Tisíce ordinací praktických i odborných lékařů zůstaly zavřené. Někteří doktoři stávkovali třeba jen hodiny nebo protest podpořili vylepením plakátu. Ordinacím vadí, že jim ministerstvo zdravotnictví nechce navýšit úhrady a upřednostňuje nemocnice. Ministr Miloslav Ludvík (ČSSD) ale argumentuje, že je potřeba špitály stabilizovat. Ambulantní lékaři podle něj nemají ke stávce důvod.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) oznámil, že peníze pro protestující lékaře v úhradové vyhlášce na příští rok nejsou. Ze 16 miliard korun navíc půjde většina na zvýšení platů v nemocnicích a na drahou specializovanou léčbu. Na praktické lékaře, dětské lékaře a ambulantní specialisty proto v úhradové vyhlášce nezbylo.
Většina praktických lékařů ve středu zavře ordinace. Přidají se k nim i ambulantní specialisté a na půl hodiny před polednem zavřou i některé lékárny. Protestují proti dlouhodobému podfinancování a také proti současné podobě eReceptu, který bude od ledna 2018 povinný. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky kvůli eReceptu skončí nejméně stovka starších lékařů. "Mrzí mě, že kvůli takovému zmetku, jakým je současná podoba eReceptu, zaplatíme takto vysokou daň," říká Šonka v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Rozpadá se zdravotnický systém, když skončí lékař v regionu, je problém ho někým nahradit, elektronický recept a EET donutí začátkem roku skončit další lékaře, tvrdí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula namítá, že spektrum péče je u našich praktiků omezené oproti zahraničí, peníze na zvýšení jejich mezd prý nejsou. Šonka přiznává, že jejich chystaný protest je předvolební nátlak, chtějí prý vystavit účet končící vládě.
Desítky senátorů ve čtvrtek předložily návrh novely, podle které by se EET mohly vyhnout sociální ústavy, nemocnice a většina lékařských ambulancí. Účinná by mohla být od února příštího roku. V současné době nemusí podle zákona evidovat hotovostní tržby jen příspěvkové organizace.
Praktičtí lékaři příští týden na jeden den zavřou své ordinace. Vadí jim podfinancování praxí i přílišná byrokracie, kterou jsou zahrnuti. Organizátoři předpokládají, že se k protestu připojí většina lékařů.
Česká lékařská komora podporuje úterní protest praktických lékařů, specialistů a zubařů. Napsala to ve své tiskové zprávě. Části lékařů vadí povinnost předepisovat recepty jen elektronicky a chystaná evidence tržeb. Protestují také proti tomu, že úhrady jejich práce ze strany zdravotních pojišťoven mají příští rok stagnovat. Vadí jim, že ministerstvo zdravotnictví přidává hlavně nemocnicím.
Asi deset tisíc praktických lékařů a ambulantních specialistů bude příští úterý protestovat. Vadí jim podfinancování, narůstající byrokracie, zavedení eReceptů i EET. Ordinace zůstanou otevřené, na rukávech budou mít černé pásky. Lékaři jsou podle pořadatelů protestu často v důchodovém věku, v roce 2020 jich má chybět kolem 800. Zavřít ordinace se chystá asi stovka praktických lékařů, což by mohlo mít dopad až na 200 tisíc pacientů.
"Někdy jsem si připadala jako filipínský léčitel," líčí Kristina Höschlová zážitky u letecké záchranné služby ve francouzských Alpách. V horské medicíně vzdělává české i zahraniční lékaře, spolupracuje s libereckou záchrannou službou, přednáší i učí. Podle ní letecká záchranka funguje ve Francii i v Česku dobře, ve velehorách jsou však mnohem delší intervaly, než se záchranáři k raněnému dostanou, nemocnice jsou navíc poddimenzované a lidé často leží vyrovnaní na chodbách.
Narodila se v Praze. Jejími rodiči jsou psychiatr Cyril Höschl a akademická malířka Jitka Štenclová. Absolvovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala na ARO ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. V rámci mise Lékaři bez hranic působila v Afghánistánu. Čtyři zimy sloužila jako urgentní lékař v lyžařských střediscích ve Francii a Švýcarsku. Nyní je lékařkou letecké a pozemní záchranné služby Libereckého kraje.
Podle Koalice soukromých lékařů bude v brzké době chybět téměř tisícovka lékařů. Důvodem je narůstající byrokracie nebo zavedení eReceptů. Koalice také kritizovala, že většina navýšení, která do zdravotnického systému přijdou, směřují do nemocnic. Největší problémy úbytek lékařů způsobí v malých městech a na vesnicích. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík je ochotný lékařům navýšit platy, avšak po prodloužení ordinační doby.
