V rozhovoru pro americkou televizní stanici Fox News Donald Trump prohlásil, že je pro USA výhodné s Ruskem spolupracovat. Svého ruského protějška Vladimira Putina Trumpo podle svých slov respektuje, blíže ale jejich vztah nenastínil. Ruský a americký prezident spolu hovořili telefonicky minulou sobotu. Bílý dům k telefonátu uvedl, že je začátkem zlepšování vztahů mezi USA a Ruskem.
V Ankaře a Istanbulu provedla policie rozsáhlé razie, během kterých zatkla na 400 lidí kvůli podezření z napojení na organizaci Islámský stát. Mezi zatčenými jsou zejména cizinci a také desítka nezletilých. Podle agentury Anadolu zabavili policisté také řadu dokumentů a několik zbraní. Turecko zintenzivnilo zásahy namířené proti osobám podezřelým z napojení na Islámský stát po dvou sebevražedných atentátech z října 2015 v Ankaře, při nichž zahynulo přes 100 lidí.
Mezinárodní koalice chce dokončit obklíčení třistatisícové Rakky, která je hlavní baštou Islámského státu. V sobotu proto zahájila další fázi vojenské operace pozemních jednotek, které podporují i letecké síly. Mezinárodní koalice se snaží radikály zcela izolovat. "Operace byla zahájená za stoupající podpory sil mezinárodní koalice (vedené USA) našim postupujícím jednotkám, a to formou letecké podpory nebo pomocí (pozemních) speciálních jednotek na bojišti," uvedly v prohlášení Demokratické síly Sýrie (SDF), které sdružují místní skupiny bojující proti Islámskému státu a vznikly v roce 2015 na popud USA.
Už po útocích na redakci Charlie Hebdo vláda rozmístila v ulicích francouzských měst vojáky. Stáli nejen u letišť nebo nádraží, ale také vedle oblíbených památek. Mezi nimi bylo i muzeum Louvre, kde vojáci zasáhli proti muži s mačetami. Bezpečnost země a terorismus se promítají do blížících se voleb prezidenta. Někteří kandidáti tématu radikálního islamismu hojně využívají.
V Německu momentálně vědí o zhruba 570 lidech, kteří by mohli chystat atentát a jsou bezpečnostní hrozbou. Asi 90 z nich je právě ve vazbě. Podle německých kriminalistů se země musí připravit na růst těchto čísel i kvůli méně častým vojenským úspěchům islamistů v Sýrii nebo Iráku. Lidé, kteří tam odešli bojovat po boku džihádistů, se totiž čím dál více vracejí zpátky do Německa.
Dvacetiletý Brit odletěl do Sýrie bojovat s teroristy z Islámského státu. Připojil se jako dobrovolník ke kurdským milicím a zapojil se do bojů o město Rakka. Podle britského serveru BBC spolu s dalšími čtyřmi Kurdy byl Ryan Lock loni v prosinci obklíčen. Než aby ho bojovníci Islámského státu zajali, spáchal podle serveru sebevraždu. Lock je tak třetím Britem, který přišel o život v bojích po boku Kurdů a proti Islámskému státu.
Egyptská odnož teroristické organizace Islámský stát (IS) tvrdí, že během čtyřdenních střetů na severu Sinajského poloostrova zabila či zranila 20 egyptských vojáků a zničila několik armádních tanků a vozidel. Informovala o tom v úterý agentura AP. Egyptská vláda se k těmto tvrzením zatím nevyjádřila. Parlament nedávno prodloužil výjimečný stav na severu Sinaje do konce dubna. Boje se podle IS odehrály jižně od města Aríš, které leží na samém severu Sinaje. Radikálové uvedli, že zabili vojáky a zničili dva tanky, jednoho obrněnce Humvee a dvě další armádní vozidla. Na Sinaji působí v pozorovatelské misi OSN i čeští vojáci. Úkolem mise je podpora plnění izraelsko-egyptské mírové dohody.
Pro odmítnutí azylu není nutné, aby žadatel osobně spáchal teroristický čin nebo k němu podněcoval. Stačí, že se nějakým způsobem účastnil činnosti teroristické sítě. Uvedl to v úterý Soudní dvůr Evropské unie, když rozhodoval o sporu mezi belgickými úřady a marockým islamistou. Toho v Belgii odsoudili na šest let do vězení. Podle rozsudku se účastnil používání falešných dokladů a plánování sítě, která vysílala dobrovolníky do Iráku. Tím "se účastnil činnosti buňky, která poskytuje podporu teroristickému hnutí". V roce 2010 Maročan požádal o azyl v Belgii kvůli strachu z pronásledování v rodné zemi. Belgie mu však žádost zamítla a spor se dostal až k Soudnímu dvoru EU.
OSN obnovila leteckou humanitární pomoc do východosyrské provincie Dajr az-Zaur. Tu před dvěma týdny přerušila kvůli těžkým bojům nedaleko stejnojmenného města. O tamní letiště bojovala syrská armáda a její spojenci proti radikálům z teroristické organizace Islámský stát. Islamisté se v lednu zmocnili oblasti, do níž zásilky dopadají. Nově ale pro ně byla vyhrazena jiná zóna, což umožnilo pomoc obnovit. Letecké zásobování této části Sýrie, která je pozemními trasami nedostupná, zahájil Světový program pro výživu loni v dubnu. Od té doby tam shodil přes 170 humanitárních zásilek.
