


Policie i nacionalisté blokují ruské konzuláty na Ukrajině, Francie odmítla uznat volby na Krymu
Kyjev tak brání Rusům žijícím na ukrajinském území volit novou hlavu ruského státu.



Kyjev tak brání Rusům žijícím na ukrajinském území volit novou hlavu ruského státu.



Gruzínský politik se na Ukrajině politicky angažuje od roku 2015, do země ho pozval prezident Petro Porošenko. Vztahy mezi oběma politiky ale postupně ochladly.



O vydání Michaila Saakašviliho žádají gruzínské úřady. Minulý měsíc ho soud v Tbilisi odsoudil v nepřítomnosti ke třem letům vězení za údajné zneužití pravomocí.



Ukrajinské hnutí Femen demonstrovalo proti Zemanovi i při druhém kole prezidentských voleb.



Před čtyřmi lety vyšli Ukrajinci do ulic a odstartovali sérii masových protestů, pro které se vžil název Euromajdan. Postupně se obměnilo vedení Ukrajiny, země se začala otáčet na Západ a vypukla tzv. krymská krize. Ukrajinci, kteří byli nejdříve plní nadějí a důvěry v novou vládu a prezidenta Petra Porošenka, ale opouštějí své nadšení. Trápí je korupce, ekonomická situace a konflikt na Donbasu. Ukrajinští oligarchové během čtyř let zchudli, přesto podle poloviny lidí pořád ovlivňují politiku.



Několik tisíc stoupenců odvolaného oděského gubernátora Michaila Saakašviliho se v neděli sešlo na protivládní demonstraci v centru Kyjeva. Saakašvili čelí obvinění, že se spolčil se zločineckou skupinou a napomáhal ke státnímu převratu na Ukrajině. Demonstranti požadují odvolání prezidenta Porošenka.



Několik tisíc přívrženců bývalého gruzínského prezidenta a odvolaného gubernátora ukrajinské Oděsy Michaila Saakašviliho přišlo v neděli do centra Kyjeva na demonstraci za odvolání ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Požadovali osvobození Saakašviliho, kterého ukrajinské policie o víkendu zatkla. Sám politik mezitím ohlásil, že v cele předběžného zadržení drží hladovku.



Ukrajinské úřady zadržely gruzínského exprezidenta a nynějšího lídra ukrajinské opozice Michaila Saakašviliho. Při prvním pokusu o zatčení jej v úterý osvobodili jeho příznivci.



Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili se po úterním "osvobození" z rukou ukrajinské policie utábořil v centru Kyjeva spolu se svými příznivci. Jejich tábor tvořený stany, nad kterými vlají ukrajinské vlajky, stojí vedle sídla tamního parlamentu. Ve středu vyprší lhůta, dokdy se má Saakašvili vydat do rukou spravedlnosti. To ale exprezident odmítá.



Ukrajinská tajná policie SBU v úterý zatkla gruzínského exprezidenta Michaila Saakašviliho. Jenže vzápětí dav jeho příznivců zablokoval ulici a znemožnil policejnímu autu, aby odjelo. Nakonec se lidem podařilo politika z auta "osvobodit". Bývalý oděský gubernátor je podezřelý v kauze financování protivládních mítinků, které pořádal na Ukrajině. Kromě toho má také vyhrocené vztahy s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Z původně dobrých přátel se kvůli politickým sporům stali vzájemní odpůrci.



Ukrajinští policisté zatkli bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho v jeho bytě v Kyjevě. Uvedla to agentura Reuters. Saakašviliho příznivci ale tak dlouho blokovali policejní auto, kde exprezident seděl, až se jim podařilo ho "osvobodit".



Rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2017 se účastní necelých třináct tisíc vojáků, včetně námořníků z kaliningradské enklávy. Paralelně ale probíhají další menší cvičení, takže počet vojáků v pohotovosti v celém regionu u hranic Polska a Pobaltí čítá přes 60 000 vojáků. Tamní státy i Ukrajina se bojí, že Moskva si nacvičuje agresivní vojenské akce proti nim. Jako to udělala v roce 2008 před útokem na Gruzii.



