Vysoký komisař OSN pro lidská práva zkritizoval xenofobní a islamofobní projevy českého prezidenta. Miloš Zeman v uplynulých letech prohlásil na adresu islámu nebo běženců řadu kontroverzních věcí - například že umírněný muslim je totéž co umírněný nacista, tedy protimluv. Projděte si prezidentovy výroky v grafice.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Turecko, přes něhož míří největší množství převážně syrských uprchlíků, chce na zvládnutí současné migrační krize od Evropské unie více peněz než doposud slibované tři miliardy eur (81 miliard Kč). Částka by navíc měla být každoročně přezkoumána, prohlásil turecký premiér Ahmet Davutoglu. Akční plán mezi Bruselem a Ankarou byl přitom schválen teprve minulý týden. Jeho součástí měl být - kromě finanční pomoci - i snadnější přístup Turků k schengenským vízům a obnovení a urychlení rozhovorů o přístupu Turecka k EU. Davutoglu ale nyní upozornil, že suma by měla pocházet z takzvaných fondů IPA, tedy předvstupní pomoci EU, a jde o peníze, které jsou pro Turecko již vyčleněné.
Vítězství SVP se očekávalo a komentátoři ještě před volbami upozorňovali na to, že výrazné politické změny nelze očekávat, neboť v zemi nevládne koaliční kabinet, jako je tomu například v České republice. Sedmičlennou kolektivní vládu totiž volí parlament, ve kterém pravice netvoří jednotný blok.
Okamžité přerušení ruských útoků v Sýrii, které míří na jiné cíle, než je Islámský stát (IS) a organizace označené ze strany OSN za teroristické, žádají ministři zahraničí Evropské unie. Uvádějí to závěry, které byly přijaty na jejich pondělní schůzce v Lucemburku. Ministři také míní, že trvalý mír v Sýrii není možný s nynějším vedením země, a tedy s prezidentem Bašárem Asadem.
Regionální volby ve Vídni vyhráli socialisté, kteří hlavní město drží už od roku 1945. Pravicoví Svobodní, kteří hojně vystupují proti přílivu uprchlíků a jejichž podpora narostla, podle průzkumů skončili s rozdílem téměř deseti procent druzí. Zaznamenali historický rekord, když získali téměř třetinu hlasů.
Neziskové organizace mírní štědré nabídky Čechů, kteří se rozhodli nabídnout bydlení uprchlíkům. Podle jejich pracovníků mohou ve společné domácnosti dobrovolníků a azylantů vznikat rozepře. Charita ČR například upozorňuje na negativní zkušenosti s tímto typem pomoci z Rakouska. Dobrovolníci se navíc mohou potýkat s další překážkou v cestě pomoct lidem prchajícím před válkou – nedostatkem peněz.
Zesílená policejní aktivita byla od sobotního rána patrná i na menších hraničních přechodech mezi jižní Moravou a Dolními Rakousy. Opatření souvisí s migrační krizí. Kontroly se soustřeďují hlavně na větší auta a dodávky přijíždějící z rakouské strany.
Sarra Kerbane přišla do České republiky před deseti lety z Alžírska za lepší budoucností. Nedávno se rozhodla, že odjede jako dobrovolník pomáhat uprchlíkům do Chorvatska. Tam hlavně překládala, mluví plynule česky, anglicky, francouzsky a arabsky. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří mimo jiné o xenofobii v České republice. V Praze se s ní prý každý den setkává, ale nechává ji to klidnou a přechází to úsměvem.
Lebka stará 4500 let s neporušenou DNA nalezená v Etiopii znamená průlom ve vědeckém bádání po lidské historii. Genetický kód v ní obsažený nelze najít v žádné oblasti současné Afriky. Vědci odhalili, že dnešní podobu DNA na africkém kontinentě ovlivnili lidé, kteří se před 3500 lety v rámci obrovské migrační vlny vraceli z Evropy a Asie zpátky do Afriky. Přestože chybí důkazy o důvodu migrace, je objev jedním z nejpřekvapivějších odhalení na poli historie lidstva.