Jaká bude reakce českých bezpečnostních složek? Jako po útoku na vánoční trh v Berlíně či po vraždění ve francouzském klubu Bataclan?
Putin a Trump nejsou spojenci, zato jsou uhněteni ze stejného těsta. A shodou okolností řídí dvě největší světové mocnosti. Houstone, máme problém.
Východní část iráckého Mosulu, která se po dvou letech vymanila z nadvlády radikální organizace Islámského státu, se pomalu probouzí zpátky k životu. Jednou z priorit, které si stanovily irácké úřady a UNICEF, je navrácení dětí do škol a rehabilitace vzdělávacího systému. Od neděle už v Mosulu funguje třicet škol, další se otevřou v nadcházejících týdnech. Celkem ve školních lavicích zasedne na 120 000 dětí. V západní části Mosulu oproti tomu žijí pod nadvládou džihádistů stále statisíce lidí.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se v telefonickém rozhovoru shodli na tom, že chtějí obnovit obchodní a hospodářské styky obou zemí. S Angelou Merkelovou si americký prezident potvrdil zásadní význam Severoatlantické aliance pro transatlantické vztahy. Francouzský prezident zase Trumpa v telefonátu varoval před americkým protekcionismem. A odmítl zrušení protiruských sankcí.
Soudkyně Daniela Čejková posuzovala, zda žalobkyně vůbec splnila předpoklady, aby se mohla stát studentkou. Ty podle ní nesplnila, šátek nešátek.
Za vůbec první čin, který se odehrál v Německu ve jménu teroristické organizace Islámský stát, si šestnáctiletá Safie S. odsedí šest let ve vězení. Safie minulý rok v únoru sledovala dva policisty na hlavním nádraží v Hannoveru a jednoho z nich vážně zranila nožem. Při vyšetřování policie zjistila, že má dívka vazby na radikální islamisty.
Donald Trump poprvé zasahuje proti imigrantům. Ve středu podepsal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici. Dalším příkazem rozhodl, že vláda zastaví dotace městům, která odmítají věznit nebo deportovat nelegální imigranty. V blízké budoucnosti Trump plánuje dočasně pozastavit přijímání uprchlíků ze Sýrie a nevydávat víza občanům několika islámských zemí. V prvních zhruba sto hodinách svého prezidentství se Trump kromě omezení imigrace věnoval i mezinárodním obchodním dohodám, automobilkám nebo omezování těžby fosilních paliv. Podívejte se na shrnutí jeho dosavadního působení v Bílém domě.
Belgická policie ve středu při ranních domovních prohlídkách, podniknutých na osmi místech v Bruselu v rámci protiteroristické operace, zadržela sedm lidí. Po výsleších je večer všechny propustila. Uvedla to agentura Belga. Podle komuniké prokuratury se žádné výbušniny ani zbraně nenašly. Zadrženi byli členové jedné rodiny radikálních muslimů v Molenbeeku. Jiný příslušník této rodiny odešel do Sýrie bojovat po boku radikálů takzvaného Islámského státu a nyní se podle vyšetřovatelů možná vrátil do Belgie. Policie tohoto muže nenašla a připouští, že možná v Sýrii zahynul, jak tvrdí jeho rodina, upřesnila Belga.
Německá vláda a tamní kriminalisté varují, že by islamisté mohli zaútočit v zemi chemikáliemi. Napsal to deník Bild s odvoláním na zprávu spolkové vlády, která měla za úkol zanalyzovat rizika civilní ochrany. Podle Spolkového kriminálního úřadu (BKA) jsou islamističtí teroristé schopni si sehnat větší množství chemikálií – a následně je i použít. Za jednu z realistických variant považuje chemický útok na pitnou vodu například u domů, které obývá několik rodin. Nevylučuje ani snahu o otravu potravin. Vysoké riziko mohou podle analýzy představovat i útoky na zařízení chemického průmyslu nebo transporty chemikálií.
Irácká armáda dobyla celý východní Mosul, sdělilo tamní ministerstvo obrany. Vojáci podle něj vyhnali radikály z tzv. Islámského státu z jejich poslední bašty východně od řeky Tigris. Nepřítel podle prohlášení ministerstva "utrpěl těžké ztráty na životech i vybavení". Mosul je posledním velkým městem, které islamisté v Iráku kontrolují. Radikálové jej obsadili v roce 2014. Tigris jím protéká od severu k jihu a dělí ho zhruba na poloviny. Armáda začala proti Islámskému státu v Mosulu bojovat loni v říjnu a ofenzivu vedla z východu, severu a jihu. Západní polovinu města IS stále drží. V sousední Sýrii islamisté dosud ovládají část území, nachází se tam i jejich hlavní "stan", město Rakka.
Při operacích tureckých vojáků na podporu rebelů na severu Sýrie bylo v neděli zabito 65 ozbrojenců z takzvaného Islámského státu (IS). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na turecké bezpečnostní složky. Syrští povstalci svádějí s podporou Turků již několik týdnů tvrdé boje zejména o město Al-Báb, které leží blízko hranic a které mají pod kontrolou islamisté. Turecko zahájilo v sousední Sýrii už loni v srpnu operaci nazvanou Štít Eufratu. Ankara ale v zemi nebojuje pouze proti radikálním islamistům, ale i proti kurdským milicích YPG, které jsou samy jednou z nejúspěšnějších sil v boji proti IS.