Bývalý americký prezident Barack Obama nechtěl poslat na Ukrajinu zbraně kvůli obavám, že to akorát vyostří celý válečný konflikt. Stejně uvažovali i západoevropští politici. V administrativě současného prezidenta USA Donalda Trumpa se ale debatuje o možné změně taktiky. Ukrajinci by protitankové zbraně uvítali, pro Američany by to ale znamenalo zhoršení vztahů s Ruskem.



Centrem Kyjeva, kde se ve čtvrtek slaví Den nezávislosti, otřásla exploze, při které utrpěli zranění dva lidé. Bez dalších podrobností to v prohlášení oznámila policie, napsala agentura Reuters. Podle ukrajinských médií není příčina výbuchu známá. Místní televize 112 zveřejnila záběry ženy, která leží na zemi nedaleko budovy vlády. Incident se stal v době, kdy je v ukrajinské metropoli americký ministr obrany James Mattis. Ten jednal s prezidentem Petrem Porošenkem a sledoval i vojenskou přehlídku u příležitosti oslav nezávislosti. Ukrajina se od Sovětského svazu odtrhla v srpnu 1991.



Při procesu dekomunizace na Ukrajině bylo odstraněno z ulic a veřejných prostranství více než tisíc soch bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina. Je ale možné, že na vesnicích či soukromých pozemcích se jeho sochy stále mohou nacházet. Proces dekomunizace je v celé zemi víceméně dokončen. Celkem bylo přejmenováno 52 tisíc ulic a 987 sídelních míst, z toho 32 měst, která se jmenovala podle sovětských státních činitelů.



Český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula v ukrajinských médiích vysvětloval vyjádření prezidenta Miloše Zemana. Na něj a jeho proruské názory totiž směřovala velká část otázek novinářů. Ti se ale ptali i na poslance, kteří v rozporu s ukrajinskými zákony jezdí na Krym či na Donbas. Diplomat zdůraznil, že zahraniční politiku v Česku určuje vláda, nikoli prezident.



Ostré reakce mezi polskou pravicí vyvolalo nedávné přejmenování už druhé ulice v Kyjevě po čelných představitelích ukrajinského nacionalismu. Romana Šuchevyče nebo Stepana Banderu považují Ukrajinci za hrdiny boje za nezávislost, Poláci naopak za masové vrahy, kteří za druhé světové války páchali etnické čistky na západě Ukrajiny. Kyjevu teď bývalí spojenci z Varšavy hrozí významným ochlazením vztahů. "Řekl jsem panu Porošenkovi, že do Evropy s Banderou nevstoupí," prohlásil předseda vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.



Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili ztratil občanství na Ukrajině poté, co mu ho odebral prezident Petro Porošensko. Formálním důvodem pro odebrání občanství byla podle agentury TSN skutečnost, že exprezident Saakašvili prý svou žádost o ukrajinské občanství podložil nepravdivými informacemi. S Porošenkem, svým známým ze studií, se Saakašvili rozešel loni, kdy prezidenta tvrdě kritizoval za neplnění volebních slibů a za údajné protežování korupčníků.



Běloruský prezident Alexandr Lukašenko navštívil v Kyjevě svůj protějšek Petra Porošenka. Lukašenko hodlá při pátečním setkání diskutovat o krizi na východě Ukrajiny a o vztazích Minsku a Kyjeva. Ukrajina se obává především velkých vojenských manévrů Západ 2017, které v září uspořádá ruská a běloruská armáda. Podle ukrajinského ministra obrany by Rusko mohlo cvičení zneužít proti Ukrajině i Evropě.



Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Hlavním městem nového "federálního státu" by měl podle separatistů být Doněck, zatímco Kyjev by zůstal jen kulturním centrem. Malorusko by pak podle nich mělo být následnickým státem "zdiskreditované" Ukrajiny. S plánem šéfa doněckých separatistů Alexandera Zacharčenka ovšem nesouhlasí povstalci z Luhanské lidové republiky. Podle luhanské agentury LIC označilo vedení plán za pochybný a odmítlo se ho účastnit. Kreml označil celou záležitost za Zacharčenkovu osobní iniciativu s tím, že nezapadá do minského procesu.