nemocnicích proti předchozímu týdnu ubylo o pětinu na 703, nižší je také počet pacientů ve vážném stavu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že se vůdce potýkal s horečkami, čímž poprvé naznačila, že prodělal covid-19. Z rozšíření nákazy v KLDR přitom obvinila Jižní Koreu a pohrozila "smrtící odvetou".
V úterý přibylo v Česku podruhé za sebou přes 1000 případů covidu. Testy potvrdily 1181 nově nakažených, proti minulému týdnu dvakrát více. U všech tří typů testů znatelně roste pozitivita, u dvou z nich je nejvyšší od začátku dubna. V nemocnicích je zhruba 150 nakažených, před týdnem jich bylo o 30 méně. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
Opičí neštovice, jejichž možný první výskyt zkoumají i v Česku, jsou obvykle mírné virové onemocnění. Jimmy Whitworth, profesor mezinárodního veřejného zdraví na Londýnské škole hygieny a tropické medicíny, vysvětlil, že i když je důvod k obavám, není třeba panikařit.
Do jara vstoupíme bez většiny koronavirových opatření, slíbila vláda. Povinné ale zůstane nošení respirátorů ve vnitřních prostorách. Většina odborníků to v anketě Aktuálně.cz schvaluje, respirátory podle nich brání šíření viru i v případě varianty omikron. Účinnost naopak může srážet, když je lidé nenosí správně. Experti se shodují, že respirátory na většině míst bude možné odložit už v březnu.
V době, kdy převládla varianta omikron, už nedává nošení respirátorů příliš smysl. Je to hlavně kvůli vysoké nakažlivosti omikronu, kdy i malé množství viru může způsobit nákazu. Kdybychom ji chtěli úplně zastavit, tak bychom museli respirátory nosit úplně perfektně, a ne tak ledabyle jako nyní, uvádí pro Aktuálně.cz molekulární biolog Evžen Bouřa.
Česko sice za čtvrtek zaznamenalo méně nových případů covidu než za rekordní středu, razantním způsobem ale ve statistikách vzrostl počet opakovaných nákaz. Bylo jich přes 16 tisíc, tedy mnohonásobně více než v předchozích dnech. Není to chyba, kvůli velkému počtu testů se část dat o reinfekcích z předchozích dní dostala do statistik až ve čtvrtek, řekl šéf zdravotních statistiků Ladislav Dušek.
Regionální kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu v minulém týdnu zveřejnila souhrn, v němž třídí nejčastější mýty a fakta o omikronu. Reaguje tím na nepřesné informace, které se v poslední době opakovaně šíří zejména na sociálních sítích. Jaké informace o omikronu považuje WHO za mylné? Pro Aktuálně.cz je představila Ludmila Hamplová, redaktorka Zdravotnického deníku.