Brněnský lékař chtěl milionové odškodné kvůli tomu, že po údajné šikaně od ředitele nemocnice musel podat výpověď a nemohl najít odpovídající zaměstnání. Nemocnice se za šikanu nejdříve omluvila, pak ji ale začala popírat a omluvu označila za chybu své bývalé advokátky. Soudy řeší případ už čtrnáctým rokem a konec je stále v nedohlednu. Lékař i šikanující ředitel již mezitím umřeli. Ačkoliv se podle statistik soudy zrychlují a rozsudek padne v průměru za 197 dní, v tomto případě se čekání na definitivní verdikt ještě protáhne. Soudy se totiž případy šikany na pracovišti a jejího odškodnění teprve učí řešit.
Jedenáctiměsíční britský kojenec Charlie Gard trpěl nevyléčitelným syndromem mitochondriálního vyčerpání. Neviděl, neslyšel a bez lékařské pomoci nemohl dýchat ani se hýbat. Soud nařídil, aby byl kojenec odpojen od přístrojů a své poslední chvíle života strávil v hospicu. Přestože to rodiče odmítali a svého syna chtěli mít doma. Přesun by byl ale podle soudce příliš náročný a drahý. Po odpojení od přístrojů mu zbývalo pár hodin života.
Záchranáři budou podle novely zákona muset od září na roční praxi do nemocnice na ARO, JIP či na urgentní příjem. Někteří z nich novou povinnost kritizují s tím, že to mladým kolegům po škole s rychlým zaučením u záchranky beztak nepomůže. Naopak nemocnice jsou za záchranáře na svých odděleních rády, protože jim chybí personál.
V posledních pěti měsících žila Velká Británie sporem o jedenáctiměsíčního chlapce Charlieho Garda. Trpí nevyléčitelnou nemocí a britští lékaři tvrdili, že pro kojence bude nejlepší, když ho odpojí od přístrojů. S tím ale rodiče nesouhlasili a požadovali, aby ho povolili odvézt do USA na experimentální léčbu. Po několika zamítavých verdiktech měl v pondělí celý případ projednat londýnský vrchní soud. Rodiče ale nečekaně stáhli svoji žádost o převoz. Na americkou léčbu už je prý příliš pozdě.
Od ledna 2018 musí všichni lékaři vydávat recepty elektronicky. Pacient si bude moci vybrat, jestli chce unikátní kód dostat na papíře, smskou, mailem nebo prostřednictvím webové aplikace. V systému je zatím zapojena necelá čtvrtina všech lékařů. Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má elektronické recepty na starosti, to považuje za dobré skóre a pochvaluje si, že číslo rychle roste. "Za poslední měsíc evidujeme meziměsíční nárůst žádostí o dva a půl tisíce," uvedla vedoucí oddělení eReceptu Renata Golasíková.
Lékaři v pražském IKEM transplantovali játra historicky nejmladšímu pacientovi. Kvůli nevyvinutým žlučovým cestám museli operovat teprve čtyřměsíčního kojence, který vážil jen čtyři kilogramy. "V současné době, čtvrt roku od zákroku, se operované dítě vyvíjí stejně jako ostatní vrstevníci a nemusí ani držet žádnou speciální dietu," řekl zástupce přednosty Kliniky transplantační chirurgie Libor Janoušek, který tým lékařů vedl.
Umí amputovat ruce i nohy nebo zrekonstruovat čelist poškozenou střepinou. To a mnohé další lékařské zákroky se naučila třiapadesátiletá Francelina Rodríguezová "za pochodu", když v občanské válce jako členka Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) zachraňovala životy stovek lidí. Studium medicíny přitom nikdy neabsolvovala. Po ukončení dlouholetého konfliktu v Kolumbii má Francelina s pomocí vlády konečně šanci dosáhnout i na diplom. Nejdříve ale musí složit maturitu.
Sedmnáct českých lékařů, kteří od prosince pomáhalo těžce zraněným vojákům v iráckém Mosulu, se v sobotu odpoledne vrátí do České republiky. Na jejich místa teď nastoupí norští lékaři. Čeští doktoři za dobu svého působení v Iráku ošetřili na padesátku zraněných a provedli více než 49 chirrurgických zákroků. Operovali vojáky, kteří v zemi bojují proti radikálům z Islámského státu.
Nezdravě štíhlé modelky nebudou moci na francouzské módní molo. Zřetelně označeny budou muset být od října také retušované fotografie, na kterých bylo se vzhledem modelky manipulováno. Podle francouzského ministerstva zdravotnictví je cílem nového zákona bojovat s poruchami příjmu potravy. Anorexií trpí ve Francii zhruba 30 až 40 tisíc lidí, nejčastěji ženy.