Do Švédska dorazila v pátek odpoledne z Itálie první skupina žadatelů o azyl v rámci zaváděného systému kvót na přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Jde o 19 Eritrejců. Za poslední týden požádalo ve Švédsku o azyl devět tisíc lidí, celkem by to letos mělo být až 150 tisíc žádostí.
Česká policie se rozhodla pro dočasné rozšíření namátkových kontrol na rakouských hranicích. Počet nasazených příslušníků zvýší z 200 na 720 a kontrolovat bude více přechodů než dosud. Zaměří se na malé přechody, chce získat přehled o případné nelegální migraci. V pohotovosti má navíc armáda 650 vojáků, kteří jsou do 120 minut schopni policii na hranicích posílit.
Podle zářijového průzkumu CVVM nechce uprchlíky vůbec přijmout polovina Čechů, naopak jednoznačně pro přijetí a integraci jsou jen 4 procenta obyvatel. Nejvíce by dotazovaným vadili žadatelé z Blízkého Východu a Afriky, mírnější jsou k migrantům z Ukrajiny. Ještě negativnější postoj zastávají vůči uprchlíkům Slováci, Poláci jsou naopak vstřícnější.
Německo je pro většinu migrantů cílovou destinací. Každý den jich nyní do země dorazí deset tisíc. V berlínském centru pro migranty bývá nyní dvacetkrát více uprchlíků než dříve a úředníci nestíhají.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v pondělí oznámil vyslání asi 25 vojáků a ženijní techniky do Maďarska. Vojáci budou mít za úkol ohlídat schengenské hranice a v Maďarsku mají působit přibližně od 15. října do 15. prosince. Česko zvažuje vyslání i dalších armádních a policejních sil, se zástupci visegrádské čtyřky o tom bude jednat ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr zároveň zdůraznil, že Česko trvá na svém odmítavém postoji ke kvótám.
Evropská unie spouští novou námořní operaci proti převáděčům uprchlíků v mezinárodních vodách Středozemního moře v oblasti mezi Itálií a Libyí.
Televizní debata, které se v neděli zúčastlili ministr financí Andrej Babiš a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek byla plná hádek a křiku. Oba řečníci se navzájem nazývali lháři, podvodníky a korupčníky a obviňovali jeden druhého ze lží. Ministr Babiš se do debaty snažil prosadit svá připravená témata, ať už šlo o elektronickou evidenci tržeb či migraci. Kalousek zase narážel na elektronickou evidenci tržeb slovy "šmírovací balkánský tunel".
Po schválení kvót na unijní úrovni je pro Česko přijetí uprchlíků nevyhnutelné. Navzdory převládající náladě ve společnosti přibývá lidí, kteří běžencům spontánně pomáhají, někteří nabízejí i bydlení. Tři dobrovolníci, se kterými online deník Aktuálně.cz hovořil, se shodují, že jim chtějí pomoci právě kvůli vzrůstající nenávisti vůči běžencům z islámských zemí.
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v České republice zveřejnilo manifest, ve kterém shrnuje kroky ke zlepšení české migrační politiky. Klade důraz na volný pohyb, solidaritu a integraci do společnosti, která by měla začít už od prvního dne. Podle neziskovek je český postoj k migrantům příliš přísný a na Západě těžko obhajitelný. Mimo jiné kvůli špatným podmínkám v detenčních táborech.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek varoval před uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Česko by podle něj mělo s evropskými partnery vyjednávat, že se postará o ukrajinské běžence výměnou za to, že ho tolik nezasáhne uprchlická vlna z jihu. "Musíme vysvětlit našim partnerům, že se také staneme cílovou zemí. A že až se to stane, nebudeme na oplátku požadovat žádné kvóty," říká v rozhovoru.
